Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 2/2010 — 20. 4. 2010 — Zprávy-Recenze

Netopýři v ohrožení?

autoři: Alena Nováková, Roman Mlejnek

Netopýři, symbol podzemích prostor, jsou v ohrožení. Zničí vážné onemocnění, již tak ohrožené netopýří populace? Syndrom bílého nosu tzv. white-nose syndrome(WNS) způsobuje houba Geomyces destructans, popsaná v roce 2009. Syndrom byl pojmenovaný podle bílých povlaků tvořících se zejména v obličejové části zimujících netopýrů. Z USA, kde byla choroba v roce 2006 poprvé zaznamenána, se v současné době začíná šířit i po Evropě.

V České republice bylo onemocnění poprvé zaznamenáno při sčítání netopýrů v březnu 2009 v oblasti Zlaté kopce poblíž Božího Daru v Krušných horách. Dá se předpokládat, že nálezů bude přibývat. O vážnosti problému svědčí masový úhyn netopýrů v USA, kde ztráty byly vyčísleny na více než 1 milion (údaje z podzimu 2009) a populace ohroženého netopýra společenského (Myotis sodalis) poklesla o 30 %.

Z dosavadních pozorování vyplývá, že choroba je výlučně vázána na období přezimování netopýrů. Hlavním důvodem může být radikálně snížená imunita ve stádiu hluboké hibernace. Houba je rovněž charakteristická chladnomilností (roste v teplotách od 2 do 18°C). Teploty nad 20°C houbu ničí. Z průzkumů, zejména v USA, vyplývá, že houba se nepřenáší aerosolem, fyzický kontakt je však o to více infekční. V současné době je kolem WNS stále mnoho otazníků. Dostatečně není prozkoumán způsob šíření houby, neví se ani, zda populace v Evropě mohou být odolnější než v USA, nebyla zodpovězena ani otázka možného přenosu na člověka.

Nemocný netopýr (Myotis myotis) má v obličejové části charakteristický bílý povlak.

Foto I. Horáček

V USA je připravován podrobný návod na dekontaminaci speleologické výstroje a všech pomůcek speleologů po návratu z jeskyní (prof. Hazel A. Barton), který by měl zabránit k přenášení konidií houby Geomyces destructansz jedné jeskyně do druhé a zamezit dalšímu šíření WNS. Přísná opatření pro vstup do jeskyní na území USA platí v současnosti jak pro místní speleology a další návštěvníky jeskyní, tak zejména pro evropské speleology.

Nespornou výhodou je, že fenomén WNS byl v naší republice podchycen v samém počátku. Protože se však nedá vyloučit epidemický vývoj nemoci, podobně jako v USA, je nanejvýš nutné shromáždit veškerá data pro srovnávací zhodnocení. Vedle běžného pozorování zimujících netopýrů je potřebné získat rovněž data z klimatických měření jeskyní. Změna mikroklimatických poměrů jeskyní (např. kombinace vysoké vlhkosti a celoročně vyšší teploty) by mohla být faktem k aktivaci masivnějšího růstu houby.

V České republice se problematikou WNS zabývají tato výzkumná pracoviště: Přírodovědecká fakulta UK v Praze (katedra zoologie a botaniky – I. Horáček, A. Kubátová) a Ústav půdní biologie BC AV ČR v Českých Budějovicích (A. Nováková).

Kontaktní adresy: Česká společnost pro ochranu netopýrů (www.ceson.org), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz), Správa jeskyní ČR (www.caves.cz), Přírodovědecká fakulta UK v Praze (www.natr.cuni.cz), Ústav půdní biologie BC AV ČR v Českých Budějovicích (www.upb.cas.cz).

Souhrnné informace naleznete na: www.wns2010.webnode.cz