Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Zprávy-Recenze

O Zemi a lidech

Chcete-li čtenáři rozumným způsobem přiblížit globální problémy související se životním prostředím, máte dvě možnosti. Promyšleně sestavíte kolektiv autorů zaměřených na jednotlivé otázky, přemluvíte je, aby si na psaní našli čas, a seženete odborně a jazykově zdatného redaktora, který se z rozdílných příspěvků pokusí sestavit alespoň trochu čtivou publikaci. Druhým řešením je oslovit polyhistora (což je dnes již bez nadsázky kriticky ohrožený druh) a přesvědčit jej, aby se této nezáviděníhodné úlohy ujal.

Bedřich Moldan se stal mužem více profesí – představuje uznávaného vědce, vysokoškolského pedagoga, šikovného popularizátora environmentální problematiky, dlouholetého dip­lomata v mezinárodní péči o životní prostředí a v neposlední řadě i praktického politika. Jeho fundované názory na minulý, současný a budoucí stav životního prostředí v celosvětovém měřítku představuje obsáhlá publikace Podmaněná planeta, vydaná nakladatelstvím Univerzity Karlovy v Praze. Kdo by v učebnici hledal výlučně pohled přírodovědce, bude trochu zklamán. Moldan se totiž nezaujatě a navýsost zasvěceně zabývá i nejrůznějšími společensko-hospodářskými otázkami, přímo či nepřímo souvisejícími se životním prostředím.

V úvodní části předkládá zájemcům o ekologii globálních změn plastický obraz hlavních vývojových trendů lidské civilizace i jejího prostředí. Čtenář, který se ještě nesetkal s výrazem antropocén, dojde již po několika řádcích ke zjištění, že uvedený pojem není ani básnickou nadsázkou, ani výplodem rozjitřeného mozku autora žánru fantasy. Při prohlídce současného světa zabrousíme bez brýlí mámení mj. do dějin proměňujících se vztahů lidské civilizace a přírody, seznámíme se se základními charakteristikami lidské populace a s hodnocením společenského rozvoje pomocí míry svobody a indexů vnímání korupce, selhávajících států a lidského rozvoje, připomeneme si, kam směřuje světové hospodářství. Opomenout nelze též strašák globalizace a autor se nevyhýbá ani stále ožehavějším otázkám, jako jsou výživa lidstva, využívání nerostných surovin, biopaliva či vytváření odpadu a recyklace nejrůznějších materiálů.

Řešení popsaných bolestí vidí autor v environmentální udržitelnosti, přičemž značný význam připisuje postižení vztahu mezi kvalitou lidského života (slovo blahobytmůže v této souvislosti znít pro velkou část lidské populace jako nemístný sarkasmus) a širokou škálou služeb, kterou lidstvu poskytují přírodní i umělé ekosystémy. Ve třetí kapitole se Moldan přece jen projeví jako přírodovědec – hodnotí v ní si­tuaci biosféry, a to nejen jejích složek, ale zejména procesů udržujících existenci člověka na Zemi.

Protože alespoň někteří lidé jsou si vědomi rozsahu, v němž jsme si podmanili planetu, bývají odpovědi na tuto skutečnost stejně rozmanité jako vlastní globální problémy. Autor z tohoto důvodu shrnuje minulý, současný a budoucí vývoj věcí veřejných, práva, vzdělávání, spotřeby, průmyslové výroby, informatiky, vědy a techniky. Jak se sluší na řádný epilog, pokouší se v něm Moldan zahledět do blízké i vzdálenější budoucnosti. Úplně poslední oddíl Podmaněné planetynese všeříkající název: Světlo na konci tunelu snad není protijedoucí vlak.

Přestože k řadě otázek, kterými se příručka zabývá, automaticky přiřazujeme módní přívlastek komplexní, za její největší klad považuji srozumitelnost textu i pro začátečníka či mírně pokročilého. Autor se na rozdíl od mnohých umí i o ne zcela jednoznačných otázkách vyjadřovat skutečně výstižně a přitom se zdaleka vyhýbá svádějícím zjednodušením. A. S. Pullin a N. Salafsky nedávno uveřejnili ve špičkovém časopise Conservation Biology redakční poznámku výstižně nazvanou Zachraňovat kytovce? Zachraňovat deštný prales? Zachraňujte údaje!Jak tato opodstatněná rada souvisí s posuzovanou publikací? Moldan ji doslova prošpikoval daty – jen rámečků o dílčích otázkách, obsahujících přinejmenším mapu nebo graf, v ní najdeme 246! Škoda jen, že citace použitých pramenů se týkají až na výjimky právě jen rámečků, nikoli vlastního textu. Pro sepsání knihy autor využíval v míře větší než obvyklé internetové zdroje – ze 186 citovaných pramenů může zájemce dohledat na internetu 104. Čtenáře určitě potěší, že Moldan nezřídka sestupuje z globálních výšin do milých českých poměrů. Můžeme si tak učinit alespoň přibližný obrázek o tom, jak si v péči o životní prostředí stojíme ve srovnání se zbytkem světa.

Při tak široké problematice, které se hodnocená kniha věnuje, není možné se nedopustit určitých nepřesností. Ostatně ďábel je vždy skryt v detailech. To uvádím je proto, aby bylo snadnější revidovat další vydání recenzované publikace. Širokolisté opadavé lesy, jejichž rozšíření přibližuje spolu s dalšími základními typy biotopů či kategorií využití území přední předsádka, jsou tak širokolisté, až jsou listnaté. Dobývání vesmíru si vynutilo vznik kosmického průmyslu, odvětví, které se vyznačuje vůbec nejvyšší spolehlivostí výrobků. Aby se vyrovnal rozdíl mezi poptávkou a tím, co světový oceán může lidem poskytnout, musel chov mořských živočichů, zejména ryb, svou produkci v uplynulých patnácti letech zdvojnásobit, takže dnes tvoří nikoli šestinu, ale celou polovinu ve světě zkonzumovaných ryb zvířata z farem. V různých částech učebnice se pro stejnou věc uvádějí rozdílné pojmy, kupř. dálkový průzkum Země vs. dálkové snímání Země. Pro hlavní město nejlidnatější země světa se v češtině vžil název Peking (str. 65). Z čistě taxonomického hlediska je Homo sapiens sa­pienspoddruh, nikoli druh. Možná, že by neškodilo v kapitole věnované globální změně podnebí uvést jiné názory na tuto otázku, než ze kterých vychází poslední hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Velryby, tedy tři druhy z celkem 68 druhů kytovců, se staly vůbec první obětí masového průmyslového vybíjení kytovců, takže se neloví již od 30. let 20. století. V současnosti představuje nejčastější úlovek velrybářů plejtvák malý (Balaenoptera acutorostra), kterého ani široce respektovaná Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) nehodnotí jako ohroženého. Výjimku z Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství pro silně omezený lov kytovců domorodým obyvatelstvem nemá jen Rusko či Dánsko spravující Grónsko, ale i USA, zdaleka nejvlivnější odpůrce komerčního lovu kytovců. Stejně ničivý vliv, jako jsou dlouhé lehké vlečné sítě, má na mořské ekosystémy lov těžkými vlečnými sítěmi. Při tomto způsobu rybolovu lodě táhnou po mořském dně sítě zatížené kovovými řetězy a betonovými deskami, a to až do hloubky 2 km, a poškozují celý hlubokomořský ekosystém.

Podle uznávané revidované zprávy Počet recentních druhů světaosídlovalo v září 2009 naši planetu 1,9 milionu známých druhů, přičemž v období let 2006–2008 taxonomové popsali 114 000 nových druhů. Skutečný počet až dosud vědě známých druhů bude určitě nižší, protože pětinu nově popsaných tvoří synonyma – ve skutečnosti nejde o pro vědu nové druhy, ale o nová jména pro již známé a přinejmenším jednou popsané druhy. Vyhlášení Yellowstonského národního parku bezpochyby znamenalo viditelný mezník ve vývoji územní ochrany přírody, ale zároveň založilo model, kdy se chráněná území vyhlašují jednoduše tam, kde to nikomu nevadí a kde to turisté naopak uvítají. I když většina veřejnosti zná přinejmenším z televize zejména rozlohou velké národní parky, polovina chráněných území uvedených ve Světové databance chráněných území (WDPA) je menší než 1 km²a jejich omezená plocha mj. ztěžuje účinnou ochranu větších obratlovců.

