Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Ochrana přírody v interaktivních science centrech

Autor: Lukáš Nekolný

Interaktivní zábava a poznání
Science centra lze tedy označit jako interaktivní muzea, která jsou schopná zábavnou formou představit řadu témat. Tato místa však již dávno nejsou jen místem zábavy jako tradiční tematické parky, ale stále více se zaměřují na vzdělávání. Tento rozvoj jde přitom ruku v ruce s řadou procesů. Kromě vývoje samotné společnosti je to zejména rozvojem vědy a jejích poznatků a s tím souvisejícím rozvojem technologií. Ty nyní umožňují prezentovat to, co dříve možné nebylo, a také to představit jinými metodami. Jde o muzea, kde je u řady exponátů de facto překlopen tradiční přístup oddělení návštěvníka a exponátů na co největší možnost dotýkat se vystaveného a zkoušet si. V Česku lze zmínit například plzeňskou Techmanii, liberecké IQpark a IQLandii, brněnské Vida centrum či ostravský Svět techniky. A nalézt je možné i mnohá menší obdobně pojatá zařízení. Zájem o ně je značný, jak dokazuje tab. 1. Kromě zpravidla vysoké návštěvnosti je spojuje také zaměření. Všechna tato science centra lze považovat za tematické areály se zaměřením na techniku, respektive technické obory, fyziku a chemii. O tom, že se nejedná o jediná možná témata, se přitom lze přesvědčit jinde v Evropě. Ukazují to například science centra v severoněmeckých Brémách.

Interaktivní centra v Brémách
Na území svobodného hanzovního města Brémy, které se skládá z vlastních Brém a přístavního Bremerhavenu, lze navštívit tři science centra. Universum lze tematicky řadit po bok těch českých. Ostatní dvě však mají zcela jinou podobu a mohou hrát zásadní význam v neformálním (i školním) vzdělávání o ochraně přírody a životního prostředí jako celku.

Klimahaus Bremerhaven 8° Ost, ležící při ústí řeky Wesery do Severního moře, již na první pohled zaujme svou atypickou architekturou. Pokud však člověk zaplatí vstupné a vydá se do útrob monumentální budovy, je vtažen na cestu kolem světa. Prohlídková trasa spletitě vede stavbou a zavádí příchozího do devíti míst pěti kontinentů na poledníku 8° v. d. a 172° z. d. Jde o vybrané lokality Švýcarska, Sardinie, Nigeru, Kamerunu, Antarktidy, Samoi, Aljašky a na závěr dvě lokality německé: Hallig Langeness a samotný Bremerhaven. Pojetí expozic zaujme v možnosti procházet místa s odlišným charakterem, sledovat mnoho videí o přírodě i lidských osudech či tradicích tamních kultur, poslouchat regionálně specifické zvuky, ale zejména v tom, že je napodobováno klima lokalit. Odlišné úrovně teploty a vlhkosti se tak snaží ještě víc navodit atmosféru polárních i tropických oblastí. Nechybí ani opravdový led, písek či zeleň a bazény s vodními živočichy. Kromě snahy představit rozdíly klimatu na stejné zeměpisné délce je věnován prostor i klimatickým změnám jako takovým. Expozice byly otevřeny roku 2009, a přestože již počáteční obrovský zájem o tuto atraktivitu opadl (obdobně jako u všech nových turistických cílů po určité době), stále se jedná o nejnavštěvovanější placené místo v Brémách i okolí. Vzdělávací potenciál je tak při návštěvnosti takřka půl milionu vstupů ročně stále obrovský.

