Podrobné vyhledávání v článcích

Pohled na Sněžku (1 603 m n. m.) od Úpské hrany. Před horou vyniká Větrný hřeben, úzká spojnice masivu Sněžky s východokrkonošským náhorním platem, prudce spadající do karů Úpská jáma a Kociol Lomniczki.

Že povodně jsou v nivách velkých řek přirozenou a nezbytnou součástí přírodních procesů asi není třeba čtenářům tohoto časopisu vysvětlovat. Osvěta veřejnosti v této otázce ale rozhodně neuškodí. Nová naučná stezka, nazvaná Krajinou povodní, se však zdaleka nezabývá jen povodněmi.

Nosorožec tuponosý (Cerathoterium simum) je nejčastější obětí brutálního vybíjení mj. proto, že se rád pase v přehledných otevřených afrických savanách a jeho rohy jsou největší - mohou dorůst až dvoumetrové délky. Přes 90 % jeho populace je vázáno na státní a privátní rezervace Jižní Afriky a zde mezi úplně nejvýznamnější útočiště patří Hluhluwe-Umfolozi Park, odkud pochází i tento snímek.

Po jarní povodni 2006 zvýrazňují jemnou morfologii říční nivy, retenční funkce a ochrana přírody jsou zde v souladu.

Letos v červnu byly dokončeny opravy dřevěných chodníků na žluté turistické trase ve Vlčí rokli v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Návštěvníci tak mohou znovu projít z Teplických do Adršpašských skal soutěskou Vlčí rokle přes rašeliniště a skalní hřeben k Adršpašskému jezírku.

Z malé železniční stanice Bezděz vede zeleně značená turistická cesta. Již asi po 200 metrech se dostanete na křižovatku značených cest se směry Bezděz, Valdštejnsko, Bělá. Vydejte se po modré značce do 2,5 km vzdálené obce Bezděz.

Hejno jeskápů rezavých (Calidris canutus) a břehoušů rudých (Limosa lapponica) tvořené statisíci jedinců. NP Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer v Německu. U nás tito ptáci protahují jen vzácně.

V CHKO Třeboňsko se nachází rozsáhlá plocha rašelinišť, tzv. blat. Začala vznikat ve sníženinách terénu již před více než 12 000 lety. Jejich rašelina je dodnes využívána k lázeňství a k výrobě zahradních substrátů. V minulosti bylo hlavním důvodem k těžbě rašeliny borkování – ruční výroba cihliček na topení. Po zaniknutí tohoto způsobu hospodaření začala rašeliniště regenerovat, a vznikla tak pestrá mozaika různých rašelinných biotopů od bezlesí až po zapojený les podle stáří porostu a výšky hladiny podpovrchové vody. Od roku 1993 jsou „Třeboňská rašeliniště“ zapsána na Seznamu mokřadů mezinárodního významu Ramsarské úmluvy.