Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2011 — 2. 1. 2012 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Nová kniha o přírodě
Na seznamu knih dokumentujících přírodní krásy České republiky se nedávno objevila výpravná obrazová publikace s názvem Národní parky České republiky. Jejím autorem je vynikající fotograf, přírodovědec a zakládající ředitel národního parku České Švýcarsko Zdeněk Patzelt.
Styl jeho fotografické tvorby je milovníkům obrazových publikací o přírodě dobře znám. Na svých záběrech dokáže velmi emotivně zachytit proměny krajiny v rychle se měnících podmínkách ranního či večerního osvětlení, má vytříbený vkus pro kompozici obrazu a dokáže osobitým způsobem zachytit i makrodimenze tvarů a barev rostlin, živočichů či dynamiku neživých částí přírody na povrchu skal nebo v proudící vodě.
S myšlenkou zachytit genius loci všech čtyř národních parků České republiky přišel Zdeněk Patzelt již před několika lety, ale jak nyní sám přiznává, byl zaskočen složitostí a náročností tohoto projektu. Zejména pokud nechtěl opakovat fotografické ztvárnění jednotlivých národních parků, které uplatnili již před ním mnozí naši uznávaní fotografové krajiny (např. Jiří Havel nebo Bohumír Prokůpek). A tak mu nezbylo, než opakovaně procestovat Krkonoše, Podyjí a Šumavu v nejrůznějších ročních obdobích, ale doplnit i svůj bohatý archiv z Českého Švýcarska.
Přírodní rozmanitost českých národních parků představuje to nejkrásnější a nejcennější, co se naše společnost rozhodla chránit. Zdeněk Patzelt to dokládá nejen v podobě 300 nádherných fotografií, ale i ve stručném a výstižném průvodním slovu a v popiscích k jednotlivým záběrům. Kniha je rozčleněna do čtyř částí (v pořadí Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko) a každá z nich pak přináší obdobné obsahové členění – krajinné celky a polocelky se střídají s galeriemi rostlinných či živočišných druhů. To čtenáři usnadňuje poznání, co je ve kterém NP unikátní, nejcennější, nejtypičtější. Řazení krajinných záběrů pak autor zcela podřídil svému vnímání osobitosti jednotlivých území.
Publikace o rozsahu 320 stran je velkoformátová, což při grafickém řešení (Zlatica Bursíková) umožnilo použít k umocnění obrazové náplně nejrůznější prvky knižní grafiky. Jsem přesvědčen, že se to u této knihy plně podařilo. Časté střídání záběrů celostránkových a dvoustránkových, ale i několika fotografií přes tři složené stránky, umožnilo uplatnit často velmi emotivní dimenze krajiny jednotlivých národních parků. Její diverzitu pak autor přiblížil zařazením galerií obrázků menších formátů, kde představuje přes 160 význačných druhů rostlin, hub a živočichů Krkonoš, Šumavy, Podyjí a Českého Švýcarska. K těmto druhovým snímkům si však neodpustím poznámku k poněkud nešetrnému výřezu u některých rostlin (nikoli živočichů), např. pětiprstky na str. 51, sklenobýlu na str. 133, vemeníku zelenavého na str. 208. Takové výřezy činí ze záběru pouhý dokument, což jistě nebyl záměr fotografa.
Čtenář nepochybně ocení příjemné použití černé barvy v podkladu fotografií, které v něm barevně lépe vynikají, a negativního, dostatečně velkého písma. Drobnou nevýhodou černé barvy jsou však patrné otisky prstů při častém listování knihou. Zpočátku trochu rozpačitý dojem nad zvoleným papírem – jde o speciální matný typ křídy – jsem po opakovaném prohlížení záběrů změnil, neboť na barevnosti a dokonalé ostrosti Patzeltových záběrů to nijak neubralo. Výjimkou je snad několik málo obrázků, které poněkud vybočují z jinak vysoce kvalitní a věrné barevnosti (str. 14, 63, 76, 219). To je však můj zcela subjektivní názor, jiný čtenář ho může mít zcela odlišný, zejména při vědomí toho, že často až neskutečné barevné spektrum ranních či večerních snímků je právě pro autorovo vnímání krajiny charakteristické. Vazba knihy byla provedena velmi citlivě a až na pár drobností se při sesazování archů podařilo dokonale sladit rozdělení velkoformátových záběrů. Ne vždy to bývá u takto graficky řešených knih pravidlem.
