Podrobné vyhledávání v článcích

Na co, jak a kdy žádat o dotaci na ochranu ovcí, koz a skotu? Letos jaro přišlo dříve a pastevní sezóna už pomalu začíná. V rámci evropského dotačního titulu Operační program Životní prostředí (OPŽP) 2021–2027 je pro chovatele stále k dispozici podpora na lepší zabezpečení stád hospodářských zvířat. Preventivní opatření jsou dnes zejména v příhraničních oblastech ČR už téměř nutností. Tato opatření mohou být až ze 100 % hrazena z Operačního programu Životní prostředí, aktivity 1.6.1.2 Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů. 

Jedním z názorných ukazatelů rozsahu vlivu lidské civilizace na naši planetu zůstává skutečnost, že jsme podle některých názorů pozměnili až 80 % souše. Dopady působení člověka na přírodní prostředí zasahují nejen rozmanitost a rozšíření druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, jako jsou huby nebo řasy, ale změny půdního krytu se promítají také do produktivity ekosystémů.

Obchod s planě rostoucími rostlinami, volně žijícími živočichy a dalšími organismy, jako jsou houby, může v některých případech vést k nadměrnému využívání jejich populací vyvolávajícímu úbytek početnosti a zmenšení areálu rozšíření. Následovat může i vymření příslušného taxonu. Sjednání známé Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES), jedné z prvních norem mezinárodního práva zaměřených na péči o biologickou rozmanitost (viz Ochrana přírody, 78, 4, 44–48, 2023), bylo důležitým krokem k jeho omezení.

Správa korejských národních parků (Korean National Park Service, KNPS), ustavená v roce 1987 po vzoru Správy národních parků Spojených států (U.S. National Park Service, USNPS), pořádá již od roku 2014 pro zahraniční zájemce informacemi nabitý program zaměřený na výměnu zkušeností z péče o přírodní a krajinné dědictví. V říjnu 2023 se ho zúčastnili odborníci z dvanácti zemí. Byla mezi nimi i autorka článku, která se v následujících řádcích se čtenáři podělí o některé poznatky související nejen s územní ochranou v Jižní Koreji.

Ing. JINDŘICH HORÁČEK, Ph.D.

Ředitel Regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les, AOPK ČR

Jindřich Horáček se narodil v roce 1963 v Mariánských Lázních. Absolvoval v letech 1989–1995 Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity, obor využívání a ochrana zemědělské krajiny. Následně absolvoval doktorandské studium v oboru Aplikovaná a krajinná ekologie, které úspěšně zakončil v roce 2002. Od roku 1982 pracoval na Povodí Ohře, s. p., jako odborný pracovník na úseku správy a údržby toků. V roce 1984 nastoupil na Správu CHKO Slavkovský les jako odborný pracovník v oblasti vodního hospodářství, přírodních léčivých zdrojů, zemědělství a krajinotvorných programů. V letech 2005–2011 vedl správu nově zřízené CHKO Český les, od roku 2011 na AOPK ČR vede Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les.

Potřeba budování návštěvnických středisek v místech s významným přírodním a kulturním dědictvím narůstá s touhou lidí poznávat, cestovat a navštěvovat zajímavé destinace. I proto bylo ve čtvrtek 28. března 2024 za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka slavnostně otevřeno návštěvnické středisko „Dům přírody Českého krasu“. Správa jeskyní ČR v úzké spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vybudovala v areálu Koněpruských jeskyní v národní přírodní památce Zlatý kůň u Koněprus multifunkční objekt. Dům přírody je určen návštěvníkům Koněpruských jeskyní a chráněné krajinné oblasti Český kras s cílem pomoci jim vnímat význam, krásu, ale i zranitelnost zdejší krajiny a dát jim možnost přispět k její ochraně a zachování.

Dvacet let je v České republice zaveden institut vyplácení finanční náhrady (újmy) hospodářům (vlastníkům či pachtýřům zemědělské půdy, lesních pozemků nebo rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže) za ztížení hospodaření v důsledku omezení z důvodu ochrany přírody. Právní rámec pro vyplácení újmy dotváří dvě prováděcí vyhlášky, které v poslední době doznaly významnějších úprav. Za dvacet let se také vyvinula a upřesnila metodika pro posuzování oprávněnosti a výše újmy. Finanční náhradu celostátně (s výjimkou území v působnosti správ národních parků) administruje AOPK ČR.

Ze tří nejčastěji uznávaných základních úrovní biologické rozmanitosti se péče o přírodní a krajinné dědictví věnuje od svého počátku ponejvíce organismům a ekosystémům. Jak druhová, tak územní ochrana se staly nezastupitelným přístupem k zachování zdravé a ke zlepšení stavu narušené přírody a krajiny. Třetí, obtížněji postižitelná hladina – genetická rozmanitost – bývá nezřídka přehlížena a považována za spíše teoretickou, ryze akademickou záležitost. Přitom právě genetika zažívá již delší dobu bouřlivý rozvoj, výrazně umocněný pokračujícím nevídaným pokrokem v molekulární biologii. Její možné uplatnění v péči o biodiverzitu vedlo zcela zákonitě ke vzniku ochranářské genetiky, jež se z pochopitelných důvodů nejčastěji soustřeďuje na málopočetné populace ohrožených taxonů. V našem článku proto poukážeme na to, proč by zmiňovaná vědní disciplína měla nacházet nemalé uplatnění v praxi a proč se tak stále ještě neděje.

Přestože ve vodách minerálních pramenů bývá pouhým okem obtížné postřehnout stopy života, toto jedinečné prostředí osidlují bohatá společenstva mikroskopických fotoautotrofních organismů – prokaryotické sinice a eukaryotické řasy. Pro mnohé z těchto organismů představuje mikrosvět minerálního pramene jeden z mála biotopů, ve kterém žijí, protože jsou často úzce adaptované na specifické fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Můžeme říci, že jak má každý pramen unikátní a neopakovatelné složení své vody, tak stejně jedinečné je i společenstvo mikroorganismů, které se v něm nachází (Fránková et al. 2022a,b).

Dolnokralovické hadce se nachází ve východní části okresu Benešov. Hadcové těleso je poměrně rozsáhlé – 3,5 km dlouhé a 1 km široké. Přibližně polovina území je chráněna jako NPP Hadce u Želivky a EVL Želivka, druhá polovina je součástí hospodářského lesa. Od roku 2016 zde probíhá obnova celé lokality s cílem sjednotit péči jak v chráněné části, tak i mimo ni a zároveň je v jednání s vlastníkem LČR, s. p., o převodu území mimo EVL na lesy zvláštního určení.