Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 5/2011 2. 1. 2012 Zprávy-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Očekávané změny lokalit soustavy NATURA 2000

autorka: Lenka Jandová

V březnu 2011 se v Průhonicích uskutečnilo setkání zástupců Evropské komise a České republiky k posouzení soustavy chráněných území NATURA 2000 na území ČR z hlediska její komplexnosti.

V odborných diskusích byly hodnoceny naturové stanoviště a druhy. Pro většinu z nich platí, že jsou dostatečně pokryty evropsky významnými lokalitami (EVL), přestože ze strany Evropské komise (EK) jsou požadována dílčí doplnění. Vysoký podíl dostatečně zastoupených evropsky významných fenoménů v národní soustavě NATURA 2000 výrazně posunuje Českou republiku ke konečné finalizaci soustavy tak, aby dobře plnila svou funkci.

Hodnocení dostatečnosti evropsky významných stanovišť a druhů je založeno především na celkovém zastoupení stanoviště z hlediska rozlohy a kvality nebo druhu z hlediska výskytu a početnosti v evropsky významných lokalitách. Pravidlem je obecný požadavek na vyšší zastoupení prioritních stanovišť a druhů. Při hodnocení se rovněž přihlíží k prostorové koherenci soustavy NATURA 2000, kdy rozložení EVL na území státu má být s ohledem na výskyt stanoviště nebo druhu rovnoměrné, samozřemě by měla být zajištěna určitá prostorová návaznost lokalit a do EVL by měla být zahrnuta všechna významná centra výskytu. Bilaterální jednání byla zaměřena výhradně na fenomény, které Evropská komise považovala v rámci NATURA 2000 za nedostatečně zastoupené a u kterých dosud nebylo zohledněno doplnění.

V rámci posouzení kontinentální oblasti, která pokrývá 96 % území ČR, bylo na semináři hodnoceno z hlediska jejich dostatečného zastoupení ve stávajících lokalitách 52 typů evropsky významných stanovišť, z nichž 31 bylo obhájeno. Z hodnocení 39 evropsky významných druhů bylo obhájeno čtyřiadvacet. V rámci hodnocení panonské oblati bylo z 15 typů evropsky významných stanovišť obhájeno 14 a z devíti evropsky významných druhů jich bylo obhájeno šest.

Důležitou součástí programu bylo projednání opakované žádosti České republiky o vyřazení či změnu již vyhlášených lokalit. Návrh na vyřazení se týkal osmi lokalit, v jednom případě bylo projednáváno vyjmutí předmětu ochrany a v pěti případech byla požadována úprava hranic. Přednesené odborné argumenty zdůvodňující předložené návrhy byly EK uznány s jedinou výjimkou; tou bylo odmítnutí vyřazení lokality CZ0212022 Slepeč pro střevíčník pantoflíček. Souhlas s vyškrtnutím z evropského seznamu byl udělen sedmi lokalitám: CZ0213055 Podolí (svinutec tenký; samovolné vymizení introdukované populace), CZ0312029 Bošice (hořeček mnohotvarý český; přirozené, nevratné vymizení malé populace), CZ0313120 Římov (přástevník kostivalový, modrásek bahenní; nevhodně navržená lokalita), CZ0513247 Pelíkovice (modrásek bahenní; nevhodně navržená lokalita), CZ0623033 Znojmo – hrad (vrápenec malý; přesun letní kolonie druhu mimo lokalitu), CZ0623780 Jaroslavice – zámek (vrápenec malý; přesun letní kolonie druhu mimo lokalitu) a CZ0813761 Důl Ruda I (netopýr černý; chybné geografické vymezení, chráněný netopýr černý je předmětem ochrany v EVL Sovinec, která se s EVL Důl Ruda I překrývá).