Výhodou publikace je trojjazyčnost textů. Češtinu doplňuje i průběžný anglický a německý překlad, což se jistě projeví i v prodejnosti knihy. Překladatelé se určitě museli tvrdě potýkat s rozsáhlou odbornou terminologií a vcelku to zvládli na jedničku. Bylo by ku podivu, kdyby se v tak velkém oborovém záběru neobjevily drobné chyby a nedostatky. Nemám na mysli názvy druhů rostlin či živočichů, neboť v tomto směru je k dispozici až příliš mnoho německých či anglických přírodovědných děl, kde je používáno pro stejné taxony mnoho různých jazykových podob. Vybrat tu nejsprávnější není pak pro překladatele vůbec jednoduché. Někde byl za nevhodně použitým překladem skryt autor českého textu, někdy překladatel. Například v textu pro Krkonoše má být namísto …přes horní hranu Obřího dolu… přes horní hranu Úpské jámy; Obří důl Cirque – Obří důl není kar, tím je až Úpská jáma nebo Studniční jámy; pro výraz jámy je vhodnější namísto gullypoužít mnohem zavedenější corrie; pro zalednění lépe glaciationnež glacial cover; hrana lépe edgenež rim; pozor u termínu sudetský – správně sudeticmísto sudetan, Pomezní boudy nikoli Pomezní bouda, koniklec bílý je Alpen Kuhschele, kos horský je Ringdrossel nikoli Bergamsel, prvosenka nejmenší nepatří mezi glaciální relikty Krkonoš.
V textu pro Šumavu: drosera anglicanení glaciální relikt; místo Arctic Taiga lépe Nordic Taiga, Hungarian Gentian místo Pannonian Gentian, dřípatka horská je Mountain Snowbell nikoli Alpine snowball (to je jiný druh); v německém překladu je použit Fjälls(jde o švédský výraz?) pro bezlesí. Správně je waldlosenebo waldfrei.
V textu pro Podyjí: místo sasanky lesní má být ve všech třech verzích sasanka hajní, lýkovec vonný je Garland Flower nikoli Mezereon, kýchavice černá je Black False Heleborine nikoli jen False heleborine, podobně Digitalisgrandifloraje Large Yellow Foxglow nikoli jen Foxglow.
V textu pro České Švýcarsko: v německém překladu by bylo lepší zvolit jiný termín pro kočkovitou šelmu; použitý výraz Wildkatze je zavádějící, neboť rys ostrovid není kočka divoká.
Uvedené drobnosti nijak nesnižují vysokou úroveň publikace. Nebude problém se s nimi vypořádat v dalším vydání, které bude jistě realizováno v brzké době. Kniha totiž vyšla v nákladu pouze 2000 výtisků. Při velmi exkluzivní zvýhodněné ceně 499 Kč, za kterou ji lze nyní zakoupit v AOPK ČR či na správách všech čtyř národních parků, bude první vydání nejspíše rychle rozebráno. Na běžném knižním trhu bude kniha dostupná za 699 Kč, což je vzhledem k její kvalitě a rozsahu cena velmi příjemná ve srovnání s cenovými relacemi zahraničních obrazových publikací o světových národních parcích.
Patzelt Zdeněk: Národní parky České republiky. Vydal Granit, s.r.o., 2011 za podpory Státního fondu životního prostředí České republiky, Ministerstva životního prostředí a ve spolupráci se správami národních parků České republiky. 320 stran. ISBN 978-80-7296-077-4. Cena 699 Kč.
Jan Štursa