Podrobné vyhledávání v článcích

V krasových oblastech severní Moravy a Slezska nedochází tak často k objevům nových jeskynních prostor, jako např. na území Moravského krasu. Navíc podstatná část krasových jevů tu byla odkryta během těžby vápence a řada z nich také pokračující těžbou zanikla. Přesto se zde občas podaří narazit na nové krasové dutiny, ať už v podobě zcela nových jeskyní, nebo v pokračování jeskyní již známých.

Řada jeskyní u nás byla v pleistocénu osídlena pravěkými lidmi, a to jak druhem homo neanderthalensis, tak i populacemi homo sapiens. Svědčí o tom řada archeologických nálezů. Na rozdíl od podobných jeskyní ve světě však dosud nebyly nalezeny pravěké jeskynní kresby v pravém slova smyslu. Existují však na stěnách některých jeskyní uhlíkové stopy zdánlivě připomínající abstraktní kresby. Pravěký původ jedné z nich byl poprvé zjištěn roku 2005 z jeskyně Býčí skála. Její stáří činí přibližně 5200 let. V letošním roce se podařilo pomocí radiouhlíkové metody identifikovat ještě o 1000 let starší čáry, a to v Kateřinské jeskyni. Stáří přibližně 6300 let plně koresponduje s doloženým, pozdně neolitickým osídlením vchodové části této lokality.

Propast Macocha je především krasový a geomorfologický fenomén. Díky svému charakteru, pozici a napojení na systém podzemních prostor protékaných podzemní řekou má specifické mikroklima postupně se měnící s hloubkou. Rozdílná teplota a vlhkost ovzduší v různých částech propasti podpořily i výskyt pestré škály živočichů a rostlin. Ten největší unikát byl poprvé nalezen a determinován právě před sto lety.

Každý rok se k zájemcům dostane alespoň jedna zpráva, hodnotící stav určité složky životního prostředí v celosvětovém měřítku. Globální analýzy se tak zaměřují kupř. na lesy, oceány, mokřady, půdu (jako hmotu), potravinové zdroje včetně hospodářsky významných druhů ryb a dalších mořských živočichů, mangrovové porosty, korálové útesy, ptáky, cévnaté rostliny, odrůdy a kultivary plodin nebo plemena domácích a hospodářských zvířat.

Králický Sněžník, naše třetí nejvyšší pohoří se stejnojmenným vrcholem dosahujícím nadmořské výšky 1424 m, se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy a polského Kladska na ploše více než 270 km². Části horského masivu po obou stranách státní hranice jsou součástí zvláště chráněných území přírody a území soustavy Natura 2000 (NPR, EVL, PO Králický Sněžník na české straně a Śnieżnicki Park Krajobrazowy, Rezerwaty Przyrody Śnieżnik Kłodzki a Jaskinia Niedźwiedzia na straně polské). Mezi významné přírodní fenomény, které si zasluhují zvýšenou pozornost a ochranu, bezesporu patří i krasové jevy.

Titulem Pták roku, který uděluje Česká společnost ornitologická už od roku 1992, se v letošním roce honosí symbolický, a přesto opomíjený druh, hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Leckoho možná překvapí, že u nás kromě běžné a obecně známé hrdličky zahradní žije ještě nějaký další druh hrdličky, navíc „divoké“. Je to však právě ona, o které veršuje Karel Hynek Mácha v básni Máj a která je po mnoho staletí uznávána jako symbol lásky. Hrdlička divoká má však i další symbolické významy, které jsou o poznání smutnější. Je to jeden z nejrychleji mizejících ptačích druhů evropské krajiny a svědek toho, že současná „péče“ o krajinu způsobuje bezprecedentní pokles biodiverzity. Také je ve velké míře lovena, a proto se stala jednou z „tváří“ letošní kampaně proti lovu stěhovavých ptáků.

Jednou z významných činností Českého svazu ochránců přírody je práce s dětmi a mládeží. Pro vlastní členy a především pro různé kroužky, organizace a školy jsou určeny přírodovědné soutěže Zlatý list (pro děti ze základních škol) a Ekologická olympiáda (pro studenty středních škol). Dlouhodobá činnost s dětmi pak probíhá v kolektivech mladých ochránců přírody (MOP, mopíci). Základní organizace ČSOP zřizují kolem 65 oddílů MOP po celé republice, do jejichž činnosti je zapojeno přes 1600 dětí. Český svaz ochránců přírody je organizací pracující s dětmi a mládeží uznanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Dvanáctileté partnerství Českého svazu ochránců přírody se společností NET4GAS považujeme za výjimečné. Začalo v roce 2007, kdy na svět přišly první lokality Blíž přírodě. Vznikly za účelem přiblížení přírodně cenných míst veřejnosti. Naučné stezky, vyhlídky, pozorovatelny, studánky, posezení… To jsou příklady návštěvnické infrastruktury, kterou se podařilo vybudovat, nyní již na 92 lokalitách po celé republice. Program NET4GAS Blíž přírodě se ale postupem času stává pestřejším. Třetím rokem běží také podpora managementových projektů zaměřených na jednorázové zásahy obnovního charakteru. I tyto projekty se mohou pyšnit zajímavými výsledky.

Labský kaňon je unikátní nejen pro své krajinné a přírodní hodnoty, představuje zároveň obrovský potenciál pro turistické a rekreační využití. Zatímco na německé straně si to uvědomili již dávno, na straně české stále přežívá snaha přetvořit Labe na průmyslový dopravní kanál. Historie turistického využití zdejší krajiny přitom sahá až do devatenáctého století, kdy zde vznikly jedny z nejstarších turistických spolků v Evropě a území se spolu s Alpami stalo kolébkou evropské i světové turistiky. Fascinující krajina Českosaského Švýcarska inspirovala věhlasné romantické umělce. Jejich díla a později i staré pohlednice k nám dnes promlouvají o přírodní podobě Labe.

První vyobrazení Moravského krasu začala vznikat od poloviny 18. století. V dalších desetiletích, zvláště v období romantismu, maleb, kreseb či grafik přibývalo. Nejoblíbenějším motivem umělců byla propast Macocha, ale i Býčí skála, Kostelík a další. Koncem druhé poloviny 19. století začala tvorbu malířů a grafiků střídat fotografie. Přesto i později byla vytvořena krásná umělecká díla, a to jak z povrchu, tak i z podzemí Moravského krasu.