Kulér-Recenze

Ochrana přírody 5/2023 — 26. 10. 2023 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Doba covidová z pohledu péče o životní prostředí

COVID-19 and the environment: Links, impacts and lessons learned

autoři: Jan Plesník, Marcela Plesníková

Péče o životní prostředí není vědou, tou je environmentalistika, ale měla by v praxi z jejích poznatků co nejvíce vycházet. A naopak by mohla rozumným způsobem vědu a výzkum, ať základní, nebo aplikovaný, nasměrovat podle svých jak dlouhodobých, tak aktuálních potřeb. Právě proto se stále častěji hovoří o nepopiratelném významu rozhraní vědy a činností zahrnovaných do anglického výrazu policy, tedy nejrůznějších strategií, koncepcí, programů, projektů i praktických každodenních opatření. 

Západoanglická univerzita (UWE) sídlící v Bristolu zabezpečuje více než deset let pro Evropskou komisi, konkrétně pro Generální ředitelství pro životní prostředí (DG ENVI), službu nazvanou jednoduše a výstižně Science for Environment Policy (https://environment.ec.europa.eu/research-and-innovation/science-environment-policy_en). Nabízí nejen pravidelně uveřejňované novinky z výzkumu zaměřeného na životní prostředí a publikovaného v uznávaných vědeckých časopisech: souhrny těchto poznatků obdrží předplatitel zdarma v elektronické poště. Kromě toho vycházejí čas od času výživné rešerše určitého problému souvisejícího se životním prostředím, jako je syntetická biologie sensu stricto, význam opylovačů, dopady znečištění prostředí na lidské zdraví, přírodě blízká řešení v ochraně podnebí nebo hodnota soustavy chráněných území Natura 2000. Současně uvedené přehledy přinášejí i názory na budoucí podobu rozebíraného tématu: ostatně odtud pochází i název celé řady Stručné výtahy o budoucnosti (Future Briefs). 

11. března 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nemoci covid-19 způsobované novým typem koronaviru SARS-COV-2 za pandemii. Propuknutí infekčního onemocnění zasáhlo během pouhých dvou měsíců většinu naší planety, zvýšilo nemocnost a úmrtnost obyvatelstva, změnilo život bez nadsázky miliardám lidí a výrazně ovlivnilo na dlouhou dobu naši civilizaci včetně hospodářství. Do 20. července 2023 byl podle WHO vir potvrzen u více než 768 milionů lidí, přičemž koronavirovému onemocnění podlehlo 6,95 milionů pacientů. 

Tolik suchá čísla. Vědci z UWE se v nedávno uveřejněném souhrnu znalostí zamýšlejí nad vzájemnými vztahy mezi onemocněním covid-19 a životním prostředím, přičemž se snaží postihnout zejména dopady uvedené přímé a zpětné vazby. Zároveň zdůrazňují, z čeho bychom se měli – či lépe řečeno musíme – poučit do budoucna, a to především v prevenci zoonóz, chorob přenášených z volně žijících živočichů či hospodářských nebo domácích zvířat na člověka.

Po úvodu, který je abstraktem celé zprávy, se čtenář seznámí – naštěstí jen na papíře nebo na obrazovce – s koronaviry, včetně jejich struktury a s vybranými typy nechvalně proslulého koronaviru SARS-CoV-19 vzniklými od září 2020 do listopadu 2021. Nejrozsáhlejší část publikace zabírá podrobná analýza možných vzájemných vazeb mezi propuknutím a šířením nemoci covid-19 a činiteli životního prostředí. Je zřejmé, že změny ve využívání území, zejména rozpad, poškozování, ničení a ztráta přírodních a přírodě blízkých biotopů v tropických oblastech mohou představovat hlavní příčinu přenosu patogenních organismů z volně žijících živočichů na člověka. Jestliže přijdeme o čtvrtinu původního lesního pokryvu, signifikantně se v těchto částech naší planety zvýší pravděpodobnost kontaktu mezi faunou a lidmi a hospodářskými zvířaty. Navíc posuny v dynamice společenstev volně žijících živočichů vyvolané odlesňováním umožňují zvýšení početnosti zvířat fungujících jako zdroj nebo mezihostitel patogenů i v člověkem řízené krajině, jako jsou agroekosystémy nebo lidská sídla. Přestože jsme si zvykli obviňovat změny podnebí z ledasčeho, mohou v budoucnosti zvyšovat nebezpečí propuknutí zoonotických pandemií přesunem patogenních organismů a jejich vektorů do nových oblastí, vytvářením do té doby neexistujících kontaktů mezi lidmi a faunou a narušením přirozené dynamiky mezihostitel-patogen. 

