Podrobné vyhledávání v článcích

Jeden z podstatných předpokladů zlepšení kvality ochrany přírody a obecněji biodiverzity v chráněných územích představuje promyšlený rozvoj ekoturismu, bezpochyby posilující zaměstnanost a ekonomickou prosperitu venkova a zároveň zainteresovanost místních komunit na ochraně přírody (Eagles et al. 2002).

Na podzim roku 2019 ukončili pracovníci Správy jeskyní České republiky další etapu působení v Gruzii, které v rámci projektů České rozvojové agentury probíhá již od roku 2012. Partnerská organizace, gruzínská Agentura chráněných území (APA), si tentokrát vyžádala pomoc českých expertů při posuzování možností zpřístupnění jeskyně Arsena Okrodžanašviliho (Toba 2) v západogruzínské oblasti Samegrelo.

Často se, zejména v zemědělské krajině, můžeme setkat s následky erozních procesů a transportu půdy do vodních toků a dále do rybníků a vodních nádrží. Jak správně posoudit aktuální stav povodí a nádrže a identifikovat zdroje znečištění? Pro návrhy ochranných opatření v krajině i přímo na tocích lze úspěšně propojit matematické modelování s geografickými informačními systémy, s dálkovým průzkumem Země a s fotogrammetrií. Pro průzkum lokality je vhodné využít archivní data leteckého snímkování a užitečné jsou i prostředky UAV (drony), a to jak pro získání přehledových snímků, tak pro fotogrammetrické zpracování ortofotomapy, případně podrobného modelu povrchu.

Národní parky představují rozsáhlá zvláště chráněná území. Cílem jejich zřizování je ochrana přirozených ekosystémů, nerušeného průběhu přírodních dějů, ale i člověkem podmíněné biodiverzity. Posláním národních parků je však kromě výše jmenovaného též i umožnění trvale udržitelného rozvoje. Správy národních parků tak nutně potřebují zajistit dlouhodobý monitoring naplňování jak cílů ochrany, tak poslání. Přeshraniční projekt správ národních parků Šumava a Bavorský les se zabýval právě především druhým jmenovaným.

Úpravy vodních toků jsou všední realitou na většině území České republiky. Mnohdy se jedná pouze o zásahy lokálního charakteru, ale nejednou jsme svědky souvislých úprav o délce mnoha stovek metrů. Co přesně se děje s rybami a jejich životním prostředím během bagrování či pojezdu těžké techniky zůstávalo donedávna skryto našemu poznání. Tento příspěvek si klade za cíl představit čtenářům výsledky projektu „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků“ a uvést na pravou míru řadu tradovaných domněnek. Kromě informací o vlivu úprav toků na mortalitu a pohyb ryb zde budou diskutovány informace o vlivu zásahů na dnové bezobratlé živočichy (makrozoobentos), zákal vody (turbiditu) a morfologii břehů a toků.

Říčka Černá Ostravice tvoří společně s Bílou Ostravicí jednu ze zdrojnic vlastní řeky Ostravice a je významným vodním tokem ve správě státního podniku Povodí Odry. Při jejím managementu je třeba zohlednit četné zájmy, které v sobě kombinují především požadavky ochrany přírody a krajiny, správy vodního toku a lesního hospodářství. V roce 2017 byla ze strany Povodí Odry, s. p., zpracována dokumentace na rekonstrukci některých technických objektů na toku. Na tento projekt reagovala Správa CHKO Beskydy zadáním dokumentace, která ve výsledku navrhovala rozsáhlá revitalizační opatření. Tyto dokumentace však nebyly všestranně přijaty. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se v tomto případě rozhodla pro zpracování studie s názvem „Variantní řešení revitalizace vodního toku Černá Ostravice v CHKO Beskydy (I. zóna)“, která záměry v území sladí a postaví na objektivní základy vhodný budoucí management Černé Ostravice.

Podle časového přízviska Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (dále jen OPŽP) by se mohlo zdát, že letošní rok je pro toto dotační období rokem posledním. Ve skutečnosti jsme zhruba ve dvou třetinách jeho života. Bilancovat něco, co ještě neskončilo, nemusí být vždy smysluplné, ale právě nyní nazrál čas si shrnout, jak si Prioritní osa 4 (dále jen PO 4), která se týká financování ochrany a péče o přírodu a krajinu, doposud vedla. Nyní jsme pár metrů před cílem a zároveň kilometry daleko. Finančně již dobíháme, ale mnoho projektů teprve zakleká do startovních bloků a jejich dokončení, a tedy celkové zhodnocení PO 4, nás ještě čeká.

Presumpce je přirozená a původní choroba. Člověk je nejbídnější, nejslabší, a přesto nejpyšnější ze všech tvorů. Svou domýšlivostí je ve své představivosti rovný bohu, přisuzuje si boží schopnosti a vyzdvihuje se nad všechny ostatní tvory. Ostatním tvorům pak přiděluje schopnosti, které se mu zdají vyhovující.
(Montaigne, The Defense of Raymond Sebond). 

Výrazný pokles biodiverzity v zemědělské krajině je v posledních letech téma velmi aktuální. Dokonce čas od času překročí i stránky odborných periodik a proniká do veřejného mediálního prostoru. To svědčí o závažnosti tohoto tématu, které začíná vnímat i část laické veřejnosti. Téměř vždy jsou uváděny pouze negativní příklady, naopak pozitivní ukázka pestré zemědělské krajiny s vysokou biodiverzitou se objevuje minimálně. Proto bychom rádi čtenářům představili komplexy vinic, sadů, polí a stepí na okraji Velkých Pavlovic. Mohou být velkou inspirací nejen pro obnovu pestré zemědělské krajiny, ale hlavně hlasitou výzvou pro její zachování.