Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2008 — 22. 4. 2008 — Zprávy-Recenze
Zkušenosti a postoje členských států
Ve dnech 27. – 30. listopadu 2007 se v portugalském Lisabonu konalo pravidelné setkání vedoucích centrálních úřadů ochrany přírody všech členských států EU (European Nature Directors Meeting). Hostitelem bylo Ministerstvo životního prostředí Portugalska (ve spolupráci s EK). Pravidelné setkání ředitelů centrálních úřadů ochrany přírody členských států se odehrává především na úrovni výkonné, tj. informace a výsledky setkání mají často charakter úkolů daných EK členským státům. Setkání zároveň slouží jako platforma k diskusi nad dalším postupem nebo k výměně zkušeností.
Pro čtenáře tohoto časopisu mohou být zajímavé závěry z diskusí nad tématy obnovitelné zdroje a klimatické změny versus jejich vliv na povinnosti vyplývající ze směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích.
Dopady využívání obnovitelných zdrojů energie na cíle směrnice o ptácích a stanovištích
Zajímavý je především fakt, že během diskuse žádný členský stát nenalezl pozitiva ve využívání obnovitelných zdrojů pro biodiverzitu. Pozitiva z obecného hlediska se vždy týkají zejména socioekonomických dopadů, nepříliš přesvědčivé jsou již výsledky z hlediska pozitivních dopadů na klimatické změny; na přírodu a krajinu byl však v lepším případě konstatován pouze neutrální dopad. Stejný pohled měly jak státy, v nichž obnovitelné zdroje již dnes představují významný podíl na energetických zdrojích, tak i státy, kde se s využíváním těchto zdrojů teprve začíná. Pro Českou republiku mohou být inspirativní některé přístupy Spolkové republiky Německo k určitým problémům, které jsou u nás v současné době aktuální:
Biodiverzita a změna klimatu se zvláštním zřetelem na Naturu 2000
Cílem bylo především zaznamenat případné pozitivní a negativní vlivy klimatických změn na soustavu Natura 2000 a jak lze tyto dopady řešit (vyhnout se jim). Zároveň byla diskutována možná aktivní úloha soustavy Natura 2000 vzhledem k zastavení úbytku biodiverzity (nikoli jen do roku 2010) a ke změně klimatu.
Z obšírné diskuse vyplynulo, že pozitivní dopady klimatických změn na soustavu Natura 2000 se v zásadě vyrovnávají s negativními. Výrazným negativem samozřejmě může být případné vyhynutí vybraných druhů (pokud bychom jako pozitivum nevnímali možné časové urychlení speciace). Pokud se např. v rámci tohoto procesu rozšíří areál vybraných fenoménů (předpokládá se především severním směrem), může to naopak znamenat ústup fenoménů, vázaných na chladnější klima, z jihu Evropy. V tomto ohledu tedy klimatické změny jistě nepředstavují pro soustavu Natura 2000 výrazné riziko.
Při úvahách o možné aktivní úloze soustavy Natura 2000 v boji proti dopadům klimatických změn je třeba odlišit dvě zcela rozdílné úrovně: a) klimatické změny, b) problém úbytku biodiverzity.
a) Klimatické změny jsou globálního charakteru a pokud se na nich člověk větší měrou podílí, pak je to především průmyslovým znečištěním a celkovými důsledky rozvoje technologií. Nejedná se tedy o problém, který se a priori týká ochrany přírody jako samostatného oboru a ani nelze aktivitami v oblasti ochrany přírody tyto změny nijak výrazně ovlivnit. Jistě se však krajiny dají chápat jako snaha o usnadnění adaptace přírodního prostředí na klimatické změny.
b) Prokázaný úbytek biodiverzity je naopak z podstatné části jev lokálního nebo regionálního charakteru a zde ve většině případů lze odhalit konkrétní důvody/aktivity, které jej způsobily. V tomto ohledu soustava Natura 2000 je opravdu konkrétním nástrojem, který může do určité míry tomuto ubývání zabránit. Zároveň je mezi biodiverzitou a účelem vytvoření soustavy Natura 2000 jasná vazba, kterou lze poměrně jednoznačně prezentovat i veřejnosti.
Závěrem diskuse bylo tedy především doporučení soustředit se v rámci ochrany přírody na ubývání biodiverzity. Změny klimatu tento obor zásadně překračují jak příčinami, tak důsledky.
Vzhledem k dosavadním oficiálním postojům k výše uvedeným odborným okruhům v ČR mohou být některé uvedené závěry překvapením. Mnohdy je totiž při prosazování těchto cílů na národní úrovni hlavním argumentem přístup k problematice v ostatních členských státech. V tomto ohledu uvedené setkání zcela splnilo svůj účel a podalo všem zúčastněným objektivní informace o opravdovém stavu věcí. Budiž to pro nás impulsem ještě více se ohlížet na zkušenosti našich sousedů a vnímat je dostatečně brzy, abychom zbytečně neopakovali chyby jiných.