Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Ohlédnutí za VIII. ročníkem semináře ke zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích
Potřeba řešení obnovy migrační průchodnosti vodních toků jde ruku v ruce s víceúčelovým využíváním říční sítě. Není překvapivé, že v souvislostech řešení klimatické změny (mj. adaptační opatření na extrémní hydrologické situace) i energetické politiky Evropského společenství formou absolutní podpory zdrojů označovaných jako „zelená energie“ na straně člověka tato problematika zůstává, ba dokonce je aktuální více než jindy.
Hlavní důvody řešení migrační průchodnosti říční sítě, vyjádřené dosažením environmentálních cílů: obnova říčního kontinua tedy i zajištění volné migrace živočichů a dosažení dobrého ekologického stavu vodních toků (požadavky Rámcové směrnice); zastavení poklesu a obnova populací fragmentací nejvíce ohrožených druhů (např. pro záchranu úhoře říčního požadavky vyplývající z Nařízení Rady ES č. 1100/2007), zůstávají. Jednoduše proto, že ekologické dopady spojené s fragmentací toků bohužel menší nejsou. A že nelze považovat problematiku ani za uspokojivou vhodně ilustrují nové snahy jako je například EU Nature Restoration Law. Jak je tedy zřejmé, harmonizace mezi využíváním říční sítě člověkem a environmentálními cíli je urgentním krokem, a to nejen z pohledu zachování biodiverzity, které je člověk součástí. K dosažení této výzvy je zapotřebí řady kroků (např. výzkum a implementaci jeho výsledků do praxe) a mezi nezanedbatelné patří rovněž osvěta veřejnosti (srdečně vás tímto zveme na květnovou akci „Světový den migrace ryb / World Fish Migration Day 2024) a samozřejmě efektivní transfer znalostí a zkušeností.
V říjnu 2023 proběhl VIII. ročník již tradičního semináře ke zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích (organizátoři VRV, PVL, AOPK ČR a VUV TGM za podpory MŽP), známý rovněž jako Sázavský seminář (viz I. ročník v r. 2009 ve městě Sázava). Tato původně národní akce se rychle proměnila v plnohodnotný mezinárodní odborný dialog v otázkách řešení fragmentace říční sítě. A ani rok 2023 nebyl výjimkou.
Po úvodním slově zástupců PVL a MŽP bylo prezentováno celkem 17 příspěvků, z toho 10 českých autorů, 6 slovenských autorů a 1 příspěvek společný. Jednotlivá témata příspěvků pokrývala multioborovost a komplexnost problematiky a zahrnovala: dotační programy jako nástroje realizace nápravných opatření (AOPK ČR), metodické postupy a příklady praxe na Slovensku při zprůchodňování toků v podélném (VÚVH, SVP) i laterálním profilu (SVP), realizovaná a plánovaná opatření státních podniků povodí (POH, PLA, PVL, POM, POD), představení metodiky hydraulického monitoringu rybích přechodů (RP) v SR, příkladovou studii biologického monitoringu RP Řevnice, Berounka (ČZU) a revitalizační akce na toku Rudavy, SR (SRZ). Experimentálnímu výzkumu byl věnován příspěvek s prvotními výsledky fyzikálního modelu RP (PVL, ČVUT). V rámci semináře byly prezentovány rovněž 2 velké výzkumné projekty: Projekt „Life Living Rivers“ (VUVH, JU), který má za cíl mj. připravit návrh migračního zprůchodnění jedné z nejproblematičtějších migračních bariér povodí Dunaje – VD Gabčíkovo a VD Člunovo, byl doprovázen rovněž příspěvkem věnovaným ochraně jeseterů „Pan-European Sturgeon Action Plan“ (JU). Projekt Technologické agentury ČR (TAČR) a MŽP „Výzkumné centrum Voda“, resp. jeho workpackage 7.2. (VUV TGM, AOPK ČR a další), specificky orientovaný na komplexní (plánování, mapování a monitoring) řešení fragmentace říční sítě ČR, jehož výstupy zahrnují např. aktualizaci Koncepce zprůchodňování říční sítě ČR (MŽP, 2020), modelový výzkum laterální konektivity (střední Labe, napojení říčního ramene Doubka, PLA), pilotní ověření monitorovací metody akustické biotelemetrie pro výzkum obousměrné migrační průchodnosti bariér, testování opatření na zajištění bezpečné poproudové migrace ryb, v obecné rovině metody vhodné ke studiu chování ryb především na velkých řekách (dolní Labe, MVE Štětí) ad.
Mezi jednoznačné závěry semináře patří společný zájem účastníků na řešení problematiky, která má jasně stanovené cíle, dotační mechanismy a definované standardy pro prováděné opatření. V současnosti se tedy můžeme věnovat prohlubování a výměně zkušeností, detailům ke zvýšení efektinosti opatření a tzv. velkým projektům. Společně se těšíme, jak v dalším ročníku zazní nové příklady dobré praxe, výzkumné závěry a závěry z prováděných monitoringů efektivity realizovaných opatření. ■
Příspěvek byl realizován s podporou projektu TAČR Výzkumné centrum Voda č. SS02030027 a Ministerstva životního prostředí.
- - - -
Úvodní foto: Vizualizace rekonstrukce trasy poproudové migrace s pomocí monitorovací metody akustická biotelemetrie (VÚV TGM, technologie HTI, WA, USA).