Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 5/2023 26. 10. 2023 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Ekosystémové služby ovlivňuje i chování živočichů

Autor: Jan Plesník

Ekosystémové služby ovlivňuje i chování živočichů

Ekosystémové služby, tedy nejrůznější přínosy poskytované ekosystémy lidské civilizaci, se od začátku nového tisíciletí staly jedním z hlavních paradigmat ochrany přírody a péče o životní prostředí. Patří mezi ně kupř. opylování, regulace plynů v atmosféře, tvorba půd či poskytování příležitostí k rekreaci. Kromě toho, že se tržní hodnota ekosystémových služeb na Zemi odhaduje na 125 bilionů USD (2,8 trilionů Kč) za rok, což významně převyšuje roční globální domácí produkt stanovený na 84,7 bilionů USD (1,9 trilionů Kč), umožňují existenci člověka na Zemi. Navíc, ať se nám to líbí, nebo ne, mohou určovat jeden ze způsobů, jakým lidé uvažují o přírodě a jejích hodnotách. 

Většinu ekosystémových služeb v různé míře zařizuje biota, tedy živá složka ekosystémů (viz Ochrana přírody, 67, 5, 2012). Je proto s podivem, že vědci poněkud přehlížejí otázku, jak na ekosystémové služby dopadá chování volně žijících živočichů, zvláště pokud máme na mysli chování v širším smyslu, zahrnující kupř. rovněž rozmanitý pohyb zvířat. Alessio Mortelliti z Mainské univerzity v americkém Oronu nedávno analyzoval dosavadní znalosti o uvedené problematice (Trends Ecol. Evol., 38, 320-323, 2023).


Tažní lososovití (Salmonidae) si již jako mláďata vtisknou chemickou charakteristiku rodného vodního toku, což jim umožňuje vracet se do něj i v dospělosti. Uvedený poznatek ovlivňuje posilování populací zmiňovaných ryb vysazováním jedinců odchovaných v lidské péči a má dopad na jejich komerční využití, jehož roční objem dosahuje 1 miliardy USD (22,2 miliard Kč), a v USA a Norsku bývá označováno rovnou jako lososí průmysl. Sociální chování, zejména hry a páření, usnadňuje pozorování kytovců turisty z lodí, které v době vrcholného zájmu o ně vydělávalo provozovatelům za dvanáct měsíců 2,5 miliardy USD (55,5 miliard Kč) a zaměstnávalo na 19 000 pracovníků. Jedna z nejznámějších ekosystémových služeb, opylování, je založena na získávání potravy příslušných volně žijících živočichů a jejich schopnosti učit se, přičemž její peněžní hodnota činí podle některých názorů v celosvětovém měřítku až 387 miliard USD ročně (8,6 bilionů Kč). Neméně důležité je také rozšiřování rozmanitých semen živočichy. V případě jihoamerického stromu Cryptocarya mandioccana, jehož velká semena roznášejí nápadný opeřenec guan černočelý (Pipile jacutinga) a primáti chápán pavoučí (Brachyteles arachnoides) a vřešťan hnědý (Alouatta guariba), ocenili badatelé zmiňovaný příspěvek k ukládání uhlíku do biomasy na 15,4 USD (342 Kč) na hektar lesa za rok. 


Četné ekosystémové služby představují výsledek mezidruhových vztahů, v nichž klíčovou roli hraje již zmiňované získávání potravy. Za všechny jmenujme alespoň podíl vrubounovitých (Scarabaeidae) na koloběhu živin, rozšiřování semen semenožravými hlodavci, opylování blanokřídlými (Hymenoptera) a regulace hmyzích škůdců některými letouny (Chiroptera). Uvedené vazby zprostředkovává chování a spouštějí je vnější podněty, kupř. barva květů, velikost a vůně semen nebo zvukové impulsy létajícího hmyzu jako možné kořisti. Uvedené interakce navíc nezřídka zahrnují určité typy učení. 


Vyhubení nebo vyhynutí určitého taxonu volně žijících živočichů vyznačujícího se chováním významným pro fungování celého ekosystému může v případě druhů vést až k úplné ztrátě daných ekosystémových služeb. Posuny v chování se bezesporu uplatní v okamžiku, kdy se živočichové ocitnou v důsledku globálních změn, zejména podnebí, mimo původní areál rozšíření a budou si muset vytvářet nové vazby s jinými organismy. Ukazuje se, že kupř. hlodavci si vybírají a ukrývají semena, s nimiž se do té doby nikdy nesetkali. Naproti tomu mořské želvy obdobnou plasticitu nevykazují a konzumují umělohmotné sáčky, které nedokáží odlišit od důležité kořisti – medúz. Uvedená skutečnost vede k úhynu zmiňovaných plazů a tím i ke ztrátě ekosystémových služeb, jmenovitě přenosu živin a poskytování příležitostí k turistice. 

Úbytek intenzivně lovených živočichů rozšiřujících semena v amazonském pralese, hlavně primátů a tapíra jihoamerického (Tapirus terrestris, na snímku), vedl ke snížení tamější nadzemní biomasy o 38 %.   Foto Jan Plesník

Úbytek intenzivně lovených živočichů rozšiřujících semena v amazonském pralese, hlavně primátů a tapíra jihoamerického (Tapirus terrestris, na snímku), vedl ke snížení tamější nadzemní biomasy o 38 %.   Foto Jan Plesník


Autor upozorňuje, že pro pochopení ekosystémových služeb zprostředkovaných chováním živočichů je nezbytné upřednostňovat výzkum zaměřený na tuto problematiku. Uplatnění znalostí etologie a behaviorální ekologie v praxi proto Mortelliti přibližuje na třech příkladech. Lososí líhně chovají ryby ve vodě pocházející z toků, do nichž budou vypuštěny, čímž zaručují odpovídající vtištění a následně také jejich úspěšnou migraci. V některých případech došlo na plážích po zásahu ochránců přírody k omezení světel, jež matou čerstvě vylíhlé mořské želvy usilující o to, se co nejrychleji dostat do moře. Želvičky k tomuto účelu využívají vizuální orientaci: snaží se opouštět tmavá místa a mířit k hvězdami ozářené vodní hladině. Při umělém odchovu některých ptáků v lidské péči, kupř. mrchožravých opeřenců, slouží – konkrétně při krmení – maňásci napodobující rodiče. Předchází se tak imprintingu na člověka, což dovoluje jejich repatriaci do volné přírody. 


Podrobné porozumění všem ekosystémovým službám zprostředkovaným chováním živočichů pochopitelně není dost dobře možné. Bádání by se tudíž mělo zaměřit na podmínky, které prostřednictvím nedědičné plasticity jedince umožňují rychlé a účinné přizpůsobení se změnám prostředí a podporují schopnost živočichů se učit.


Z pohledu ochrany přírody zopakujme, že zachování ekosystémových služeb neznamená nic jiného než zachování jejich poskytovatelů, tedy zdravých, dobře fungujících ekosystémů s pokud možno vysokou integritou, tedy co nejvíce blízkých přírodnímu stavu. K tomu by měla mj. sloužit právě péče o ně, vhodným způsobem kombinující druhovou ochranu a péči o biotopy, doplněná v případě nutnosti o ekologickou obnovu.   ■