Toulcův dvůr
Nabídka ekologických výukových programů Střediska ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův Dvůr obsahuje mimo jiné exkurze po středních Čechách. Důvodů pro jejich zavedení bylo několik. Při práci s dětmi během ekologických výukových programů a rovněž při akcích pro veřejnost pracovníci střediska zjistili, že ani děti, ani jejich rodiče velmi často neznají nejbližší okolí svého bydliště či širší okolí Prahy. V důsledku toho nemají ke krajině svého domova žádný vztah, neznají její přírodní a historické hodnoty a mnohdy nepociťují potřebu tyto hodnoty udržovat a chránit. Přitom se nemusí vždy jednat o úplný nezájem o přírodu.
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Jalovec obecný nízký
Jalovec obecný nízký (Juniperus communissubsp. alpina(Smith) Čelakovský) je amfiboreálním, arktickoalpinským taxonem, který vikarizuje jalovec obecný nad horní hranicí lesa a v Arktidě. Jalovec nízký je rozšířen především v pohořích severní polokoule, v supramontánním, subalpinském a alpinském stupni mírného pásma a v nižších polohách tundry.
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Chytridiomykóza – hrozba pro naše obojživelníky?
Chytridiomykóza je globálně rozšířené houbové onemocnění obojživelníků s výrazným dopadem na jejich populace. Ačkoliv obojživelníci trpí řadou dalších houbových, virových nebo bakteriálních nemocí, pouze chytridiomykóza má na svědomí masové vymírání desítek druhů. V roce 2008 byla poprvé zjištěna i v České republice, v roce následujícím byl její výskyt potvrzen. Měli bychom se jí obávat? A co o ní vlastně víme?
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Nové objevy v krasovém území Na Pomezí
V roce 2010 si Jeskyně Na Pomezí připomněly šedesáté výročí zpřístupnění (1950), které zařadilo zdejší krasové území k nejvýznamnějším a turisty nejnavštěvovanějším místům v České republice. S ohledem na zajištění ochrany této z přírodovědeckého hlediska mimořádně cenné lokality a programu péče byly usnesením rady Severomoravského KNV Ostrava v roce 1965 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem a v roce 1992 převedeny do kategorie národní přírodní památka (NPP Na Pomezí).
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Veřejnoprávní smlouvy
Dovolte mi navázat na sérii článků v rubrice Právo v ochraně přírody, které pojednávaly o novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) provedené zákony č. 349/2009 Sb. a 381/2009 Sb. Podívejme se na nyní platné znění zákona z pohledu využití nových institutů správního řádu. I když správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) je v účinnosti již pátým rokem, některé jeho nové instituty, které předpokládají konkrétní úpravu ve zvláštních zákonech, se zatím zabydlely v oblasti státní správy poměrně okrajově. Jde zejména o instituty předběžné informace a opatření obecné povahy a dále o veřejnoprávní smlouvy. Je možné říci, že kromě stavebního zákona, který má v systému správního práva postavení sui generis, je zákon o ochraně přírody a krajiny jediným právním předpisem, který všechny tyto vyjmenované nové instituty správního práva využívá.
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Má svinutec tenký v ČR budoucnost?
Když jsem před 11 lety napsal pod dojmem nových nálezů článek o svinutci tenkém (Anisus vorticulus) do tohoto časopisu (Beran 1998), většina přírodovědců s výjimkou úzké skupiny malakologů tento druh prakticky neznala. Nebýt přiložené fotografie a popisu, asi by byl pro řadu čtenářů Ochrany přírodyproblém zařadit jej správně mezi plže. V současnosti je situace výrazně odlišná – plž byl zařazen mezi evropsky významné druhy (dlužno poznamenat, že na základě návrhu České republiky při jejím vstupu do EU), stal se zvláště chráněným druhem, zároveň také předmětem ochrany v řadě evropsky významných lokalit, které pro něj byly navrženy, a probíhá jeho víceméně pravidelný monitoring. Změnilo to však jeho situaci k lepšímu? A co je potřeba udělat pro to, aby zůstal součástí naší malakofauny? Na to se pokusí ve stručnosti odpovědět tento článek.
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Management Chodby Za Vodopádem
Jeskynní systém Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ) v Teplicích nad Bečvou, objevený na přelomu let 1912–1913, byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1926, a to radikální stavební úpravou na úrovni dobových technických možností. Jedním z nežádoucích důsledků zpřístupnění i souvisejících průzkumných prací se staly zejména rozsáhlé deponie horninového materiálu vzniklého při prorážkách skalních stěn. Síly a finance tehdejších „zbrašovských havířů“ nestačily k jeho transportu na povrch, byl proto ukládán do přirozených bočních chodeb a výklenků v jeskyni. Kromě těchto rovnaných zakládek, lemujících jak vlastní návštěvní trasu, tak i řadu nezpřístupněných prostor, zůstaly v jeskyních i zbytky starých technických zařízení, např. betonové podezdívky, schodiště, ocelové konzoly apod.
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Doupovské hory
Je jedno, jestli hledáte největší vulkanický komplex v České republice, místo s největší diverzitou a zastoupením přírodních stanovišť v Čechách, nejvýše položenou lokalitou kuňky obecné u nás, největší vojenskou střelnici ve střední Evropě, nebo jen region s velmi pohnutou historií, odpověď je vždy stejná – Doupovské hory.
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Úvodní slovo Jana Plesníka
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf