Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 5/2022 — 27. 10. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Čtrnácté zasedání Rady AOPK ČR se konalo v Jeseníkách

Autor: František Pojer

Rada se obvykle schází dvakrát ročně a jedno zasedání bývá dvoudenní spojené s návštěvou vybraného území, kde jsou členové Rady seznámeni s prací příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR a aktuální řešenou problematikou, většinou celostátního významu.

V pořadí již čtrnácté jednání Rady se konalo ve dnech 1.–2. září 2022 v CHKO Jeseníky a bylo věnováno řešení kůrovcové problematiky. První částí jednání byla exkurze po vybraných lokalitách v porostech v posledních letech nejvýrazněji postižených kůrovcovou kalamitou. Exkurzi provázeli za AOPK ČR Michal Servus, ředitel regionálního pracoviště Olomoucko, Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky a lesníci Správy CHKO Jeseníky Pavel Janeček a Miroslav Havíra. Přítomni byli také vlastníci či správci jednotlivých pozemků, konkrétně Lesy ČR, s. p., LS Jeseník (LČR), Biskupství ostravsko-opavské – Biskupské lesy (BOO), Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, s. r. o. (ALSOL).

Účastníci se seznámili se současným stavem porostů a různými způsoby postupu a řešení kůrovcové kalamity v hospodářských lesích i v maloplošných ZCHÚ. Exkurzní trasa zahrnovala celkem osm zastávek situovaných na území NPR Rejvíz, dále ve II. a III. zóně odstupňované ochrany CHKO Jeseníky. Na všech lokalitách proběhly diskuse k provedeným opatřením a k dalšímu postupu (od bezzásahovosti až po klasické postupy lesního hospodaření).

Na jednotlivých zastávkách byla předvedena různá opatření, konkrétně – Zámecký pahorek (ALSOL), ukázka zalesnění, přirozené obnovy jeřábu a smrku po odlesnění v letech 2018–2021; NPR Rejvíz Jestřábský krmelec (LČR), aspekty asanovaného a v porostu ponechaného kůrovcového dříví v plném rozsahu; NPR Rejvíz, západní hranice rezervace (LČR), kontrast mezi NPR a navazujícími produkčními lesy; II. zóna CHKOJ (ALSOL), ukázka prostorově a částečně druhově heterogenní mozaiky přirozené a umělé obnovy po asanačních těžbách a problematika vymezení holin; II. zóna CHKOJ (BOO), diskuse následné obnovy lesních porostů po asanačních těžbách a způsobů navazující výchovy nově vzniklých lesních porostů, ponechávání tlejícího dřeva, jeho formy i objemu v kulturních smrčinách situovaných především ve středních a vyšších polohách; na poslední zastávce ve II. zóně CHKOJ (BOO); ukázka těžbami prakticky nedotčeného údolí Bílého potoka a širšího území, diskuse nad dalším managementem člověkem druhově pozměněných a unifikovaných lesních porostů ve prospěch smrku ztepilého.

Diskuse s Arcibiskupskými lesy a statky Olomouc, největším soukromým vlastníkem lesů na území CHKO Jeseníky, v terénu.    Foto Tomáš Růžička

S vedoucím CHKO Jeseníky Petrem Šajem při výstupu nad hranici lesa v NPR Praděd.  Foto Tomáš Růžička

Večerní jednání mělo na programu dvě ppt prezentace. V první s názvem „Kůrovcová kalamita na území CHKO Jeseníky – fakta a mýty“ se věnovali Michal Servus a Miroslav Havíra problematice kůrovcové kalamity na území CHKO Jeseníky. Bylo pojednáno o aktuální situaci a jejím vývoji na podkladu dat za období 2017–2021 týkajících se objemů kůrovcových těžeb a druhového složení následné obnovy na vzniklých holinách. Byla prezentována též problematika jesenických rezervací, aspektů jejich historického vymezení a posunů některých paradigmat, zejména zasahování proti kůrovci versus ponechání přírodním procesům (samovolný vývoj).

