Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Úvodem

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

Úvodem Zdeněk Patzelt

Autor: Zdeněk Patzelt

Úvodem Zdeněk Patzelt

Milí čtenáři, asi mi dáte za pravdu, že podzimní les působí blahodárně. V tomto čísle se mu věnujeme i proto, že koncem září byla zveřejněna data o vývoji kůrovce. Vyplývá z nich, že Morava je v kalamitním stavu, v celé ČR je pro smrk a borovici vydán nevídaný zákaz úmyslné těžby mýtní, protože zpracovatelé nestačí ani na kůrovcové dříví, cena kulatiny padá a ministr zemědělství situaci nazval „zcela katastrofální“.

Jak je vidět, i přes deklarované úsilí nahrazovat smrkové monokultury pestrým lesem, je příroda zkrátka rychlejší a když tomu přispívá i klimatická změna se suchem a větrem, rozvoji kůrovce prakticky zabránit nejde. Pokud si příroda sama nepomůže chladným počasím, lze při současném trendu očekávat dosti dramatický vývoj. Ten by vedl až k rozpadu rozsáhlých smrkových lesů na nevhodných stanovištích, scénář je to očekávatelný a místy se již naplňuje.

uvodemgraf

Hledat viníky by ale bylo stejně scestné jako na Šumavě, příčiny jsou dlouhodobé a komplexní. Dnes není ani tak důležité, zda převažují dopady změn přírodního lesa na lesy hospodářské, následky emisí, klimatické změny, vliv zadávání zakázek či méně odborná správa některých lesů. Klíčové je najít shodu, jaká nová role musí být v době klimatické změny lesům přiznána. Lze očekávat, že hospodářskou funkci je nutné upozadit ve prospěch společensky přínosnějších funkcí. Není to o nutnosti rezignovat na hospodářská kritéria, ta ale nesmí bránit v daleko rychlejším navracení stanovištně odpovídajících dřevin, které se musí stát prioritou. Zapomenout musíme na termín „plevelné dřeviny“, který nás učili na školách, ale i na pěstování dřevin cizích, i když to na pohled nepovede k tak vysokému zhodnocení. Zisk Lesů ČR v roce 2016 byl 4.159 miliardy Kč, jakkoli to ale může znít troufale, finanční přínos je to ve srovnání s celospolečenskými a ochrannými funkcemi lesa zcela zanedbatelný.

uvodem tabulka

Neměli bychom se tedy nechat svazovat optickým klamem zdánlivě vysokých příjmů státního rozpočtu, ale s chladnou hlavou si spočítat, že více investovat do odolnosti lesa je nejenom nutností, ale vyplatí se. Přejme proto lesníkům, aby se zvýšení odolnosti lesa mohli více věnovat a nebyli pod tlakem hospodářského výsledku.