Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Ondřej Sedláček

Paprsek naděje  pro modráska východního?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Pavel Skala, Miloš Andres, Ondřej Sedláček

Paprsek naděje  pro modráska východního?

Divoké výkyvy počasí z posledních let negativně dopadají na celou řadu druhů hmyzu včetně denních motýlů. Mezi nejvíce postižené patří nejen letní xerotermní druhy, jejichž biotopy se v době jejich letu vlivem extrémního sucha mění v nehostinnou poušť bez nektaru a živných rostlin, ale poněkud nečekaně i některé druhy s jarní aktivitou. Ty totiž pro změnu decimuje nebývale chladné a deštivé počasí v době jejich letové periody, které se poslední dobou stává normou stejně jako letní sucho. Patří k nim i modrásek východní, na jehož příkladu lze situaci způsobenou vlivem klimatických extrémů názorně demonstrovat.

Ochrana přírody 1/2023 23. 2. 2023 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

autoři: David Storch, Lukáš Čížek, Jana Jersáková, Ondřej Sedláček, Robert Tropek

Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko

Vyhlašování národních parků je politický akt, který musí vzejít z demokratické diskuse a zároveň musí být založen na dobře podložených odborných argumentech. V případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát národním parkem.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Modrásek hořcový v České republice

Výzkum a dokumentace

Autor: Ondřej Sedláček

Modrásek hořcový v České republice

Modrásek hořcový (Phengaris alcon) (obr. 1) patří bohužel do široké podmnožiny denních druhů motýlů, kteří u nás balancují na hranici přežití (Hejda et al., 2017). Přestože se jedná o velmi snadno zjistitelného motýla, naše poznatky o jeho současném rozšíření, počtu lokalit, velikosti populací nebo stavu biotopů jsou spíše kusé (Uřičář a Laštůfka 2013). 

V roce 2020 (Sedláček) proběhlo komplexní mapování druhu financované z prostředků Programu péče o krajinu, konkrétně jeho ekologické formy P. alcon f. alcon, která je vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) (obr. 2) a jejíž výskyt je omezen na posledních několik lokalit v jihozápadních Čechách. Všude jinde v ČR již vyhynula.

Ochrana přírody 1/2022 26. 2. 2022 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Paprsek naděje pro okáče bělopásného

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Kysela, Martin Konvička, Jiří Pokorný, Ondřej Sedláček

Paprsek naděje pro okáče bělopásného

O povážlivé situaci okáče bělopásného – Hiparchia alcyone (Linnaeus, 1764) – se v Ochraně přírody psalo opakovaně, naposledy začátkem loňského roku. John a kol. (Ochrana přírody 3/2020, 6–10) poukázali na kritický stav jeho populací v kontextu oteplování klimatu. Naznačili, že aktivní péče o jeho biotopy, sestávající z prosvětlování porostů na výhřevných jihozápadních svazích, může v extrémně horkých a suchých letech míjet optimální stanoviště jiných expozic.

Ochrana přírody 5/2021 28. 10. 2021 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf