Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 5/2022 27. 10. 2022 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

6. říjen – Mezinárodní den geodiverzity

Autor: Karel Drbal

6. říjen – Mezinárodní den geodiverzity

Mezinárodní den geodiverzity byl schválen 22. listopadu 2021 Generální konferencí UNESCO v Paříži. Jeho vznik podpořilo 193 členských států na základě návrhu Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) a dalších vědeckých organizací. Šestý říjen byl tedy trvale vyhlášen Mezinárodním dnem geodiverzity počínaje rokem 2022. Organizace spojených národů předkládá podněty k vyhlášení mezinárodních dnů s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o dané problematice. UNESCO se chystá jako vyhlašovatel do budoucna využít Mezinárodní den geodiverzity především k propagaci cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Neživá příroda nesmí zůstat stranou

Termín biodiverzita je v současné době poměrně dobře známý. Zahrnuje biologickou rozmanitost a množství ochranářských programů je ve světě zaměřeno na její udržení. Pojem geodiverzita je daleko méně populární. Představuje totiž veškerou neživou přírodu jak na povrchu, tak i uvnitř planety. Geodiverzita je základní platformou pro rozvoj a udržení biodiverzity. Pod pojem geodiverzita můžeme zahrnout nejen horniny, minerály, sedimenty, půdy, fosilie a krajinné útvary, ale i hydrologické útvary, jako jsou oceány, moře, jezera a řeky. Termín zahrnuje také procesy, které tyto prvky vytvářejí a upravují. Člověk neživou přírodu využívá, aniž by si příliš uvědomoval rozsah poskytovaných zdrojů. Voda je pro člověka nejenom životní potřebou, ale také dopravní cestou, zdrojem energie a surovinou. Po dlouhá tisíciletí lidstvo využívá surové či upravené horniny pro stavbu obydlí a životní infrastruktury, minerály jsou stále důležitější surovinou se širokým spektrem využití. Bez kovů si dnes nedokážeme prakticky představit rozvoj civilizace. Půda zase umožnila rozvoj zemědělství a obživu miliard lidí na všech kontinentech. Fosilní objekty nejsou jen zdrojem poučení pro paleontology, ale ložiska uhlí, ropy a plynu byly a stále jsou významným zdrojem energie a jedním z faktorů rozvoje současné společnosti. Člověk v přírodních útvarech hledá nejen svou surovinovou základnu, ale stále více si uvědomuje potřebu jejich ochrany. Díky tomu vznikají v současné době v různých částech planety světové i národní geoparky.“ Jsou vyhlašována nová chráněná území zahrnující nejen jednotlivé geologické prvky, ale i celé krajinné celky. V neposlední řadě je geodiverzita v podobě krajinných útvarů také zdrojem inspirace pro řadu umělců a jejich tvorbu.

OP2022-05_CZ_45_01

Zátoka Hornsund, Špicberky.  Foto Petr Zajíček, soukromý archiv

OP2022-05_CZ_45_02

Stopy dinosaurů, Sataplia, Gruzie.  Foto Petr Zajíček, archiv SJČR

Důležitá pro všechny formy života

Cílem Mezinárodního dne geodiverzity je především zvýšení povědomí o vazbách mezi neživou složkou přírody a všemi formami života. Je to příležitost ukázat, jak určitý stupeň vzdělání v geologických vědách může poskytnout lidstvu řešení naléhavých problémů, jako je zmírňování změny klimatu, zodpovědná těžba surovin, ztráta biologické rozmanitosti, snižování rizika katastrof i eroze půdy včetně řešení dalších faktorů, na kterých stojí lidská populace. V oblasti zvýšení povědomí veřejnosti se předpokládá zapojení nejen odborných orgánů a institucí, ale i výzkumných ústavů a vysokých škol. Šestý říjen 2022 je startovním rokem tohoto mezinárodního dne. Předpokládejme, že jej do budoucna využijí nejen nadnárodní a státní instituce, ale i řada soukromých a nevládních organizací.

Správa jeskyní České republiky se postavila na pomyslnou startovní čáru a připravuje již pro rok 2022 informační kampaň s cílem představit veřejnosti jeskyně jako přirozenou součást neživé přírody a současně prezentovat přírodní hodnoty České republiky, význam ochrany jeskyní a krasu, historický význam jeskyní pro člověka, výsledky monitoringů a výzkumů a zásady péče o tyto přírodní fenomény. U příležitosti Mezinárodního dne geodiverzity byla ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a Ústavem struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Praha zorganizována v Hranicích veřejná přednáška Hranická propast očima geologů. S výsledky svých výzkumů veřejnost seznámili geologové Milan Geršl, Josef Stemberk, Jakub Stemberk, Miloš Briestenský a Filip Hartvich. Nosným tématem byla pochopitelně nejhlubší zatopená propast světa, ale posluchači měli možnost získat i informace o tektonických procesech v zemské kůře a jejích projevech na území České republiky i o vlastní práci geologů a jejím významu. V týdnu od 3. do 10. října byly na správách jeskyní doplněny texty průvodců ve zpřístupněných jeskyních o informaci k Mezinárodnímu dni geodiverzity, v jejich areálech byly umístěny bannery informující o cílech a významu tohoto dne. K propagaci byl využit i mediální prostor.

Den 22. květen se po celém světě již od roku 2000 slaví jako Mezinárodní den biologické rozmanitosti. Tento den nám připomíná, jaký význam má pro lidskou společnost i planetu biodiverzita, tedy přírodní bohatství zahrnující rozmanitost všech genů, druhů i ekosystémů. A 6. říjen jako Mezinárodní den geodiverzity tyto oslavy nejen doplní, ale poukáže na nedílný vztah živé a neživé přírody.    ■

- - - -

Úvodní foto: Ledovcová jeskyně Terma na Špicberkách.    Foto Petr Zajíček, soukromý archiv