Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2017 28. 6. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

CITESové evergreeeny po osmé

autoři: Jindřiška Jelínková, Jan Plesník

CITESové evergreeeny po osmé

Ve dnech 7. – 8. června 2017 se v Bohuslavicích u Telče uskutečnil již osmý ročník semináře CITESové evergreeny, každoročně pořádaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a financovaného Ministerstvem životního prostředí. Tentokrát akce nesla název CITES – včera, dnes a zítra. Pracovníci AOPK ČR, MŽP, České inspekce životního prostředí, krajských úřadů, zoologických zahrad, Státní veterinární správy ČR a akademických institucí měli opět možnost probrat společná témata, související s Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, označovanou podle místa sjednání také jako Washingtonská konvence a známější pod zkratkou anglického názvu jako CITES.

Cílem semináře bylo pokusit se vyhodnotit vliv CITES na ochranu ohrožených druhů se zvláštním důrazem na taxony, zařazené do jejích příloh na poslední konferenci smluvních stran úmluvy, konané na přelomu září a října 2016 v jihoafrickém Johannesburgu. Účastníci akce byli podrobně informováni o zařazení gekona modrého (Lygodactylus williamsi), krokodýlovce čínského (Shinisaurus crocodylurus) a gekona Cnemaspis psychedelica do nejpřísnější přílohy CITES I, resp. přílohy A příslušného nařízení platného v Evropské unii. Následná diskuse se soustředila zejména na značení jedinců zmiňovaných druhů, které je nutné v ČR povinně registrovat na příslušném krajském úřadě a k jejichž prodeji v rámci EU může dojít pouze výjimkou ze zákazu obchodních činností. Jako nejvhodnější způsob značení se ukazuje fotografování typických vnějších znaků konkrétních jedinců. Nicméně až praxe ukáže, jak chované exempláře správně dokumentovat, aby byla zaručena jejich individuální identifikace. Doposud je vydávání registračních listů a výjimek ze zákazu obchodních činností v ČR spíše výjimečnou záležitostí.

Další referát představil nejrůznější propracované postupy, kterým se soudobé ochranářské plánování snaží určit druhy a další taxony, popř. významné evoluční či ochranářské jednotky, kterým by státní a dobrovolná ochrana přírody měly věnovat z nejrůznějších důvodů zvýšenou pozornost. Použití kritérií pro klasifikaci druhů z hlediska cílů CITES názorně přiblížil příklad kozorožce kavkazského (Capra caucasica), který se ocitl v příloze CITES II na základě úspěšné spolupráce mezi zoologickými zahradami a AOPK ČR (viz Ochrana přírody, 72, 2, 17 –20, 2017). Přestože se tato skutečnost ještě nedávno jevila jako málo pravděpodobná, patří v současnosti žirafy mezi celosvětově ohrožené druhy. Přitom podle molekulárně-genetických šetření vytváří žirafa hned čtyři druhy, z nichž se navíc dva rozpadají na tři, resp. dva poddruhy (viz Ochrana přírody, 72, 2, ii - iv, 2017). Legitimní otázkou zůstává, zda by neměly být alespoň nejvíce ohrožené populace uvedeného nepřehlédnutelného afrického sudokopytníka chráněny CITES, pokud jsou předmětem trofejového lovu či pytláctví.

Značné pozornosti účastníků se těšila přednáška o praktických zkušenostech veterinární lékařky s označováním papoušků žaků šedých (Psittacus etithacus) čipy. V neposlední řadě seminář připomněl s pokračující globalizací stále rostoucí význam CITES v ochraně druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jimi upřednostňovaného prostředí, vliv soudobé taxonomie na ochranářské aktivity a praktickou ochranu druhů in situ a pokračující dopady poptávky na volně žijící populace cílových organismů.

Výstupy semináře budou jako obvykle součástí sborníku, který bude k dispozici v elektronické podobě na stránkách AOPK ČR (www.nature.cz).