Převažujícím zdůvodněním návrhů na vyřazení byla nepřítomnost předmětu ochrany (druhu), pro který byla lokalita vyhlášena. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že se jedná výhradně o případy, kde se druh nevyskytoval na lokalitě ani v době vyhlášení, k němuž došlo na základě nejasných či nepřesných údajů v odborných podkladech, nebo kde populace samovolně zanikla či bez zjevné příčiny opustila lokalitu. Přirozený zánik populace byl také důvodem k souhlasu s vyjmutím předmětu ochrany z lokality CZ0422084 Písčiny u Oleška pro sinokvět chrpovitý. Souhlasné stanovisko týkající se zániku populací druhů bylo uděleno pouze na základě doložení velmi nízkého početního stavu druhu na lokalitě v době vyhlášení, exaktních výsledků dlouhodobého monitoringu lokalit, které doložily mizivou či nulovou pravděpodobnost přirozené obnovy i při zachování vhodného managementu, a nemožnost obnovy populace z důvodu absence vhodné zdrojové populace. Ilustrativní je v tomto ohledu zmíněné zamítnutí návrhu na vyřazení lokality CZ0212022 Slepeč, kde se nachází mizející populace střevíčníku pantoflíčku, málo početná již v době vyhlášení v roce 2005, kdy se na lokalitě nacházelo 10 kvetoucích jedinců. Ochrana takové lokality nemusí ani při vhodných managementových opatřeních přinést žádoucí zlepšení a posílit životaschopnost slabé, každoročně ubývající populace. Podle názoru EK, podpořené expertem z Univerzity Karlovy, je však vhodné lokalitu zachovat ještě po dobu minimálně pěti let, provádět vhodnou péči a monitorovat výskyt druhu, který může podléhat přirozeným výkyvům, a jehož vymizení může mít s ohledem na biologii druhu pouze dočasný charakter. Důvody související například s nevhodným nebo chybějícím managementem EK nepovažuje za relevantní, neboť zachování předmětů ochrany EVL je základní povinností členského státu.

Změny ve vedení hranic byly doloženy výskytem druhů a stanovišť na území jednotlivých lokalit tak, že v revidované podobě ctí jejich skutečný výskyt. Úpravami se rovněž opravily chyby při prvotním vymezení EVL. Schválená změna hranic se týká pěti lokalit: CZ0214050 Žehuňsko (lokalita vznikla sloučením tří původně vyhlášených lokalit CZ0213090 Žehuň – obora, CZ0213089 Žehuň a CZ0213014 Dlouhopolsko, které tímto zanikají), CZ0214010 Dománovický les, CZ0314021 Borkovická blata, CZ0323159 Plzeň – Zábělá a CZ0420171 Údolí Hačky.

Uvedené změny byly EK předloženy již v roce 2010, ta je však neschválila a požádala o podrobnější zdůvodnění návrhu. Na opakovanou žádost České republiky došlo ke schválení až na letošním setkání v Průhonicích na základě vzájemné diskuse a doložení návrhů podrobnými, odborně zdůvodněnými argumenty ze strany ČR. Vyřazení lokalit je výjimečným krokem EK, která se snaží především zachovat, popřípadě navrátit předměty ochrany na již vyhlášené lokality. EK chce na základě tohoto přístupu mj. omezit možné zneužití ze strany členských států, pro které by například vyřazení ◊zájmových“ lokalit mohlo představovat schůdnou cestu k jejich uvolnění pro případnou realizaci stavebních či jiných projektů odporujících zájmům ochrany přírody.

Aby byly schválené úpravy, tedy vyřazení lokalit či změna jejich hranic, platné, musejí se nejprve promítnout do nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit (nezbytná úprava obsahu nařízení vlády se v současnosti vztahuje pouze na vyřazované lokality, protože ve stávajícím znění jsou zmiňované úpravy vedení hranic již zaneseny). Nařízení vlády slouží ČR jako oficiální podklad pro návrh změn v národní soustavě NATURA 2000, na jehož základě EK patřičně upraví evropský seznam, ovšem pouze v rozsahu změn, které předem schválí. Dokud nejsou tyto zákonné podmínky splněny, zůstávají lokality ve stavu, v jakém jsou zapsány na evropském seznamu.

Lenka Jandová

Tabulka 1 Celkové hodnocení dostatečnosti soustavy NATURA 2000 v České republice po závěrech z bilaterálního jednání (březen 2011)

Biogeografická oblast

Fenomén

Celkem v ČR

Z toho hodnoceno v roce 2011

Dostatečné celkem

Nedostatečné celkem

Kontinentální

druhy

92

39

76

15

stanoviště

59

52

38

21

Panonská

druhy

50

9

47

3

stanoviště

34

15

33

1