Přestože na původ viru SARS-CoV-19 panují nejednoznačné názory a pravdu se již zřejmě nikdy nedozvíme, neoddiskutovatelnou skutečností zůstává, že možnost vzniku zoonóz nezanedbatelným způsobem zvyšuje obchod s volně žijícími živočichy, chov na farmách a zejména jejich prodej na trzích, kde jsou často přímo před zraky kupujících zabíjena. Ostatně právě mokrý trh v čínském Wu-chanu je některými odborníky považován za možnou příčinu propuknutí nemoci covid-19 a šíření eboly bezpochyby souvisí s konzumací masa z volně žijících živočichů, zejména afrických lidoopů, menších antilop chocholatek a netopýrů příbuzných kaloňů. Autoři rovněž upozorňují, že v důsledku turistických výprav na výletních lodích a nahuštění pracovníků v prostorově omezených výzkumných stanicích se covid-19 dostal i do Antarktidy. 

Po hnacích silách šíření zmiňované zoonózy se rešerše věnuje i jejím dopadům na životní prostředí. Nemohla nezačít odpadem: vždyť v době covidové dosahovala celosvětová spotřeba 129 miliard roušek a 65 miliard párů rukavic, a to vše za pouhý měsíc. Kromě toho skokově vzrostl objem umělohmotných krabic a kelímků na jídlo a pití objednávaných na internetu a rozvážených k zákazníkům. Množství použitých prostředků ochrany jednotlivců během pandemie tak zcela zákonitě překročilo běžnou kapacitu nakládání s odpady: jen v roce 2020 se do moře v okolí Hongkongu dostalo 1,56 miliard roušek, které v oceánu vydrží 450 let, než se rozloží. Rešerše rovněž prezentuje naše znalosti o výskytu zmiňovaného koronaviru v odpadních vodách a jeho dopad na mořské savce – zejména někteří ploutvonožci a kytovci jsou v tomto ohledu vnímavější než lidé. 

Fakt, že se proticovidová opatření, jež s sebou přinesla mj. výrazné omezení pohybu lidí (v dubnu 2020, kdy povinnost zůstávat doma vrcholila, se zcela nebo částečně týkala 4,4 mi-liard lidí, tedy 57 % celé lidské populace), promítla do výrazného, byť jen časově omezeného snížení koncentrace chemických látek v ovzduší, kupř. oxidů dusíku nebo SO2 a také polétavého prachu. Poklesly i ostře sledované emise CO2, naopak koncentrace přízemního ozónu narostly. Protože seznam živočichů, u nichž byla zjištěna infekce způsobená virem SARS-CoV-2, zahrnuje kromě domácích zvířat a exotických druhů i norka amerického (Neovison vison), mohly se na kožešinových farmách vyvinout nebezpečnější mutace viru a následně snížit účinnost očkovacích látek. Z tohoto důvodu bylo v listopadu 2020 v Dánsku usmrceno 17 milionů norků, a to bez odpovídajícího právního rámce: později se nicméně potvrdilo, že uvedené obavy byly přehnané. Mimochodem, v červenci 2023 uveřejnil prestižní vědecký časopis Science podobné obavy v souvislosti s doloženým vysokým stupněm promoření početného stáda daňků skvrnitých (Dama dama) v největším evropském parku v irském Dublinu právě koronavirem. Jelikož po vypuknutí pandemie bylo v první polovině roku 2020 léčeno antibiotiky 70 % všech pacientů, umocnilo šíření covidu jeden z největších zdravotnických problémů lidstva, kterým zvyšující se odolnost (resistence) bakterií vůči antibiotikům bezesporu je. 

