Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Herbicidy a jejich použití v ZCHÚ

autoři: Miroslav  Dort, Tomáš Görner, Jana Kučerová

U herbicidů jsou před jejich uvedením na trh zjišťovány možné negativní vlivy na člověka a na některé složky životního prostředí. Výčet z hlediska životního prostředí nemůže být vyčerpávající, takže použití herbicidů ve zvláště chráněných územích je činností vždy určitým způsobem rizikovou. Proto by i v územích, kde není přímo zakázáno, měla být dávána přednost jiným alternativám (vytrhávání, seč, pastva, kácení).

Při zvažování povolení výjimky na použití herbicidů či při jejich aplikaci je třeba zhodnotit minimálně tyto skutečnosti:

• adůvod použití a možnost jiného méně invazivního řešení (mechanické odstraňování)
• aochranu biotopu (předmět ochrany ZCHÚ či EVL, ohrožení a vzácnost biotopu)
• výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů
• ariziko kontaminace okolních biotopů, zejména vodních ekosystémů
• apoužitý přípravek (selektivita, toxicita pro různé skupiny organizmů, rozsah neznámých vlivů, biodegradace, bioakumulační potenciál)
• způsob aplikace

a následně provést syntézu hodnocení dílčích aspektů.

Výjimku je tedy možné povolit, pokud nebyl zjištěn významný negativní vliv na předměty ochrany ZCHÚ a ani komplexní dopad použití herbicidu není negativní. I v takovém případě je třeba eliminovat nebo minimalizovat potenciální rizika stanovením podmínek výjimky.

Z použití v chráněných územích je třeba vyloučit přípravky, které jsou vysoce toxické (byť pro jednu skupinu organizmů) či středně toxické pro několik skupin živých organismů. Pokud není potřeba potlačit najednou odlišné skupiny rostlin (např. třtinu a ostružiník), dává se obvykle přednost selektivním přípravkům.

Důvodem pro aplikaci herbicidu v ZCHÚ je obvykle potlačování invazních nepůvodních druhů a nízká účinnost jiných metod (pastvy, mechanické likvidace), kdy tyto alternativní metody nejsou schopny biologické invazi zabránit nebo je nutno je provádět opakovaně s nejistým výsledkem.

Herbicidy jsou při ochranářském managementu z důvodu likvidace invazních nepůvodních druhů rostlin (nejvíce křídlatky, bolševník a akát, ale i řada dalších) používány ve většině CHKO, mnohde i v MZCHÚ. Obvyklým způsobem je bodová aplikace, plošně omezený postřik je zcela výjimečný jen u zapojených porostů křídlatky. V malé míře se herbicidy využívají také k potlačení domácích expandujících druhů dřevin nátěrem pařezů.

V rámci AOPK ČR provádí příslušné regionální pracoviště průběžně monitoring výskytu nežádoucích druhů a sleduje jejich rozšíření. Ve vybraných lokalitách pak určuje nejvhodnější postup z hlediska použitých technologií, typu přípravku a času zásahu. Vlastník nebo nájemce pozemku je vyzván k provedení zásahu podle § 68 zákona č, 114/1992 Sb., za nějž mu náleží finanční příspěvek. Pokud vlastník nebo nájemce tuto možnost odmítne, jsou potřebné činnosti zajištěny zadáním prací externím dodavatelům smlouvou o dílo. Smluvní vztah vzniká většinou přímým zadáním osvědčeným zhotovitelům, případně dochází k veřejné soutěži zakázky (pokud přesáhne 100 tis. Kč).

Podle smlouvy o dílo je zhotovitel povinen řídit se pokyny objednatele (zástupce regionálního pracoviště, který má daný zásah na starosti). Zhotovitel provádí práce na svou zodpovědnost – zejména vůči zákonům č. 326/2004 o rostlinolékařské péči a č. 254/2001 o vodách. Stále častěji se využívá standard SPPK D02 007:2016 Likvidace invazních druhů rostlin, který bývá součástí specifikace smlouvy a zhotovitel je povinen zásah provádět v souladu s tímto standardem.

Ve škále nabízených herbicidů jsou dnes celosvětově nejrozšířenější ty, které obsahují účinnou složku glyfosát (Roundup, Kaput, Dominator). Chemicky jde o N-fosfonomethylglycin, jde o poměrně jednoduchou molekulu odvozenou od aminokyseliny glycinu. Účinek spočívá v blokaci enzymu EPSP syntézy, díky čemuž si rostlina není schopna vyrobit některé životně důležité aminokyseliny (tyrosin, fenylalanin, tryptofan). Látka není jedovatá pro půdní mikroorganismy ani živočichy (bezobratlé i obratlovce), neboť ti uvedenou metabolickou drahou nedisponují. V půdě se zbytky glyfosátu rozkládají na oxid uhličitý, čpavek a fosfáty, proto je v porovnání s ostatními herbicidy relativně neškodný. Jediná toxicita spočívá ve smáčedle, které usnadňuje přístup glyfosátu do rostliny. V ČR se používá, a to i v ZCHÚ nejvíce, jde však o totální herbicid, který likviduje všechny druhy rostlin. Převládá užití přípravku Roundup Biaktiv, který lze v odůvodněných případech aplikovati v blízkosti vodních zdrojů (jako jediný u nás registrovaný herbicid).

V některých případech je žádoucí preferovat selektivitu herbicidu, např. pokud je žádoucí, aby ošetřená plocha rychle zarostla travou a zabránilo se tak opětovné kolonizaci nežádoucím druhem. V ČR je takto využíván triclopyr (3,5,6-trichlor-2-pyridyloxyoctová kyselina), účinná látka v herbicidu Garlon. Napodobuje rostlinný hormon auxin, čímž narušuje růst rostlin, pro trávy je prakticky netoxický, ale nesmí se používat v blízkosti vodních zdrojů, jelikož je pro vodní organismy účinná látka toxická.

Problematika vlivu herbicidů na různé složky přírodního prostředí je složitá a neustále se vyvíjí, jak se mění složení přípravků (používané účinné látky i aditiva), ale také znalosti o jejich účincích. Používání herbicidů v chráněných územích by mělo být omezeno na situace, kdy je jejich aplikace nezbytná v zájmu ochrany přírody, ale i v těchto případech je třeba minimalizovat možné negativní dopady výběrem vhodného prostředku a způsobem aplikace.