Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

19. 12. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Experti na čápy černé se sešli mezinárodně již posedmé (v národním parku Doñana)

Autor: František Pojer

Experti na čápy černé se sešli mezinárodně již posedmé (v národním parku Doñana)

Čáp černý se těší již od 90. let 20. století značné pozornosti výzkumníků a dobrovolných ochránců přírody a pozorovatelů ptáků. První konference se konala v roce 1993 v Lotyšsku, kde se zúčastnili zástupci napříč Evropou a také z mnoha míst bývalého Sovětského svazu. Zde byla založena tradice setkávání a dohodnuta mezinárodní koordinace značení pomocí odečítacích plastových kroužků.

Další dvě konference (1996 Extremadura ve Španělsku a 2001 Ardeny v Belgii) byly ve znamení telemetrického sledování a prvních výsledků z afrických zimovišť), podobně i konference v Maďarsku (2004) a následně v dunajské deltě v Rumunsku (2008), kde se dále vyměňovaly a sdílely zkušenosti s výzkumem a sledováním, včetně početnosti v jednotlivých zemích, monitoringu a ochranářských problémů. To byla i témata konference ve francouzském kraji Champagne (2012), zde byla demonstrována výborná dlouholetá spolupráce milovníků čápů černých se správci státních lesů (Office National des Forêts) a mnoho dalších aspektů a činností spojených se sledováním černých čápů z mnoha zemí Evropy, ale také z Číny (poprvé od konference 1993) a ze západní Afriky. V Mauritánii se měla konat i další konference, ale z více důvodů byla odložena a nakonec s odstupem šesti let od konference ve Francii jsme dostali pozvání opět do Španělska.

Národní park Doñana
Národní prak Doñana na jihu Španělska není třeba příliš představovat, je součástí světového dědictví UNESCO a jeho erbovním zvířetem je endemický rys pardálový (Lynx pardalis). Největším problémem této nejohroženější kočkovité šelmy je nedostatek potravy – králíků divokých, jejichž stavy prudce snížila myxomatóza a králičí mor. Rýžová pole v okolí národního parku jsou známa jako každoroční zimoviště několika stovek čápů černých z celé Evropy. Národní park je úředně spravován místní vládou Andaluzie v Seville a vědecké sledování, monitoring a další odborné podklady zajišťuje Biologická stanice Doñana zřízená centrální španělskou vládou jako součást sítě odborných institucí nejvyšší vědecké rady (CSIC). Národní park vznikl v roce 1969 na 300 km2, postupně byl rozšířen a v jeho sousedství byl zřízen přírodní park, který je vlastně ochranným pásmem nejcennějšího jádra a celkem dosahuje rozloha chráněných území více než 1100 km2. Území je též biosférickou rezervací UNESCO, mokřadem světového významu podle Ramsarské úmluvy a držitelem Diplomu Rady Evropy.

P_20181130_095931 BW
Rys pardálový má v národním parku bronzový památník.
Foto František Pojer

Protože organizace konference se ujala právě Biologická stanice Doñana, byla limitována účast velikostí jejich terénní stanice na jednu osobu za každou zainteresovanou zemi, ve skutečnosti pak mělo několik zemí výjimku a více účastníků (zejména sousední Francie). Celkem se zúčastnilo více než 30 čapích znalců z 13 z původně avizovaných 14 zemí (čínský zástupce se nezúčastnil, ale poslal abstrakt). Pro porovnání – minulá konference ve Francii hostila více než 120 účastníků, především místních zájemců – a také na této konferenci měli Francouzi větší zastoupení, podobně jako domácí Španělé.

P_20181130_134501 BW
Čápi bílí často hnízdí na nízkých stromech olivovníků a hlídají svoje hnízda i v zimním období.
Foto František Pojer

