Podrobné vyhledávání v článcích

Vážené čtenářky, čtenáři, 
kolegyně a kolegové, 

dostává se Vám do rukou pro tento rok závěrečné číslo časopisu Ochrana přírody. Tak jako obvykle zde najdete řadu inspirativních článků. S koncem roku nastane změna nejen v kalendáři, ale i v tomto časopise. Pozici šéfredaktora z vlastního rozhodnutí opustí Zdeněk Patzelt. Chtěl bych mu za jeho více než osmileté působení poděkovat, podařilo se mu uchovat a rozvíjet obsahovou i grafickou kvalitu periodika.

Divočina. Kronika česko-německých vztahů. Životní styl. Takto a sto dalšími způsoby bychom mohli popsat Šumavu. Místo, které vyniká jednou věcí – nenechává lidi chladnými. Zpravidla si totiž Šumavu zamilují a vytvoří si k ní zvláštní vztah. Pro někoho je důležitější její bohatá historie, od sv. Vintíře až po Krále Šumavy. Jiné zase přitahuje svojí divokostí a rozmanitostí přírody. Zkrátka a dobře, Šumava je naším společným domovem.

Vážení čtenáři, 
v letošním roce se opět sešlo několik významných výročí jeskyní, která si zaslouží pozornost. Vždyť jeskyně jsou jednou z nejvýznamnějších částí naší chráněné přírody a patří k těm nejpozoruhodnějším v Evropě. 
O tom však blíže články uvnitř časopisu. Já využiji příležitost, a dovolím si připomenout některé aktivity současné.  

Toto číslo Ochrany přírody je zaměřeno především na jedno z nejkrásnějších a nejhodnotnějších míst v naší zemi, kterému se dosud nedostává adekvátní ochrany. Nejjihovýchodnější výběžek České republiky na soutoku řek Dyje a Moravy se pyšní nejen hlubokou historií a množstvím kulturních památek, ale také jedinečnou krajinou s nivními loukami, různými typy lužních a listnatých lesů či solitéry obrovských dubů. Hostí neobyčejnou druhovou bohatost rostlin a živočichů včetně vzácných a ohrožených taxonů, které jinde u nás nenajdeme, anebo jen výjimečně. Kde jinde uvidíme na obloze společně kroužit orla královského, orla mořského, luňáka červeného a luňáka hnědého? Kde narazíme na tak rozsáhlé porosty velké bledule letní? Tomuto úchvatnému přírodnímu a kulturnímu dědictví musíme zabezpe-
čit dlouhodobě udržitelnou péči a ochranu. Všechny tyto hodnoty včetně neobyčejně vysoké biodiverzity jsou spojeny se specifickými ekologickými podmínkami, geografickou lokalizací, ale i se způsobem obhospodařování lesní i nelesní krajiny v minulosti. Na ně je nutné navázat a rozvinout. Oceňuji, že se AOPK ČR a Lesy ČR po mnoha letech nejednoduchých jednání podařilo najít shodu na ekologicky vhodném způsobu hospodaření v  evropsky významných lokalitách Soutok-Podluží a Niva Dyje, které se nakonec v součinnosti s Krajským úřadem Jihomoravského kraje promítlo do lesních hospodářských plánů. Krokem správným směrem je i zahájený proces vyhlašování maloplošných přinejmenším celostátně významných chráněných území. Jsou to pozitivní zprávy. Nicméně stále nedostačující pro celostní, státem dlouhodobě garantovanou ochranu. To ostatně delší dobu kriticky hodnotí i orgány Evropské unie, které nás na to opakovaně upozorňovaly. 

Prostor pro připomenutí šedesátin nejstaršího národního parku v Česku nabízí vytknout dlouhodobé a známé problémy tohoto v evropském měřítku jedinečného území, nebo se utopit v bezbřehém patosu vyznání rodným horám. Nebo obojí.
„Aspoň vám trochu zpropagujeme park.“ Tak anebo obdobně končí nejedna žádost o udělení výjimky na tu větší, tu menší šílenost, která by se měla odehrát v Krkonoších, stižených dvanácti miliony návštěvních dní za rok. Ať je to nápad varšavské reklamní agentury na závod automobilových veteránů z Pece pod Sněžkou k Luční boudě, nebo originální vidina známého závodníka začít svou dlouhou cestu po světě ausgerechnet na Sněžce.

CHKO Beskydy slaví!

Viděl jsem kvanta přenádherných lokalit v národních parcích Čech a Moravy. Nemálo CHKO Moravy a Čech. Se ví...! – Nedalo mi to, odkojen vodou z beskydských potoků a říček, nedalo mi to, abych nesrovnával. Odpusťte proto nepolepšitelnému patriotovi, ale Beskydy…