Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2012 — 17. 10. 2012 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Informatika v ochraně přírody a krajiny opět na rozcestí
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dlouhodobě zajišťuje správu Informačního systému ochrany přírody1(http://isop.nature.cz). Interní analýza informačních a komunikačních technologií přinesla zajímavá zjištění ohledně skokového nárůstu ve využívání většiny jeho služeb i masivního nárůstu ukládaných dat a informací mezi lety 2007 a 2011.
V roce 2005 Agentura zcela změnila pohled na správu a další rozvoj Informačního systému ochrany přírody (ISOP). Proces celkových změn v zajišťování požadovaných služeb tohoto systému byl dále urychlen v roce 2006 spojením AOPK ČR s tehdejší Správou ochrany přírody, neboť byl organizačně zajištěn jednotný pohled na tuto oblast u dvou významných organizací státní ochrany přírody a krajiny. V roce 2007 byla následně v AOPK ČR interně zpracována obsáhlá analýza informačních a komunikačních technologií s návrhem opatření pro období let 2007–20112a na začátku téhož roku byl dokončen obdobný dokument směřovaný pro období let 2012–2014.
Jedním ze základních výstupů rozsáhlé analýzy je doložení skokového nárůstu ve využívání většiny služeb ISOP, jak dokládají grafy. Od roku 2007 došlo nejen k navýšení počtu jednotlivých služeb („aplikací“), které ISOP poskytuje (ze 14 v roce 2007 na 23 v roce 2011!) a k navýšení počtu registrovaných externích uživatelů služeb ISOP (graf 1), ale především ke zvýšení skutečného využívání některých služeb (graf 2), mj. např. filtru nálezové databáze ochrany přírody, který mj. umožňuje vyhledávat potřebné informace o výskytu rostlin či živočichů na území celé České republiky v databázi s cca 9 mil. lokalizovanými záznamy.
Současně s nárůstem využívání služeb došlo i ke zvýšení objemu ukládaných dat, jak znázorňuje graf 3, který zároveň dokládá, že od roku 2009 neklesl roční přírůstek uložených dat pod 1 mil. záznamů! Zcela aktuální struktura počtu externích uživatelů všech služeb ISOP je součástí grafu 4.
Z pohledu celkové správy ISOP mají tato zjištění zcela reálné dopady na odpovídající zajištění chodu systému, neboť je z pochopitelných důvodů rozdílné spravovat systém s desítkami uživatelů (stav v roce 2007) anebo stovkami, jako je tomu aktuálně. Provedená analýza proto zjišťovala, zda-li nárůstu ve využívání služeb odpovídá i finanční a personální zajištění. Interpretovat snížení objemu přidělovaných finančních prostředků a personálního stavu3, vyvolané především dosavadními úspornými opatřeními z let 2009–2011, lze ve dvou rovinách. V první úrovni lze hovořit o zvýšení efektivity při správě ISOP, neboť systém byl i přes prokazatelné snížení finančních prostředků na jeho správu dále rozšiřován a daleko více využíván. V úrovni budoucího rozvoje systému jsou však tato fakta jednoznačně limitující, neboť bez případných dalších finančních či personálních zdrojů se tento systém prostě neobejde.
A tak stojí nejen informatika AOPK ČR opět na rozcestí: Otázkou je, jak dále zajišťovat relativně rozsáhlé portfolio všech aktuálně provozovaných a zároveň uživateli hojně využívaných služeb v situaci, kdy neustále dochází ke snižování přidělovaných finančních prostředků, a s reálným výhledem dalšího snižování počtu specialistů IT. Východiskem například může být přehodnocení priorit a zaměření se skutečně pouze a jen na klíčové služby, které jsou z věcného pohledu nejvýznamnější (např. digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody, aplikace pro aktualizaci vrstvy mapování biotopů anebo již zmiňovaný filtr nálezové databáze ochrany přírody) a jsou zároveň využívány velkou uživatelskou skupinou. U ostatních služeb je za současných finančních a personálních kapacit maximálně možná jejich průběžná základní podpora, bohužel bez výraznějších ambicí na další rozvoj. Pochopitelně AOPK ČR dlouhodobě aktivně hledá alternativní zdroje financování této oblasti, nicméně problém ani tak není v nalezení příslušných finančních prostředků pro vývoj určité aplikace, ale v následném zajištění odpovídající „provozní“ podpory a alespoň základního rozvoje.
Provedená analýza tak v souvislosti s ISOP konstatovala, že systém se stal skutečně stabilním a efektivním nástrojem pro správu, sběr a publikaci dat ochrany přírody a krajiny. Masivní nárůst ve využívání jeho služeb a objemu uložených dat je toho dokladem. Zároveň však konstatovala, že pro udržení dosavadního pozitivního trendu je nutné zajistit i odpovídající stabilní finanční a personální zabezpečení. A tak pevně věříme, že se tento úkol i přes všechna úsporná opatření podaří v dalších letech naplnit.
Jan Zohorna
1 ŠKAPEC L., BALÁK I., ZOHORNA J., ZÁRYBNICKÝ J., KUČERA Z. (2010): Informační systém ochrany přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 157 s.
2 ZOHORNA J., ŠKAPEC L., VOSTATEK J. (2007): Analýza informačních a komunikačních technologií s návrhem opatření a definováním strategických cílů, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 53 s.
3 Jen v letech 2007–2011 klesl objem finančních prostředků na zajištění všech ICT služeb v AOPK ČR, tj. provozních i služeb ISOP, z cca 47 mil. Kč na cca 35 mil. Kč.
