Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 6/2023 — 21. 12. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Jednání Rady AOPK ČR v NP České Švýcarsko

Autor: František Pojer

17. zasedání Rady AOPK ČR se konalo ve dnech 9.–10. listopadu 2023 na severu Čech. První den odpoledne směřovala exkurze do území NP České Švýcarsko postiženého loňským požárem. V doprovodu ředitele Petra Kříže účastníci shlédli aktuální stav a vývoj lokality v „Černém gruntu“ s výhledem na Pravčickou bránu a stěny s Gabrielinou stezkou na úbočí. Ředitel Kříž komentoval sukcesi na plochách lesa i skalních útvarech. Většina plochy vyhořelého lesa je pokryta náletem břízy a dalšími dřevinami, často již vyššími než jeden metr. Vhodná místa jsou obsazena porosty mechů a játrovek. Jižně exponované skály zůstávají prozatím bez výraznější vegetace a celé území postižené požárem je pro návštěvníky omezeně přístupné a jsou vyznačena místa nepřístupná veřejnosti zejména z důvodu možného pádu dosud stojících ohořelých torz kmenů stromů. Večer dokumentoval ředitel Kříž současný stav území v prezentaci s důrazem na opatření Správy NP ve prospěch přírodních procesů a zároveň návštěvníků. Rovněž popsal průběžné jednání s obcemi a zohlednění jejich zájmů, zejména protipožární opatření a přiměřenou podporu a obnovu cestovního ruchu. 

Omezení vstupu veřejnosti a zpřístupnění dalších aktuálně uzavřených cest souvisí dnes především s odpovědností vlastníka za rizika spojená s pádem stromů nebo kamenů a skal na veřejně přístupné cesty. Opatření k zajištění bezpečnosti v terénu akceptovatelná z pohledu ochrany přírody jsou často nedostatečná s ohledem na eliminaci rizik v pojetí dnešní odpovědnosti dle Občanského zákoníku. Ustanovení lesního zákona a zákona o ochraně přírody stanovící vstup do lesa na vlastní riziko nebo zproštění odpovědnosti vlastníka za škody vzniklé třetím osobám způsobené přírodními silami nejsou z hlediska obecné odpovědnosti vlastníka za rizika poškození zdraví či ohrožení života samy o sobě dostatečné. 
K tomuto tématu, které se netýká jen NP ČŠ, se rozvinula živá diskuse členů Rady, zákonodárců a odborníků na procesy v přírodě, kterou řídil a kultivoval prof. Vladimír Bejček, předseda Rady, se závěrem, že je potřeba iniciovat úpravu Občanského zákoníku v této věci. Tj. odpovědnost za případné škody na majetku a zdraví v oblastech ponechaných přirozenému vývoji přírody, zejména lesa, včetně území postižených požárem přenést na vlastní osobní zodpovědnost návštěvníků. Na této úpravě Občanského zákoníku přislíbili spolupráci přítomní zákonodárci – předsedové Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Zbyněk Linhart a Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Michal Kučera.
V další prezentaci byla přiblížena historie a současnost problematiky splavnění Labe a dlouhodobé snahy o vybudování jezů v úseku dolního toku a aspekty posuzování vlivů na přírodu a životní prostředí. Druhý den se účastníci jednání podívali právě do místa plánovaného jezu na Labi pod Děčínem, kde si vyslechli podrobný komentář Petra Bauera ke všem souvislostem historie a aktuálního stavu projednávání plavebního stupně Děčín (dále jen PSD), možného rozvoje města, který je omezen nemožností změny územního plánu. Způsob vymezení PSD v návrhu územního plánu Děčín blokuje jeho aktualizaci a rozvojové aktivity města, včetně zapojení nivy řeky do života města v místech nyní nevyužívaných objektů a zařízení v příbřežních zónách Labe.
Členové Rady poté navštívili Masarykovo zdymadlo v Ústí nad Labem – Střekově a věnovali se zejména historii této stavby vybudované v třicátých letech minulého století, možnostem rybího přechodu a také provozu vodní elektrárny na tomto objektu. To vše také v kontextu aktualizovaného návrhu jezu na Labi v Děčíně, který by měl sloužit zároveň jako vodní elektrárna a přispět tak k obnovitelným zdrojům energie v ČR. Je však otázkou, zda škody způsobené stavbou na životním a přírodním prostředí vyváží energetický zisk této stavby.
Rada vyslechla také informaci ředitele Františka Pelce o intenzivním projednávání záměru vlády ohledně vyhlášení CHKO Krušné hory. Záměr na vyhlášení významné část pohoří projednal s více než 60 obcemi s jejich starosty v Ústeckém a Karlovarském kraji s předběžným závěrem, že většina obcí i oba kraje chtějí o záměru nadále jednat.    ■  

František Pojer