Tradiční i nové metody sledování
Po dva dny probíhaly přednášky, prezentace a diskuse nad postery ve čtyřech tematických okruzích – populace a její trendy, ztráty a ochrana, ekologie a etologie, migrace, kroužkování a telemetrie. Čtyři příspěvky z České republiky se týkaly všech projednávaných témat. Pořadatelé společně s odbornou skupinou IUCN pro čápy, ibisy a kolpíky dopředu připravili z 32 zaslaných abstraktů více než padesátistránkovou digitální publikaci s programem, seznamem a kontakty účastníků a úvodními kapitolami, která je k dispozici u autora tohoto článku nebo na webu uvedené odborné skupiny IUCN. Mnozí z účastníků se čápem černým zabývají dlouhodobě a znají se z minulých konferencí (to platí zejména pro baltské státy Lotyšsko a Estonsko, Polsko, Maďarsko, Francii, Lucembursko a také ČR). Pokud se minulé konference nesly zejména ve znamení nových výsledků telemetrického sledování z různých evropských států, tak také letošní příspěvky přinesly další novinky z telemetrie, včetně nových zemí (Polsko, Bělorusko, Německo), ale fenoménem bylo detailní sledování hnízdících ptáků pomocí kamer s dlouhodobým záznamem celého hnízdního období na několika desítkách hnízd (Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Maďarsko). Výsledky jsou velmi zajímavé z hlediska návštěvy hnízd a střídání se partnerů na sledovaných hnízdech i na poměrně velké vzdálenosti (včetně průběhu jedné hnízdní sezóny). Na jednom z hnízd se v sezóně většinou krátkodobě objevilo a vystřídalo devět různých ptáků, průměr zjištěný při sledování 60 hnízd jsou tři jedinci, z devíti hnízd dokonce 4,11 na jedno hnízdo. To jsou zkušenosti a informace, které je potřeba zohlednit i při dalším sledování hnízd u nás, včetně podrobnější kontroly kroužkovaných hnízdících ptáků (máme označeno plastovými kroužky nejvíce čápů černých z celé Evropy, 4629 od roku 1994, celkem v Evropě asi 16 tisíc ptáků). Nové poznatky se týkají také predace mláďat na hnízdech, nejnebezpečnější se jeví jestřáb, který je schopen postupně vybrat všechna mláďata z hnízda (v Polsku dokonce prokázáno vybrání všech pěti mladých), menší odnese a větší srazí z hnízda a žere na zemi (utočí samice i samci). Výhodu mají mláďata na velkých hnízdech, protože pro jestřába je jednodušší shodit krajní mládě sedící na okraji menšího hnízda. Také orel mořský je významným faktorem, prokazatelně zabil najednou tři velká mláďata na hnízdě a postupně je přilétal konzumovat v dalších dnech. Je popsán i jeden případ úspěšného útoku orla na dospělého čápa černého a jeho kompletní sežrání. Z hlediska ochranářských aktivit byly představeny dva projekty studující vliv větrných elektráren na čápy černé hnízdící v jejich okolí, jeden v německém Hessensku (řešil mezinárodní tým řízený z Lucemburska) a druhý ve Francii, kde bude studie dále pokračovat s dalším využitím telemetrie. Prozatímní výsledky jsou nedostačující zejména dobou sledování a počtem ptáků, kolize nebyly zaznamenány a zdá se, že za dobré viditelnosti jsou čápi schopni se vrtulím vyhnout a vyhnízdit ve vzdálenosti i do tisíce metrů od větrné turbíny.

Mokřady a rýžová pole – ptačí ráj
Třetí den konference byl věnován formulaci závěrů a doporučení konference a zejména exkurzi do okolí NP Doñana, přednostně do oblastí mokřadů a rýžových polí, abychom viděli čápy černé, kteří zde každoročně zimují v počtu dvou až tří set kusů. Do blízkého okolí rýžových polí jsme se dostali jen po hlavních asfaltových cestách, ostatní komunikace byly silně rozblácené po deštích v minulých týdnech a tudíž nesjízdné. Viděli jsme proto jen jednotlivé čápy černé (celkem 5 ks) a většinou v letu. Žádný z nich nebyl kroužkovaný, jak se všichni účastníci konference těšili. Exkurze však přesto stála za to. Asi nejvzácnějšími a shodou okolností celosvětově ohroženými druhy byly čírka úzkozobá a polák malý. Čírka zde zimuje ve stovkách kusů, my jsme jich viděli několik desítek společně v obrovském hejnu dalších kachen, kde v počtu asi tisíc jedinců převažovali lžičáci pestří. Také téměř tisícihlavé hejno plameňáků vzbudilo velkou pozornost stejně jako obrovská hejna ibisů hnědých, kteří se zdálky v letu na obloze přelévali podobně jako špačci u nás na jižní Moravě. Celkem v mokřadech Doñany v současnosti hnízdí asi deset tisíc párů, když v polovině 90. let to bylo sotva několik desítek párů. Jejich hlavní potravou, podobně jako čápů obou druhů a volavek je invazní druh raka červeného (Procambarus clarkii), který byl importován ze Severní Ameriky poprvé v roce 1973 a v okolí Doňany postupně zcela zamořil rýžová pole. Pro čápy, volavky a ibisy se však stal vítaným zdrojem energie a přispívá i k jejich zimování v oblasti. Čápi bílí zde hnízdí v počtu tisíc párů, tedy více než v celé ČR. Jejich hnízda jsou všude – především na sloupech elektrického vedení a na stromech, včetně nízkých starých olivovníků, často sotva dva metry nad zemí. I v tuto roční dobu si čápi svá hnízda hlídali a postávali na nich, často v páru. Další zajímavé pozorované druhy byly luněc šedý, moták pilich, zpívající cetie jižní a poletující vlaštovky obecné, které zde tráví zimu.

P_20181130_141100 BW
Typický pohled z pastviny na mokřad u národního parku s hejnem plameňáků.
Foto František Pojer

K uspořádání příští konference se přihlásilo ústy svých zástupců z Národní akademie věd Bělorusko. Konference by se měla konat za 2–3 roky a předpokládá se větší účast zástupců z východní části areálu rozšíření čápa černého.