Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Ohlédnutí za Tony Fitzjohnem (7.7.1945–22.5.2022), jedním z největších ochranářů africké divočiny
Jeho životní příběh připomíná románového hrdinu. Tony byl adoptován ze sirotčince Church of England´s Society a s novými rodiči (Hilda a Leslie Fitzjohnovi) prožil mládí na předměstí Londýna. Vystudoval střední školu a pracoval jako rozvážeč mléka po domácnostech. V mládí ho uchvátily povídky o Tarzanovi a jeho další životní dráhu ovlivnil film o adoptované lvici Else (Born Free), tak trochu s osudem podobným jemu samému. Jeho životní rozhodování určilo setkání s bývalým strážcem ze Serengeti žijícím v Anglii, který mu řekl: „Jestli chceš ještě vidět africkou divočinu, měl bys tam jet nyní, dříve než úplně zmizí.“
Tony byl vždy muž akční a někdy tím okolí přiváděl i do rozpaků. V roce 1968 se sebral a na lodi zamířil do jihoafrického Kapského Města a pak stopem do Keni, kde po několika letech začal pracovat pro věhlasného ochranáře africké přírody George Adamsona. Během svého života v Africe pomáhal nejenom milovaným zvířatům a uchování divočiny, ale i místním komunitám, bez jejichž pochopení a součinnosti nelze místní krajinu a faunu udržovat. Mluvil perfektně svahilsky, byl neobyčejně šikovný technik a byl umanutý v dobrém slova smyslu. Jako uznání za svou službu ochraně přírody byl Anthony Raymond Fitzjohn v roce 2006 jmenován důstojníkem Řádu britského impéria. Tony se ve zralém věku nakonec i oženil a s ženou Lucy má čtyři děti (Jemina, Mukka, Tilly a Imogen). Kdo se s jeho spletitým životním osudem a prací pro přírodu chce seznámit více, může si přečíst jeho knihu Život v divočině, africké dobrodružství (česky v Knižním klubu 2011). Doporučuji vřele.
Spolu s Georgem Adamsonem zásadně přispěli k omezení pytláctví v keňské národní rezervaci Kora, kde byl Adamson zavražděn somálskými pytláky v roce 1989. V návaznosti na tuto tragickou událost se podařilo keňské vládě transformovat rezervaci na národní park Kora velký 1400 km2 s podstatně vyšším stupněm ochrany. V té době se ale před Tonym objevila nová a opravdu velká výzva. Revitalizovat opomenutou rezervaci zvěře Mkomazi v severní Tanzanii na hranicích s Keňou. Po mnohaletém úsilí se Tonymu a jeho týmu, v kterém byla i Lucy a desítky dalších skvělých lidí a neziskových organizací, podařilo zmiňované chráněné území s neobyčejně krásnou krajinou přivést k životu a přesvědčit tanzanskou vládu, že území musí být ochráněno v kategorii národního parku. To se stalo v roce 2006. V tomto národním parku se postupně omezovalo pytláctví, zvyšovala početnost slonů, žiraf, lvů a dalších druhů místní fauny. Tony se soustředil na návrat nosorožců dvourohých a dále propracoval projekt obnovy populace v rezervaci téměř vyhubených psů hyenovitých. V obou projektech byl úspěšný a pro nás je důležité, že na nich spolupracoval se Safari parkem Dvůr Králové. A dvourohé nosorožce tam tato zoo opakovaně posílala. Dnes se zde úspěšně množí již v druhé generaci. Národní park Mkomazi zabírá přes 3200 km2 a spolu s velkým národním parkem Tsavo v Keni vytváří obří přeshraniční chráněné území větší než celá Morava.
Na návštěvě u Tonyho Fitzjohna. NP Mkomazi. Tanzanie 2012. Foto Tilly Fitzjohn
Měl jsem to štěstí, že jsem se s Tonym mohl několikrát osobně setkat. Tady v Čechách i u něj doma v Mkomazi. Tony, za všechno, co jsi udělal pro přírodu v milované Africe, díky! Zůstal po Tobě kus práce, bez které by naše současnost byla o mnoho chudší. Tvoje duše zůstane v Africe, asi v národním parku Mkomazi. ■
- - - -
Úvodní foto: Tony s Georgem Adamsonem a kotětem levharta Attilou. Rezervace Kora. Keňa. Foto T. Fincher