Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 5/2012 — 27. 2. 2013 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Ohrožení a ochrana biodiverzity: překvapení z Banské Bystrice

Již dvě desítky let představuje koncepční rámec péče o přírodu a krajinu ochrana biologické rozmanitosti, doplněná udržitelným využíváním jejích složek. Sjednáním Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) se stala součástí mezinárodního, byť „měkkého“, tedy nevymahatelného práva. Protože samotné pojetí biologické rozmanitosti je takříkajíc všeobjímající a stejně tak různorodé zůstávají postupy, jak o ni rozumným způsobem pečovat, nebývá úplně jednoduché sestavit aktuální přehled o jejím stavu, změnách a vývojových trendech v určité zemi a kontinentu a v celosvětovém měřítku.

O to víc příjemně překvapí publikace Ohrozenie a ochrana biodiverzity. Vybrané kapitoly z globálních environmentálnych problémovsepsaná slovenským vědcem a pedagogem Peterem Sabo a kolektivem jeho spolupracovníků z banskobystrické univerzity. Příručka představuje čtenářům jeden z poněkud podceňovaných globálních problémů souvisejících se životním prostředím – pokračující změny biologické rozmanitosti na všech třech jejích všeobecně uznávaných základních úrovních (geny/jedinci, populace/druhy, ekosystémy/krajina). Činí tak čtivou, uživatelsky vstřícnou formou. Struktura příručky nezapře přehledností a srozumitelností, že Peter Sabo je vzděláním systémový analytik: mimochodem proto se profesně věnuje také promítnutí koncepce ekologické integrity do reálné, nikoli modelové krajiny.

V úvodní části textu knihy přibližují autoři základní charakteristiky biologické rozmanitosti včetně vybraných postupů, jak ji i přes nepochybnou komplexitu vyčíslit nebo se o to alespoň s různým úspěchem pokusit. Na kapitolu, stručně ale výstižně popisující zánik druhů, navazuje přehled nejvíce ohrožených ekosystémů, resp. biotopů. Po globálním pohledu se Sabo se spolupracovníky soustřeďuje na analýzu ohrožených ekosystémů Evropy a Slovenska. Text věnovaný hlavním činitelům (hnacím silám) změn bio­diverzity stejně jako výklad dějin, cílů a organizace státní a dobrovolné ochrany přírody patří k nejlépe propracovaným pasážím příručky.

Rovněž u dvou tradičních složek péče o přírodní a krajinné dědictví, druhové a územní ochrany, začínají autoři poutavý výklad v celosvětovém měřítku a přes situaci v Evropě, resp. Evropské unii, se dostávají ke slovenským poměrům. Za vůbec nejzdařilejší část učebnice pokládám závěrečnou stať o vzájemných vztazích mezi člověkem a živou přírodou. Jsem si jist, že by si zasloužila vydat samostatně. A to i s vědomím, že podobné rešerše ochranářské etiky a estetiky mohou podporovat poměrně rozšířený názor některých akademiků, že ochrana přírody a krajiny vlastně žádné vědecké základy nemá, protože jde v první řadě o subjektivní pohled konkrétního člověka na to, co považuje na tomto světě za důležité.

Kromě dobře zvolených klíčových statí uveřejněných v prestižních recenzovaných časopisech autoři sahají zejména při hledání výstižného a přitom nezprofanovaného příkladu také po tzv. šedé literatuře, tedy po nepublikovaných vědeckovýzkumných zprávách, rešerších, diplomových a disertačních pracích, pronesených přednáškách a internetových zdrojích. Každou kapitolu uzavírají jak kontrolní otázky, tak témata navozující zamyšlení nad právě vyloženou látkou. Text vhodně doplňují úsporné, ale výstižné rámečky, zaměřené na širokou škálu problémů od stavu lesů na Zemi a odlesňování či selhání Kjótského protokolu přes vliv kyselých atmosférických srážek na lesní a vodní ekosystémy až po nerovnovážnou termodynamiku živých systémů nebo odraz západní tradice ve fantazii Tolkienovy trilogie o Pánu prstenů.

