Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2018 — 19. 12. 2018 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Právní vztahy k dřevinám
Biologové a ochránci přírody se denně setkávají s otázkami spojenými s ochranou dřevin a péčí o ně, s významem a funkcemi dřevin v urbanizovaném prostředí i ve volné krajině, s dřevinami jako nedílnou součástí ekosystémů i s dřevinami jako biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů. Vedle toho stromy a keře a jejich skupiny či porosty utvářejí typický malebný vzhled české krajiny.
Pro účinnou ochranu těchto hodnot je ovšem třeba vedle biologie a krajinné ekologie také dobře znát a správně užívat všechny právní nástroje k ochraně dřevin určené. Ke správné orientaci v této problematice může všem významně napomoci nyní vydaná publikace: Jelínková Jitka, Tuháček Miloš: Právní vztahy k dřevinám. 2. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2018, s. 208.
První vydání tohoto praktického průvodce z roku 2016 se setkalo s velmi pozitivním ohlasem čtenářů, a protože od prvního vydání došlo k významným legislativním změnám týkajícím se buď přímo problematiky ochrany dřevin, anebo s ochranou dřevin souvisejícím, byl původní text pro druhé vydání významně aktualizován a doplněn, a to o novou aktuální judikaturu soudů a zejména o podrobný výklad všech legislativních změn. Chronologicky jde o novelu ZOPK provedenou novelou zákona o drahách, novelu ZOPK týkající se (zejména) národních parků, novelizaci ZOPK v souvislosti s novelou správního trestání a novelizaci ZOPK provedenou „velkou“ novelou stavebního zákona. Aktualizované vydání knihy Právní vztahy k dřevinám vychází z právního stavu k srpnu 2018.
Kladem publikace je její vysoká odborná úroveň, přehlednost, srozumitelnost textu a dále – a to je třeba vyzdvihnout zejména – její komplexnost. Kniha nejen podrobně pojednává o obecné a zvláštní ochraně dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nýbrž obsahuje i výklad ustanovení jiných veřejnoprávních předpisů, které se ochrany dřevin dotýkají – zpravidla tak, že jsou jiné veřejné zájmy v kolizi se zájmem ochrany dřevin podle ZOPK. Čtenář tak má možnost se nejen seznámit s ustanoveními zákonů o pozemních komunikacích, o drahách, o vodách, o státní památkové péči a s ustanoveními energetického zákona, které se týkají otázek ochrany dřevin, aniž by pracně musel aktuální znění těchto předpisů dohledávat, ale současně se mu dostane zasvěceného výkladu o způsobu řešení souběhů či konfliktů ochrany různých veřejných zájmů. Cenná je rovněž kapitola knihy pojednávající o dotčení jiných zájmů ochrany přírody a krajiny při kácení dřevin, kdy ochranu těchto jiných zájmů podle ZOPK (zejména jde o ochranu VKP, obecnou ochranu ptáků, ochranu krajinného rázu a ochranu zvláště chráněných druhů) je třeba vyřešit ještě před vydáním rozhodnutí o povolení kácení. Pro úplnost publikace též zahrnuje souhrnný výklad o ochraně lesních dřevin, obsahující stručný výklad lesního zákona a vysvětlení institutů ZOPK daných orgánu ochrany přírody k ovlivnění způsobů lesního hospodaření, a dále pak kapitolu věnovanou dřevinám z pohledu z občanského práva, tedy pojednání o sousedských sporech týkajících se dřevin a výklad o odpovědnosti za škodu způsobenou pádem stromu nebo jeho části.
Autory publikace jsou JUDr. RNDr. Jitka Jelínková, Ph.D., která je právní specialistkou a lektorkou v oblasti práva ochrany životního prostředí a veřejné správy, a JUDr. Miloš Tuháček, advokát specializující se na právo životního prostředí. Je zřejmé, že autoři problematiku ochrany dřevin perfektně znají nejen z právních předpisů a judikatury správních a civilních soudů, ale i z rozhodovací praxe. Vědí, s jakými praktickými otázkami a pochybnostmi se orgány ochrany přírody setkávají při povolování kácení, při ukládání náhradní výsadby dřevin, při posuzování případů, kdy ke kácení dřevin není povolení třeba podle § 8 odst. 2 až 4 ZOPK, při rozhodování o pozastavení oznámeného kácení podle § 8 odst. 2 ZOPK a při dalších úkonech. Všem těmto otázkám se poctivě a podrobně věnují a rozbíjejí i některé mýty (vžité chybné výklady a názory), které se ohledně některých jednotlivostí tradují v odborné veřejnosti. Autoři souběžně s hmotněprávní úpravou provázejí čtenáře též procesní stránkou rozhodování, zejména otázkami správného určení okruhu účastníků řízení, provádění dokazování, podklady pro rozhodnutí, postupy před vydáním závazného stanoviska podle § 8 odst. 6 ZOPK a dalšími.
Jako obzvlášť cennou bych chtěla vyzdvihnout tu část publikace, která pojednává o povolování kácení dřevin pro účely stavebního záměru, který je povolován v územním řízení (ve společném územním a stavebním řízení). Uvedená podkapitola podrobně objasňuje ustanovení § 8 odst. 6 ZOPK, které do zákona vnesla s účinností od 1. 1. 2018 „velká“ novela stavebního zákona. Výklad jednoznačně vymezuje, ve kterých případech orgán ochrany přírody vydává závazné stanovisko, jež je podkladem pro povolení kácení dřevin stavebním úřadem, a kdy o povolení kácení rozhoduje orgán ochrany přírody samostatným rozhodnutím, vypočítává obsahové a formální náležitosti vydávaného závazného stanoviska a poukazuje i na některé nesprávné interpretace, které se v praxi objevily. Kniha obsahuje ve své závěrečné části vzory správních úkonů; je jen škoda, že mezi těmito vzory není zařazen též vzor závazného stanoviska vydávaného podle § 8 odst. 6 ZOPK.
Podle mého názoru by kniha pro svou zaměřenost na rozhodovací praxi, kdy skutečně plní funkci praktického průvodce právními otázkami týkajícími se ochrany dřevin, a pro svou obsahovou komplexnost neměla scházet v příruční knihovničce žádného z orgánů ochrany přírody; bude jim zcela jistě užitečnou pomůckou. Vedle toho lze knihu doporučit i dalším správním orgánům, obecním samosprávám a správcům veřejné zeleně, ekologickým spolkům či velkým investorům.