Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 2/2012 — 23. 8. 2012 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Postindustriální plochy – významná stanoviště vzácných živočichů

Autor: Antonín  Krása

V současné době se široce diskutuje význam tzv. postindustriálních ploch v kontextu naší přírody a krajiny. Do této diskuse významně přispívá publikace Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a management.

Bezobratlí jako celek jsou sice v naší přírodě velmi početní, ale je mezi nimi také nejvíce druhů vzácných a ohrožených. Druhů velmi hojných není mnoho, druhů běžných ubývá a nejrychleji přibývá těch velmi vzácných. Příčin tohoto jevu je mnoho, ale souvisejí zejména s pokračujícím posunem ve využívání krajiny, kde došlo k výrazné polarizaci: některé plochy využíváme příliš intenzivně, zatímco jiné nevyužíváme skoro vůbec. Dříve běžné plochy s jakýmsi uměřeným managementem skoro zmizely, protože buď nevíme, co s nimi, nebo, i když to víme, nejsme schopni adekvátní péči zajistit. Nejhorší ale je, když z vlastní nevědomosti likvidujeme plochy, které se pro mnoho ohrožených druhů jeví jako stěžejní.

Knížka dvojice editorů a šestnácti dalších autorů navazuje na publikaci Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi(Řehounek a kol. 2010) a dále ji rozvádí. Na 152 stranách ve 12 kapitolách seznamuje čtenáře s konkrétním stavem poznání, pokud jde o význam postindustriálních stanovišť pro vybrané skupiny bezobratlých, zejména hmyzu. Devět kapitol se postupně věnuje denním motýlům, žahadlovým blanokřídlým, suchozemským broukům, vodním broukům, rovnokřídlému hmyzu, vážkám, suchozemským plžům, vodním měkkýšům a pavoukům. Drobnějším nebo z různých důvodů méně významným skupinám se pak věnuje kapitola desátá. Nechybí širší úvod do problematiky a výčet obecných zásad přírodě blízké obnovy těžbou narušených území a deponií. Knihu uzavírají kontakty na editory a autory jednotlivých kapitol.

V každé kapitole věnované vybraným skupinám bezobratlých jsou představeny základní biologické a ekologické charakteristiky jednotlivých skupin a také je zhodnocen stav jejich výzkumu na postindustriálních stanovištích v rámci ČR. Dále se čtenář dozví o významu těchto ploch pro danou skupinu s důrazem na ohrožené a vzácné druhy a jednotlivé typy postindustriálních stanovišť, kterými jsou zejména kamenolomy, výsypky, pískovny, odkaliště, ale i další plochy. Následuje podrobnější představení několika ilustračních příkladů významných druhů vázaných na tato stanoviště s uvedením jejich požadavků na prostředí nebo rizikových faktorů, zhodnocení specifických zásad ekologické obnovy postindustriálních stanovišť z pohledu dané skupiny a přehled relevantní literatury.

Publikace je psána srozumitelným a čtivým jazykem přístupným širokému spektru čtenářů – od studentů a vědců, přes úředníky a profesionální pracovníky ochrany přírody až po zvídavé zájemce z řad široké veřejnosti. Obsahuje větší množství fotografií jak bezobratlých živočichů, tak různých postindustriálních stanovišť. Škoda však, že jde s výjimkou obálky o fotografie černobílé, protože barva by nejen zvýraznila estetiku zobrazeného hmyzu, ale nepochybně i umocnila sdělení těch fotografií, které zobrazují tolik potřebnou jemnozrnnou krajinnou mozaiku. Oproti předchozí knížce si autoři pohlídali většinu drobných nepřesností či nadužívání latinských jmen na úkor češtiny, takže knize není prakticky co vytknout. Knížka se prostě autorům i editorům povedla.

Základním poselstvím knihy je myšlenka, že postindustriální plochy jsou nezastupitelné pro mnohé skupiny bezobratlých, zejména blanokřídlé, některé motýly a brouky, a to i vodní, vážky nebo rovnokřídlé. Jde o druhy vázané na písčiny nebo jiné holé a raně sukcesní biotopy, které z naší krajiny zmizely, ať už záměrnou likvidací, omezením managementu nebo v důsledku absence jejich vzniku. Autoři rozhodně nejsou zastánci průmyslové lobby, když tvrdí, že jestliže už jednou k narušení krajiny došlo, je třeba využít jeho pozitivní potenciál pro nejohroženější druhy. Faktem totiž je, že řada z nich již jinde ve volné přírodě nežije. Postindustriální plochy totiž představují v naší ochuzené krajině nesmírně zajímavé strukturní prvky, jejichž význam se ale může naplno projevit pouze tehdy, pokud se je násilím, tedy umělými rekultivacemi, nesnažíme uvést do jakéhosi „přirozeného“ stavu. Takové zásahy jsou totiž nejen velmi nákladné, ale jak autoři ukazují na mnoha konkrétních příkladech, i značně kontraproduktivní, když vedou k vyhubení řady ohrožených druhů.

Pro mnoho čtenářů to sice může znít jako omílání starých známých pravd, ale bohužel jsou mezi námi pořád tací, kteří význam nerekultivovaných postindustriálních ploch pro ochranu přírody nechápou. Recenzovaná knížka nám poskytuje dostatek argumentů k tomu, abychom příště dokázali každému vysvětlit, v čem je význam takových ploch a proč je potřeba chránit je takové, jaké jsou, nebo usměrňovat sukcesi konkrétním směrem. Při tom je třeba mít na paměti některá specifika ekologie bezobratlých, na něž autoři také upozorňují. Jde o význam větších ploch, které poskytnou dostatek různorodých zdrojů větším populacím, a nezbytnost pravidelné ale různorodé péče zejména o nejranější sukcesní stadia, jejichž životnost je nejmenší. Pozorný čtenář v knize najde i celou řadu dalších důležitých informací nebo zajímavostí, které nepochybně obohatí jeho znalosti a pomohou mu při praktické ochraně přírody. Autoři doufají, že v budoucnu dojde ke změně legislativy, aby přirozená obnova narušených stanovišť nebyla znevýhodněna před technickými rekultivacemi, jako je tomu v dnešní době. Kniha určitě stojí za přečtení a praktické využití myšlenek v ní obsažených se uplatní v širokém spektru ochranářských aktivit.

Publikaci si můžete stáhnout na www.lepidoptera.cz nebo ji objednat na adrese robert.tropek@gmail.com.

Tropek R. a Řehounek J. eds. (2012): Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a management. ENTÚ BC AV ČR, v. v. i., Calla, České Budějovice. 152 pp. ISBN 978-80-86668-20-8.

Antonín Krása