Neopominutelnou zásluhu na zdařilé výtvarné podobě příručky, kterou zdobí téměř 200 špičkových fotografií (všechny s autorskými právy, žádné stahování z internetu), má předčasně zesnulý Štefan Sabo. Na více než 300 stránkách hutného, vysoce informativního textu nemohla nezůstat opomenutí či nepřesnosti. Výraz biologická rozmanitostpoužil poprvé americký environmentalista Raymond Dasmann už v roce 1968, ale zbrusu nová myšlenka tehdy úplně zapadla. Zmrtvýchvstání sousloví má na svědomí Tom Loveloy, který jej včlenil do úvodu kultovní publikace Michaela Soulé a Bruce Wilcoxe Ochranářská biologie:evolučně-ekologická perspektiva, jež se ale k čtenářům dostala až o dvanáct let později (str. 11). Čtvrtou hladinou biodiverzity (str. 12) někteří autoři chápou nejen kulturní diverzitu, ale také rozmanitost molekul. Význam této úrovně organizace živých systémů se zvyšuje s překotným rozvojem syntetické biologie, označované někdy jako biologické inženýrství, konstrukční biologie nebo syntetická genomika. Na rozdíl od genového inženýrství, které dědičnou informaci upravuje, ji syntetická bio­logie zcela nově vytváří, přičemž se inspiruje existujícími formami života, nebo ji proměňuje zcela zásadním způsobem. Žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi) není druh, ale poddruh (str. 40). Na str. 85 by čtenáři jistě uvítali podrobnější informaci o tom, jakou metodou byl stanoven stupeň poškození lesa na Slovensku. Lov volně žijících živočichů pro maso (bushmeat) zasáhl významně i Jižní a Střední Ameriku (syndrom prázdného lesa, str. 101). V přehledu pojetí přírody a krajiny na str. 117 se měl objevit také jeden z mála celosvětových, a přitom široce uznávaných přístupů – definice přijaté v červnu 1972 ve Stockholmu na Konferenci OSN o životním prostředí člověka. Partnerskou organizací BirdLife International v ČR se stala Česká společnost ornitologická (str. 132). Druhy vyskytující se na okraji areálu rozšíření nemusejí být nutně pro ochranu přírody prioritní, a to nejen kvůli pulzaci areálových hranic, spíše naopak (str. 147). Nedávné rozbory potvrdily, že certifikace dřeva zatím neplní očekávání a že jistě chvályhodnou myšlenku ocenit šetrné hospodaření v lesích mezinárodním osvědčením nelze z nejrůznějších důvodů použít s úspěchem naprosto všude.

I přes omezený rozsah učebnice by si některá témata, jako jsou indikátory biodiverzity, ekologické/funkční skupiny (gildy) nebo přístup ke genetickým zdrojům a jejich využívání, zasloužila přece jen více prostoru.

Publikace Sabova týmu říká zcela jasně, že recept, jak současný stav a nelichotivý výhled alespoň částečně změnit, známe již delší dobu. Možná je to tím, že autoři nejsou jen vědci a vysokoškolskými pedagogy, ale někteří strávili část profesní dráhy ve státní ochraně přírody či prací v mezinárodních ochranářských organizacích a své profesi propadli natolik, že se zapojili i do činnosti neziskového sektoru. Už jen proto má přečtení hodnocené knihy i v dnešní záplavě informací svůj smysl.

SABO L., URBAN P., TULISOVÁ I., POVAŽAN R. & HERIAN K.: Ohrozenie a ochrana biodiverzity. Vybrané kapitoly z globálnych environmentálnych problémov. Centrum vedy a výskumu a Fakulta prírodných vied Uiverzity Mateje Bela Banská Bystrica a občianske združenie Živica Bratislava ve spolupráci s o.ž. Živá planeta Piešťany 2011. 320 str. ISBN 978-80-968989-6-5 (knižní vydání). Cena knižního vydání 24 EUR.

Jan Plesník