Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 2/2008 — 22. 4. 2008 — Zprávy-Recenze

Krajina v České republice

Autor: Josef Rubín

Na díle vpravdě monumentálním, ale především s obsahově širokým záběrem, komplexností a bohatstvím nevšedních ilustrací se podílelo 37 hlavních a několik dílčích autorů z řad našich předních přírodovědců, geografů, ochranářů, architektů, urbanistů, památkářů, jazykovědců a jiných odborníků a 28 autorů fotografií. Hlavní tíha práce na sestavení publikace spočívala ovšem na obou editorech – na Janu Něm­covi, který zajistil produkci a výtvarnou koncepci a je zároveň autorem podstatné části textu, a Františku Pojerovi.

První část knihy (str. 10–195) je věnována krajině jako takové z nejrůznějších hledisek – nejprve její složité definici vědecké, lidské a metaforické. Následují kapitoly Krajina čtvrtohor (V. Ložek, J. Němec), Krajina jako palimpsest (V. Cílek), Archetypy evropské kulturní krajiny (M. Gojda), Typy krajiny (J. Löw a kol.), Osídlení (M. Gojda, V. Čtverák, V. Ložek), Projevy lidské činnosti v krajině (I. Bičík, L. Kupková) a hospodaření (P. Sklenička), Ráz krajiny (I. Vorel), Tok času (V. Cílek), Krajina a její umělci (R. Schmelzová, I. Dejmal, J. Němec), Ochrana kulturní krajiny (V. Kučová, K. Kuča), Plánování a tvorba krajiny (J. Němec, J. Kender), Trendy dalšího vývoje (V. Cílek, A. Buček).

Druhá část knihy (str. 196–395) pod souborným názvem Velkoplošná ochrana krajiny uvádí charakteristiky našich čtyř národních parků a 25 chráněných krajinných oblastí. Na základě podkladů z velké edice Chráněná území ČR zpracoval tuto část se zvláštním důrazem na krajinné a hospodářské aspekty těchto území J. Němec. Proto zde nenajdeme větší podrobnosti týkající se geologicko-geomorfologických, floristických a faunistických poměrů, které jsou naopak blíže rozvedeny ve zmíněné edici.

Originálním prvkem v publikaci jsou tzv. boxy – textové doplňky a vysvětlivky s výraz-ným barevným podtiskem. Obsahují užitečné informace, např. o původu zeměpisných jmen (Kleť, Krkonoše, Dyje aj.), širší definice pojmů (tundra, říční fenomén, urban sprawl aj.), nebo představují jakési podkapitolky k dané tematice (Krajina mýtická a mystická, Harmonie sídla a krajiny apod.).

Kniha působí efektně také obrazovým vybavením, které má vysokou dokumentární a zároveň uměleckou hodnotu. Střídají se zde jedinečné letecké záběry krajinných typů (J. Vondra, J. Němec), reprodukce děl výtvarníků-krajinářů (např. dřevoryty, perokresby historických krajin, obrazy A. Chittussiho, J. Mařáka, M. Alše, J. Lady – škoda, že ne také A. Slavíčka, různá schemata, grafy, stratigrafické tabulky, profily, rekonstrukce krajin a sídel z doby kamenné, keltských oppid a osad z dob pozdějších, výseky map z 18. a 19. stol., mapky využití krajiny v současnosti apod.

Při takto náročném edičním počinu je nasnadě, že autorům či editorům unikne něco, co by v případě dalšího vydání již mělo být upraveno. Domnívám se např., že uživatelé knihy by si zasloužili rejstřík, alespoň místopisný včetně odkazů na lokality v obrázcích. V abecedně uspořádaném Výběru literatury chybí údaj o rozsahu citovaného díla u 26 titulů, u jiných je uváděn nejednotně. Tamtéž: svazky Chráněná území ČR ztěží bude někdo hledat pod písmenem E. Geografický název nejvyššího vrcholu Děčínské vrchoviny je Děčínský Sněžník, nikoliv Vysoký (str. 199, 200). Zřícenina Landštejna se určitě nevypíná nad Vranovskou přehradou (str. 164). Bulty ne­-jsou totéž co rašeliniště, byť někde takto označovaná (str. 69). Krajina typu bocage není soustředěna do střední Francie (str. 57), ale převážně do Bretaně a západní Normandie. Z jazykového hlediska bude jistě snadné opravit místy psaní velkých a malých písmen (např. na str. 152: znělcová není obec Andělská Hora, ale hora). Nesprávné je používání slova morfologie (věda zkoumající tvary, procesy a útvary na zemském povrchu), popř. geomorfologie (str. 166, 200 aj.). Přeložíme-li výraz „…morfologie je dosud krásně zachována…“ (str. 166) plně do češtiny, vynikne nesmyslnost podobné dikce.

Hodnotíme-li knihu jako celek – což je na tomto místě z rozsahových důvodů jedině možné –, je třeba uvést, že nově, odborně a přitom poutavě zpracované kapitoly, zejména v první části knihy, patří k tomu nejlepšímu a nejúplnějšímu, co kdy bylo o naší krajině prezentováno. Autorům i editorům se sluší vyslovit obdiv nad zvládnutím tak nesnadného úkolu, jakým je všestranná analýza české a moravské krajiny. Autoři také rozebírají celou šíři problémů, jakým je krajina vystavena odpradávna a zejména od průmyslové revoluce kolem poloviny 19. století. V současné době jde u nás hlavně o fragmentaci krajiny, ohrožení vod, mizení biotopů nezbytných pro udržení biodiverzity, zbytečnou likvidaci parků a zeleně ve městech a o nezřízenou zástavbu nejúrodnějších půd velkosklady firem. Jsou to ovšem důsledky technokratického přístupu mocenských subjektů – od těžařských, betonářských, dopravních, stavebních a nejnověji i sportovních lobby až po orgány veřejné správy, které devastační zásahy povolují nebo tolerují. Přitom neberou v úvahu, že estetická hodnota krajiny je např. z pohledu cestovního ruchu a turistiky i významnou ekonomickou kategorií, jak správně připomíná M. Vlašín. A v závěru knihy dodává: „Pokud si lidská společnost uvědomí, že kultura není jen Národní divadlo, ale i (národní) krajina, pak je naděje.“

Kéž by to konečně pochopili všichni starostové a zastupitelé měst a obcí na regionální i celostátní úrovni a příslušné úřady, v jejichž hlavách a rukou osud naší krajiny leží! Také jim má tato skvělá kniha co říci.

Josef Rubín

Pro Ministerstvo životního prostředí vydal Consult, Praha 2007. ISBN 80-903482-3-8, 400 stran.