Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 5/2008 — 21. 10. 2008 — Zprávy-Recenze

Nová přírodní rezervace v Jeseníkách

Autor: Jindřich  Chlapek

Severní Morava– Břidličná hora, 1 350 m n. m. vysoký vrchol v závěru hlavního jesenického hřebene pokrytý sutěmi, je výraznou dominantou obce Vernířovice. Název Břidličná dostala i nová rezervace, která byla v masivu Břidličné, Pecného a Jeleního hřbetu vymezena a na ploše 651,9 ha v polovině března 2008 vyhlášena.

Docela veliké chráněné území přímo navazuje na NPR Praděd a PR Pod Jelení studánkou a je součástí evropsky významné lokality (EVL) Praděd. Na rozdíl od ochrany na úrovni EVL, kdy je cílem zachování plošného rozsahu biotopů při pokračování současného hospodaření, bez přílišného důrazu na jejich kvalitu, je smyslem vyhlášení přírodní rezervace vedle redukce borovice kleče (Pinus mugo) postupné přibližování lesních porostů přírodnímu stavu a v dlouhodobém horizontu umožnění samovolného vývoje lesa.

Hlavním předmětem ochrany jsou subalpínské biotopy, kryogenní geomorfologické útvary (skalní sruby, sutě, kamenné proudy), horské smrčiny a druhy vázané na tyto ekosystémy. Velice cenný je poměrně zachovalý vegetační gradient 6. až 9. lesního vegetačního stupně od (smrkových) bučin po přirozené bezlesí subalpínského stupně. Největší populaci v ČR zde tvoří jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), početná je řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum), v několika desítkách jedinců zde roste hořec tečkovaný (Gentiana punctata), vysokobylinné nivy vedle obligátních omějů zdobí stračka vyvýšená (Delphinium elatum), bylo zjištěno několik keřů rybízu skalního (Ribes petreum), na holích je často k vidění violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica). Bohužel rovněž velice hojná je na východní části hřebenu borovice kleč, která zde vytváří rozsáhlé, zvolna se rozrůstající porosty na ploše několika desítek hektarů. To je dáno historicky odlišným pohledem držitelů panství Janovice (Harrachové) a Velké Losiny (Kleinové) na potřebu zvyšování horní hranice lesa. Z živočichů stojí za pozornost reliktní okáč horský (Erebia epiphron), několik hnízdících párů lindušky horské (Anthus spinoletta) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), pravidelně se vyskytuje kos horský (Turdus torquatus), loví zde sokol stěhovavý (Falco peregrinus).

Od prvního kontaktu vlastníka, resp. správce území – Lesy ČR, s. p., do vyhlášení rezervace uplynulo o trochu více než dva roky, které byly věnovány podrobným průzkumům.

Je třeba vyzdvihnout po počátečních rozpacích konstruktivní přístup LČR, který významně přispěl k vyhlášení tohoto chráněného území, jehož příroda není na první pohled bezprostředně ohrožená. Věříme, že systematická péče ochrany přírody a usměrnění lesnického managementu (ponechávání dříví z nahodilé těžby v lese) v této části Jeseníků povede k uchování a postupnému „zpřírodnění“ tohoto nesmírně zajímavého území.