Druhým příkladem je tzv. Botanika s podtitulem zelené science centrum (Das Grüne Science Center). Jedná se o skleníkový areál uprostřed významného rododendronového parku, který patří k největším na celém světě. Na 46 hektarech je tu pěstováno na 600 divokých druhů a přes tři tisíce vyšlechtěných odrůd pěnišníků. Rododendrony však nejsou k vidění jen v exteriérech. Ty, které nejsou mrazuvzdorné, najdeme ve sklenících, nabízejících návštěvníkovi procházku skrz několik částí zejména orientální oblasti: Japonsko, Novou Guineu, Borneo, Tibet, Yunnan (čínská provincie), Buthan, Myanmar, Sikkim (někdejší království, od 1975 součást Indie) a Nepál. Specializace na Asii vychází právě z tradičního zaměření na pěnišníky a je velmi unikátní. Zatímco jinde ve sklenících bývá pojítkem klimatické pásmo na různých místech Země, zde se jedná jen a pouze o vybranou část asijského světadílu. Rostliny jsou doplněny jako v jiných moderních zařízeních dalšími artefakty, které napomáhají dotvořit atmosféru a umocnit zážitek. Téma Asie tu nabývá podoby také ve formě čajového altánu, v němž je připravena horká voda a kelímky (čaj dle výběru dostává příchozí hned po zaplacení vstupenky na pokladně). Nechybí však ani typičtí zlatí koi kapři, rodina gibonů a rovněž několik soch Buddhy. Ležící Buddha je největší mimo Asii a zlatého Buddhu míru pro Evropu věnoval samotný dalajláma (vystavena od 2017).

Druhou částí zdejšího centra je tzv. nová Botanika (die neue Botanika), která je science centrem v klasickém smyslu slova. Otevřena byla v březnu 2015 a její výstavba stála přibližně dva miliony eur (Weser-Kurier 2015). Hravou a interaktivní formou nabízí poznání světa rostlin. Přináší tak odpovědi na mnohé otázky: Jak vůbec rostliny fungují? Jak se vystavují na odiv, jak fungují, jak se mezi nimi maskují nejrůznější zvířata, jaké existují mezi rostlinami rozdíly, jak v nich proudí voda? Každý si tu najde to své. Děti může zaujmout posezení „v láčkách masožravých rostlin“, které i stylově mlaskají. Představen je i význam opylování květů – k vidění je též úl s živými včelami. Návštěva Botaniky tak může v člověku zanechat výrazně větší a hlubší dojmy než z klasických skleníků botanických zahrad, a je tak vhodnou ukázkou, jak se dá s tématy přírody jako takové i regionálně specifické netradičně a přitom atraktivně pracovat. Konkrétní představu zájmu o science centra v Brémách/Bremerhavenu a pro doplnění přímořské zoo v Bremerhavenu ležící bezprostředně vedle Klimahausu nabízí tabulka 2.

Jelikož je v obou zařízeních chováno mnoho druhů zvířat – v Klimahausu 118 druhů, V Botanice 13 druhů (Zootierliste.de, 2019) –, je možné se na ně podívat i jako na specifické typy nových zoo, tedy institucí, jejichž propojení s ochranou přírody je stále těsnější. Jsou logickým vyústěním dlouhodobého vývoje veřejných expozičních zoologických zařízení. Nejmodernější trendy v prezentaci živočichů totiž nejenže upustily od vystavování živých zvířat v klecích, ale také již leckdy nestačí odpočinkové přírodní prostředí s volnými výběhy a příkopy. Dnes jsou totiž čelní zoo rovněž vytvářeny jako vzdělávací centra s řadou interaktivních prvků, jež mohou zábavnou formou cílit na rozšiřování vědomostí i zvyšování vztahu k přírodě.

Další příklady z Evropy
Na přírodu, životní prostředí, příp. jejich ochranu, nejsou zaměřena jen zmíněná centra v Německu. Zajímavým příkladem může být rovněž Universeum v druhém největším švédském městě Göteborgu. To je kombinací science centra, vnitřní zoo s velkými biotopovými expozicemi a akvária. Vlastní science centrum je sice zaměřeno hlavně na člověka a technické pokusy, v zoočásti však najdeme také interaktivní prvky, díky nimž můžeme lépe poznat svět zvířat. Ve španělské Granadě mají rozsáhlý komplex nazvaný Park vědy (Parque de las Ciencias), který zahrnuje velkou šíři expozic, z nichž dvě jsou věnované přírodě a její ochraně. Kromě tzv. Biosféry se jedná zejména o Biodomo, část věnovanou ochraně a výzkumu
biologické rozmanitosti na planetě Zemi.