Ve duhé prezentaci představil David Lacina z ústředí Agentury metodické doporučení MŽP „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ“ (únor 2019) a jeho aplikaci v rozhodovací praxi AOPK ČR při zohlednění jednotlivých kategorií územní ochrany a také důsledky tohoto doporučení pro nárůst nákladů na náhradu újmy za ponechání ležícího dřeva a další mimořádná a nákladově náročnější opatření.

V diskusi probrali účastníci aktuální stav kůrovcové kalamity v ČR, dosavadní postupy ochrany přírody i lesnických subjektů a jejich rozmanitost a rozrůzněnost po celém území ČR. Byly diskutovány taktéž aspekty nezbytného rozpracování v současnosti kompaktních sekundárních smrkových porostů s cílem tvorby heterogennější prostorové struktury a podpory či změny přirozené druhové skladby. Klíčové problémy představují stavy zvěře neodpovídající stavu lesního ekosystému. Členové Rady podpořili přístup AOPK ČR a v terénu viděné postupy v Jeseníkách a doporučili zvážení dalších podpůrných aktivit a přípravu návrhů na úpravu metodického doporučení MŽP.

Rada zejména doporučila zvážit smysluplnost požadovaného množství ponechávané dřevní hmoty a její podobu (v kůře, loupání, krácení, ponechání nastojato atd.) v lese a navrhnout změny, dále neopomenout náhradu újmy za ztížené lesní hospodaření a pokusit se finančně vyčíslit navržené změny („nahradit kvantitu kvalitou“). Rada se domnívá, že ponechávání asanované (odkorněné) smrkové dřevní hmoty má vzhledem k jinému způsobu jejího tlení oproti kmenům ponechaným v kůře pro biologickou rozmanitost lesních ekosystémů jen mizivý efekt. Doporučuje proto ponechávat prioritně dřevní hmotu zachovanou v kůře, jejíž dekompozice je pro osídlení příslušnými organizmy mnohem příznivější. Z toho důvodu je na zvážení, zda je v sekundárních smrčinách rostoucích na stanovištích bučin, jedlobučin nebo smrkových bučin nezbytné ponechávat veškerou dřevní hmotu na celé ploše.

Rada proto doporučila AOPK ČR zadat rešerši vyhodnocující dopad ponechávání dřevní hmoty a následně se obrátit na MŽP s návrhem revize metodického doporučení.

Jako další doporučení Rada navrhla posílit PR Agentury ve vztahu k další činnosti při „kůrovcových aktivitách“ a vysvětlovat odborné i široké veřejnosti rozdílnost postupů v různých kategoriích zvláště chráněných území.

Druhý den se uskutečnila exkurze do oblasti Pradědu a Velké kotliny a pracovníci RP Olomoucko představili hodnoty území a péči o vybrané části. V NPR Praděd to byla ukázka pastvy nad chatou Ovčárna a sečení trávníků a borůvčí v rámci probíhajícího projektu OPŽP Praděd. Byl komentován stav plochy po odstranění kleče u Petrových kamenů v roce 2015 a předvedena opatření pro podporu endemického zvonku jesenického (drobné disturbance a výsev semen na obnažené plošky). Na Vysoké holi se členové Rady seznámili se stavem ploch po odstranění drnu a rychlostí sukcese na obnažených plochách a také s místy po vyřezání borovice kleče v roce 2021. Ve Velké kotlině bylo demonstrováno sečení a transport hmoty v rámci naplňování projektu OPŽP a naopak byla předvedena přirozená disturbance způsobená lavinou v roce 2019. V tzv. Cimrmanově zahrádce bylo diskutováno probíhající sečení a jeho plánované pokračování v rámci navazujícího připraveného projektu z OPŽP a také výhledovým možnostem obnovení pastvy na dalších místech v bezlesí v širším okolí.    ■