Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2016 — 24. 6. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Půlstoletí ochrany Pulčínských skal
Nevelká skalní oblast tzv. Pulčínských skal leží v jihozápadním cípu CHKO Beskydy, v pohoří Javorníky. Nedosahuje sice věhlasu a měřítka pískovcových oblastí v Čechách, přesto zde lze nalézt prakticky vše, na co jsme v podobných oblastech zvyklí – byť menších rozměrů.
Od roku 1966 byla část území (4 ha) chráněna jako chráněný přírodní výtvor Pulčínské skály. V roce 1989 pak byla zřízena státní (od r. 1992 národní) přírodní rezervace Pulčín–Hradisko, o rozloze 72,73 ha. Předmětem ochrany jsou zde význačné skalní útvary – největší skalní město v pískovcích moravské části Karpat. Nechybějí skalní stěny a bloky, mrazové sruby, kamenné moře, suché kaňony, pseudokrasové jeskyně. V nepřístupném terénu se nacházejí místy až pralesovité lesní porosty.
Ve srovnání s třetihorním stářím zdejších hornin by se mohlo zdát, že 50 let snahy o ochranu přírody nic neznamená. Na pomyslné váhy ale musíme přihodit „lidský faktor“. Již od první republiky je území vyhledávanou destinací Valašska. První je objevili trampové, po nich horolezci a značkaři KČT. Se zvyšující se popularitou a návštěvností ale postupně zmizeli dříve zde hnízdící krkavci nebo výr; rys se sem zatoulá jen náhodou v zimě.
Správa CHKO Beskydy zpočátku zkoušela všudypřítomné zvědavce z rezervace vytlačit a vrátit skalám jejich dávný klid. Příležitost k tomu poskytl až Program péče o krajinu, kdy se ochranářům otevřely možnosti aktivně v území zasahovat. Aby zklidnila část NPR a omezila eroze chodníků, přesměrovala SCHKO některé letité trasy. Brzy bylo zřejmé, že bez funkční strážní služby to byl dost naivní pokus. Dřevěné ploty přehrazující původní stezky vydržely maximálně týden…
Ovšem dotace se využívají i na rekonstrukci lesních porostů – nemalá část skal je totiž ukryta v dosti fádním hospodářském lese. Správa CHKO se věnuje především ochraně přirozeného zmlazení jedle a v menší míře dosadbám původních dřevin.
Nové tisíciletí ovšem přineslo i nové výzvy. Objev sněžných řas na ledopádech, které se v zimě tvoří v jedné rokli (suchém kaňonu), a jejich nešikovná medializace místními patrioty vyvolaly doslova „ledopádovou horečku“. Dříve liduprázdná NPR se o zimních víkendech změnila v druhé Pustevny. Až opakované zásahy záchranářů v NPR a kolabující doprava v Pulčíně nakonec přivedly k jednacímu stolu obec a ochranáře. Výsledkem bylo vytyčení nové, sezonní trasy k ledopádům. Značení a „prošlapání stopy“ zajišťuje obec, dobrovolní strážci pak dohlížejí na dodržování ochranného režimu NPR.
Ve stejné době, se probudil i zájem horolezců. Zatímco ve čtyřicátých letech se na Moravě s lezením „na písku“ začínalo právě tady, od r. 1989 zde bylo horolezectví zakázáno. Lezci nejprve opatrně sondovali a po dvou letech společných jednání se obě strany dohodly. Správa CHKO povolila výjimku k sezonní horolezecké činnosti v lokalitě Pět kostelů – což je jedna ze skalních skupin při hranici NPR.
Po nevydařeném pokusu z přelomu tisíciletí se dřevěná zábradlí okolo stezky do skal objevila před časem znovu. Tentokrát slouží nejen k usměrnění, ale i k usnadnění pohybu po stezce. Díky projektu na posílení návštěvnické infrastruktury (2014/2015) zde přibyly i dřevěné a ocelové stupně, protierozní prahy, řetězy a zábradlí na vyhlídce. Ač to přináší zvýšené nároky na údržbu, ohlasy návštěvníků jsou převážně pozitivní, někteří stezku na Zámčisko neváhají označit za první valašskou ferratu.
Domnívám se, že NPR Pulčín−Hradisko je přesně tím typem chráněného území, kde mírně regulovaná návštěvnost nemusí přímo ohrožovat předmět ochrany území. Naopak – díky turistické atraktivitě má dosud málo využitý potenciál pro pozitivní prezentaci naší práce.
Jiří Lehký