Počet ptačích druhů vyskytujících se v ČR se za posledních 20 let rozhodně nesnížil o polovinu. Ve srovnání se začátkem 80. let 20. století početnost asi třetiny druhů poklesla, u třetiny vzrostla a zbytek zůstává stabilní. I přes rozsáhlé kácení původních lesů v jihovýchodní Asii se celková rozloha lesů na největším světadíle zvětšuje zejména v důsledku velkoplošného vysazování monokultur často invazních nepůvodních dřevin v Číně (str. 253).

Negativní dopady DDT na přírodu jsou známé přinejmenším od roku 1962, kdy vyšla kultovní kniha R. Carsonové Mlčící jaro. Přesto by bylo nespravedlivé nezmínit, že právě tento pesticid zachránil život tisícům vězňů ve Spojenci osvobozených koncentračních táborech, kde si nemoci přenášené hmyzem vybíraly daň ve velkém, a podstatně zkrátil válku proti Japonsku, protože americká námořní pěchota mohla bez větších potíží dobýt ještě nedávno malárií zamořená území. Bez nadsázky tikající bombu představují naše netušeně omezené znalosti chemie. Vždyť z 65 000 běžně používaných chemických látek známe jejich účinky na životní prostředí u necelých 2 000. Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, podle místa sjednání známější jako Ramsarská úmluva, nechrání jen výkladní skříně, tedy mokřady mezinárodního významu zapsané na Ramsarském seznamu, ale smluvní strana se v ní zavazuje, že územní plánování přizpůsobí tak, aby docházelo k podpoře ochrany mokřadů a jejich rozumnému využívání, že bude zřizovat chráněná území na ochranu mokřadů a ptactva a bude podporovat výzkum a péči o mokřady. Že jde často jen o proklamaci, je věc jiná. V ČR existuje od roku 2006 dvanáct ramsarských lokalit. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti byl přijat v Montrealu v roce 2000; v kolumbijském městě, které má protokol v názvu, se to o rok dříve nezdařilo. Z široké problematiky biotechnologií se týká pouze přeshraničního pohybu živých geneticky modifikovaných organismů.

Ke kvalitě recenzované publikace přispívá i její zdařilá grafická podoba. Potvrzuje se tak, že dobře napsaná učebnice se obejde i bez kalendářových barevných fotografií. Uživateli, který se zajímá o některou dílčí otázku globální environmentalistiky, dobře poslouží seznam rámečků a jmenný rejstřík. Protože věda o životním prostředí je překotně se rozvíjejícím oborem, přebírá mnoho pojmů z angličtiny; proto autor doplnil mnohé odborné termíny původními výrazy právě v tomto jazyce.

Při hodnocení Moldanových skript Ekologická dimenze udržitelného rozvoje(2001) jsem si posteskl, že právě formát vysokoškolského učebního textu omezuje do značné míry jeho rozsah. Čtivá a přitom vysoce odbornou formou zpracovaná Podmaněná planetatímto nedostatkem netrpí. Cenu přehledné a víc než potřebné rešerše současného stavu Země a jeho výhledu zcela určitě snížila podpora sponzorů, mezi nimi i ČEZ. Je mi jasné, že ne každý přijme z nejrůznějších důvodů všechny autorovy závěry za své. Nicméně pokud někdy uvažujete, kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme, bude vám Moldanova učebnice neocenitelným průvodcem.

Moldan B.: Podmaněná planeta. Karolinum, Praha, 2009. 336 str. ISBN 978-80-246-1580-6. Cena 350,– Kč