Podrobné vyhledávání v článcích

Loňské třetí číslo Ochrany přírody obsahovalo článek věnovaný rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast Dokeska a také text o obtížném návratu vlků do České republiky. Jsem rád, že mohu na tato témata navázat a spojit je do jednoho příspěvku. Na začátku roku 2014 totiž poprvé fotopast zachytila vlka na Dokesku u Břehyňského rybníka v NPR Břehyně-Pecopala, což vyvolalo vcelku oprávněný mediální ohlas. V létě 2014 se podařilo na stejném území potvrdit rozmnožování vlků a odchov jejich mláďat. Ale zpět na začátek.

Zimující netopýři na území České republiky využívají především různých podzemních prostor. Často se jedná o sklepy, štoly, chodby, historická opevnění nebo krasové a nekrasové jeskyně. Nejpočetnější zimoviště nalezneme v krasových jeskyních. Tato skutečnost je dána především velikostí podzemních prostor, teplotními poměry a reliéfem stěn a stropů. Oproti nim jsou nekrasové (pseudokrasové) jeskyně, dalo by se říci, jen „chudé příbuzné“. Přesto i v nekrasových jeskyních jsou na území ČR významná zimoviště. Autoři se aktivně věnují sledování pseudokrasových oblastí, především v oblasti východních Čech, kde se jim podařilo objevit několik nových zimovišť (např. jeskyně Na Svinčici). Své výsledky porovnávají s publikovanými daty o výskytu netopýrů, kterých je však z oblasti pseudokrasových jeskyní poskrovnu. Zde uvádíme zimoviště, která patří k nejzajímavějším z nich.

Horní Labe je na území ČR rozděleno 93 příčnými stavbami na samostatné části s populacemi ryb, které se druhovou pestrostí od sebe příliš neliší. Vyšší druhové zastoupení najdeme spíše v proudivějších úsecích, než ve stagnujícím prostředí jezových zdrží. Výrazně nadějnější pro ichtyofaunu je situace na dolním toku Labe za naší hranicí.