Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2017 30. 12. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Uhlíky uchované ve vrstvách sintrů v jeskyni Výpustek

Autor: Petr Zajíček

Uhlíky uchované ve vrstvách sintrů v jeskyni Výpustek

Jeskyně Výpustek byla známa už v pravěku. V pleistocénu obývaly podzemní prostory populace zvířat, převážně jeskynních medvědů. Okolí jeskynních portálů také sloužilo v době kamenné lidem moderního typu jako sídliště a i vlastní jeskyně byla využívána jako úkryt či příbytek. Svědčí o tom řada nálezů: kostí, nástrojů či stop lidské činnosti. Mj. i nedávno objevené uhlíky z pravěkých ohnišť.

Rozsáhlý ponorový jeskynní systém má velmi bohatou a zároveň pohnutou historii. Od konce 18. století zde lidé prováděli terénní úpravy, prostory Výpustku byly osvětlovány při příležitostných a mnohdy vznešených návštěvách. Zároveň byl rozsáhlý labyrint předmětem výzkumů speleologických a od poloviny 19. století také archeologických a paleontologických. Ve 20. letech tu probíhala intenzivní těžba fosfátových hlín. Přírodní charakter hlavních částí jeskyně pak poznamenala činnost armád, československé, za druhé světové války německé a poté opět československé, kdy zde byl v 60. letech vybudován tajný protiatomový kryt. Od roku 2006 je jeskyně Výpustek v péči a provozu Správy jeskyní České republiky.

Vypustek uhliky 3 BW
Sintrová vrstva s uhlíky. Foto Petr Zajíček, archiv SJČR

V průběhu zpřístupňovacích a rekonstrukčních prací na návštěvní trase byly postupně deponovány pozůstatky staveb, nežádoucích technických prvků a jeskynních prostorách byly v několika fázích instalovány prvky podzemní expozice. Zároveň také byly uvolněny zazdívky do bočních chodeb a propastí. Tím se odkryly části Výpustku, které byly nepřístupné desítky let a nebyly poznamenány lidskou činností. V jedné z takto odkrytých chodeb zůstaly zachovány čisté bělostné sintrové náteky a další krápníkové formy. Při detailním průzkumu nevelké části, která byla brzy citlivě zpřístupněna návštěvníkům, byly objeveny na spodní straně obnažených sintrových desek úlomky uhlíků pocházející pravděpodobně z ohnišť.

Překrytí uhlíků vrstvou sintru svědčí o jejich značném stáří. Z pozice zatím není zřejmé, jestli byly splaveny do jeskyně z povrchu, nebo jen z jiných částí podzemních prostor. Pracovníci Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, kteří provádějí v areálu Výpustku občasné archeologické výzkumy, projevili zájem odebrat vzorky uhlíků k analýze radiouhlíkového datování. Správa jeskyní ČR tuto myšlenku podpořila, byly odebrány vzorky a vlastní analýzu pak provedl Ústav jaderné fyziky AV ČR.

Výsledky ukázaly, že stáří dvou odebraných vzorků uhlíku je přibližně 6500–7000 let.
Dle vyjádření pracovníků Ústavu Anthropos tato skutečnost zapadá do rámce neolitického osídlení, které bylo v areálu jeskyně Výpustek prokazatelně zjištěno. Další interpretace a podrobnější zprávy budou zpracovány na základě výsledků archeologických výzkumů.