Podrobné vyhledávání v článcích

Pěnovcová ložiska a jejich reliéfové formy patří navzdory relativně malému plošnému rozsahu většiny lokalit k mimořádně významným a cenným objektům celé řady vědních disciplín od paleontologie přes malakozoologii, botaniku až po geomorfologii a kvartérní geologii jako celek. Tomu odpovídá i pozornost, kterou těmto lokalitám věnuje ochrana přírody, a proto jak u nás, tak na Slovensku, ale i v mnoha dalších zemích jsou pěnovcová ložiska zákonem chráněná, ať již jako součást větších územních celků, nebo objektem přímé ochrany v úrovni přírodních rezervací nebo přírodních památek.

Po upuštění od tradičního hospodaření ve volné krajině a její zvýšené eutrofizace došlo ke snížení biodiverzity lučních porostů mimo jiné i vlivem zvýšené expanze trav. Tento efekt se projevil i v chráněných územích, kde často došlo k masivní expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Snížená frekvence seče je aplikována nejen z nedostatku finančních prostředků orgánů ochrany přírody, ale také jako podpora zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Takže paradoxně opatření na podporu ohrožených druhů často vedla k degradaci chráněných území. Tento trend by mohlo zvrátit využití kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus) při managementu bezlesí.