Stejně jako v dalších stručných výhledech do budoucnosti připravených Západoanglickou univerzitou, ani v hodnocené analýze nechybí stať vyčleněná zjištěním z jedné z nejvýznamnějších krizí po 2. světové válce, umocněné vzájemnou propojeností mezi změnami podnebí, nepříliš povzbudivým stavem globální biologické rozmanitosti a pandemiemi, jež téměř výhradně vyvolávají zoonózy, nad kterými bychom neměli krčit rameny. Smysluplná doporučení založená na zkušenostech s nemocí covid-19, úzce souvisejících s celosvětovou krizí životního prostředí, vycházejí ze závěrů semináře o biologické rozmanitosti a zoonózách, organizovaného operativně známou Mezivládní platformou pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v červenci 2020. Zdůrazňují mj., že účinná opatření v ochraně a obnově biotopů včetně péče o chráněná území stejně jako o stanoviště v intenzivně využívané krajině, udržitelné využívání území a citlivá těžba surovin mohou snížit tlak na ekosystémy, a tím omezit nebezpečí propuknutí obdobných pandemií. Naopak záměrná i nevědomá podpora neudržitelného obchodu s flórou a faunou a chovu volně žijících živočichů může mít přesně opačný účinek. Vědci v této souvislosti rovněž připomínají nemalé mezery ve znalostech o tom, kdy, kde a jak propuknou určité nemoci, a proto doporučují v praxi uplatnit koncepci Jedno zdraví (One Health), v nejlepším slova smyslu holisticky propojující zdraví lidí, zvířat jak volně žijících, tak domácích či hospodářských a životní prostředí, kterou jsme již popsali v jednom z předcházejících sdělení (viz Ochrana přírody, 75, 6, 55-60, 2020). 

Publikace je psána srozumitelným jazykem a pochválit musíme také její střídmou, ale atraktivní grafickou úpravu. Soupis literatury, rozložený na dvanácti stranách, je vyčerpávající, s četnými odkazy na internetovou podobu citovaných příspěvků. Chybějící slovník pojmů do určité míry nahrazují četné rámečky. I když se terminologie publikace striktně drží názvosloví WHO, nejsme si jisti, zda by nebylo vhodnější používat místo výrazu pandemie termín syndemie, navržený v dubnu 2021 nositeli Nobelovy ceny na jejich první celosvětové konferenci. Nejde o nic jiného než o řadu po sobě následujících epidemií určité choroby, umocněných mj. rostoucím počtem lidí s chronickými onemocněními včetně civilizačních, selháním zdravotnických systémů v prevenci a znečištěním ovzduší.

Syndemii onemocnění covid-19 v poměrně krátké době do značné míry zavál čas a převrstvily ji jiné závažné problémy. Zpráva vydaná Evropskou komisí není veselým čtením a do kufru si ji jako čtení na dovolenou přibalí asi pouze skutečný masochista nebo otrlý cynik. Snad to nevyzní jako předčasný fatalismus, ale přesto stojí za to si ji prostudovat, už jenom proto, abychom opět nebyli bolestivě zaskočeni tak jako v únoru 2020.

Vysoce informativní rešerše je ke stažení zdarma na výše uvedené webové adrese.

Podle novějších názorů nebyli mezihostiteli SARS-CoV-2, z nichž mohl vir na mokrém trhu v čínském Wu-chanu přeskočit na člověka, luskouni ostrovní (Manis javanica), ale psíci mývalovití (Nyctereutes procyonoides).   Foto Jan Plesník