Situace v Česku
Jak již bylo zmíněno, v Česku se žádná velká science centra zaměřená zejména na přírodu nenacházejí. Všechna mají technické zaměření. Nabízí se tedy, že by obdobné velké centrum o přírodě a její ochraně mohlo vyrůst také v Česku. Do určité míry jsou jimi některé tradiční zoologické zahrady, v nichž téma ochrany prostředí a pochopení přírody stále více rezonuje. Na druhou stranu existují menší a často rovněž značně populární alternativy zaměřené jen na vybraný region či například skupinu zvířat. Proto vznikají návštěvnická centra chráněných krajinných oblastí zvaná „Dům přírody“ nebo návštěvnická centra Národního parku Šumava na Kvildě a v Srní, zahrnující výběhy se živými zvířaty (rysy, vlky, jeleny) a v pasivních domech naučnou interaktivní expozici k vybranému druhu. O tom, jakým magnetem pro turisty – současné i potenciální milovníky přírody – jsou, hovoří jasně čísla návštěvnosti. Za roky 2016 i 2017 se tento ukazatel pohybuje v jednom případě na úrovni přibližně 110 000 a v druhém takřka 190 000 příchozích, kteří zavítali do interiérové expozice. To jsou natolik vysoká čísla, že nemají u jiných měřených lokalit obdobu. A jsou kupříkladu vyšší než u všech nových zoo, které v Česku vznikly po roce 1989 (Nekolný 2018).

Nová Botanika v Brémách – interaktivní science centrum zabývající
se tématem rostlin. Foto Lukáš Nekolný

Zájem jako inspirace pro nás
Význam vzdělávacích interaktivních science center v rámci cestovního ruchu, ale zejména v možnosti šíření vzdělání může být značný. Dá se touto cestou představit běžné populaci také to, jak fungují rostliny, proč je třeba chránit naše přírodní prostředí apod. Impakt ochranářských myšlenek skrze science centra nelze podceňovat a měl by se využívat. Zájem potvrzují data z již existujících areálů. A nemusí se nutně jednat jen o velká centra jako popisovaný Klimahaus v Bremerhavenu, ale také o menší, jak je známe z návštěvnických center na Šumavě. Ta rovněž patří mezi nejnavštěvovanější místa regionu a jsou jedněmi z prvních větších vlaštovek takovýchto projektů u nás. Jejich vzdělávací potenciál je nemalý. Proto je vhodné zamyslet se nad dalším využitím a rozvojem přírodně ochranářských vzdělávacích center různých podob i v českém prostředí. Kde mohou vyrůst? Co mohou prezentovat a  proč?

Přehled použitých zdrojů:
Bremen in Zahlen 2010–2017, Statistisches Landesamt Bremen; 2010–2018.
Entdeckerzentrum in der Botanika eröffnet (2015). Weser-Kurier. https://www.weser-kurier.de/bremen/bremen-stadt_artikel,-Entdeckerzentrum-in-der-Botanika-eroeffnet-_arid,1084644.html (10. 1. 2018)
Návštěvnost turistických cílů 2016, CzechTourism. https://www.czechtourism.cz/institut-turismu/marketingovy-vyzkum/infografiky/navstevnost-turistickych-cilu-2016/ (9. 1. 2019)
Návštěvnost turistických cílů 2017. CzechTourism. https://www.czechtourism.cz/institut-turismu/marketingovy-vyzkum/infografiky/navstevnost-turistickych-cilu-2017/ (9. 1. 2019)
NEKOLNÝ, L. (2018): Vývoj návštěvnosti zoologických zahrad Česka, Slovenska a Německa po roce 1989. Gazella 43, 2016. s. 190–215
Zootierliste. www.zootierliste.de (9. 1. 2019)
Zprávy o činnosti 2016 a 2017, Moravian Science Centre Brno. https://vida.cz/kontak (9. 1. 2019)
Propagační materiály daných zařízení