Podrobné vyhledávání v článcích

Podle poslední verze červeného seznamu Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) je na Zemi ohroženo více než 26 000 druhů organismů.

Za těch mnoho let mého členství ve správní radě Nadace Partnerství, jsem se naučil pojem životní prostředí vnímat jinak, šířeji, než je zvykem v Čechách. Jako místo, kde žiji, pracuji, vychovávám děti a bavím se. V oblasti péče o životní prostředí nadace rozvíjí programy věnované ochraně přírody a podpoře lidí, komunit a odborníků, podnikatelů, milovníků přírody (i života) v jejich snaze najít společnou řeč. A tak jsem byl u zrodu „stromového programu Nadace Partnerství“, přesněji Ankety Strom roku, která je právě o místu, kde žijeme a učíme děti lásce k přírodě, k vodě, živočichům a stromům, k historii „mého domova“.

Přes půlstoletí probíhající intenzifikace zemědělství zásadně proměnila a stále mění naši krajinu a biodiverzitu. Plošná degradace kulturní krajiny, utvářené v našich zemích po staletí, odstartovala v druhé polovině dvacátého století v důsledku znárodňování, vysídlení Sudet, kolektivizace a socializace venkova.

Vážení čtenáři
Číslo časopisu Ochrana přírody, které se vám právě dostává do rukou, je v poměrně velké míře věnováno jeskyním. Více než 40 let se věnuji těmto podzemním objektům a krasu. Troufám si proto tvrdit, že jeskyně byly, jsou a budou předmětem zájmu člověka. V dobách dávno minulých zde naši předkové hledali útočiště, později svatyně a kultovní místa.

V posledních letech se pro naše lesy, tvořené z velké části smrkovými monokulturami, stává průběh jara takřka otázkou bytí či nebytí. Kůrovcovou kalamitu se na rozsáhlých místech již nedaří zvládat a je to pouze příroda, která by kůrovce snad ještě dokázala zastavit či zmírnit. V regionech Moravy dnes zažíváme skutečnou krizi nebývalého rozsahu, nicméně lesům v Čechách se kalamita také nevyhnula a bude se zde dál rozvíjet, protože i letošní zima byla na sněhovou pokrývku opět skoupá. Nedostatečná se jeví i přijatá opatření klíčových správců našich lesů a bude li nyní následovat teplé a suché jaro, další gradace kůrovcové kalamity je téměř jistá.

Současný vývoj naší civilizace přináší skvělé perspektivy dalšího ekonomického a technologického růstu. Naplno vstupujeme do éry antropocénu, v němž se člověk stává rozhodujícím činitelem vývoje planety Země. Už se nemusí přizpůsobovat přírodě, být na ní závislý. Naopak příroda se stává součástí lidského světa. Člověk ji uvádí do souladu se svými potřebami.