Podrobné vyhledávání v článcích

Chráněná krajinná oblast Šumava žije dnes v koexistenci s národním parkem Šumava a zároveň i v jeho stínu. Vyhlášením národního parku v roce 1991 se stala jakýmsi jeho ochranným pásmem. Přesto spravuje některé nejcennější části Šumavy, jako jsou Královský hvozds Černým a Čertovým jezerem a Boubín, které se do národního parku Šumava nedostaly. Přestože obě instituce chrání v podstatě shodné ekosystémy a podobnou krajinu, rozdílnost v jejich přístupech je zřetelná.

Kolik proměn se podílelo na tvářnosti podzemních prostor jeskynního systému nedaleko Křtin ve střední části Moravského krasu! V prvopočátku to bylo dlouhodobé působení ponorného toku, který postupně modeloval a rozšiřoval pukliny ve vrstvách devonských vápenců. Později se přidala činnost člověka, která místy nevratně poznamenala podstatnou část krasového labyrintu. Jeskyně Výpustek, která dosud skrývá mnohá tajemství, otevírá své nitro a poskytuje široké možnosti poznání. Na návštěvníky veřejnosti zpřístupněné jeskyně čeká každým rokem něco nového.

Žáby, čolci a mloci představují specifickou skupinu, která je svým vývojem spjata se sladkovodním i suchozemským prostředím. Od počátku 80. let 20. století byl na celém světě postupně zaznamenáván pokles jejich početnosti, což vedlo ke zvýšení zájmu o tyto živočichy. Z hlediska dlouhodobého monitoringu biodiverzity se však jedná spíše o skupinu opomíjenou, což se odráží i v nedostupnosti dlouhodobých kvantitativních údajů. Obojživelníci přitom jsou – vzhledem ke svému způsobu života – velmi vhodnými indikátory změn životního prostředí a významnými likvidátory různého hmyzu a dalších bezobratlých živočichů, které považujeme za škůdce.

Před čtyřiceti lety byly hory na moravsko-slezsko-slovenském pomezí prohlášeny chráněnou krajinnou oblastí. V té době se již dlouho jednalo o oblíbené území tvořící rekreační zázemí průmyslového Ostravska. A nejen odborníci si všimli, že se jim krajina mění před očima. Ubývalo dřevěných chalup – těch, kvůli kterým jezdí do rožnovského skanzenu každoročně statisíce lidí. Louky a pastviny, kdysi plné ovčích stád nebo shrbených rolníků, se plánovitě zalesňovaly smrkem, stavěly se přehrady, televizní vysílače na vrcholech hor. Západní větry přinášely z průmyslových oblastí zkázu horským lesům… A do toho v březnu 1973, nastoupilo pět nadšených a odhodlaných mužů a žen, kteří se pokusili tento neblahý vývoj zvrátit.

Před 50 lety se odehrála významná událost v oblasti péče o přírodní dědictví naší země. V roce 1963 byl vyhlášen první český národní park, a to na území Krkonoš, kde již v předchozích desetiletích mnoho prozíravých a moudrých lidí usilovalo o záchranu unikátních hodnot, jimiž jsou naše nejvyšší hory proslulé.

Stavy dravců dosáhly minima začátkem 70. let 20. století: podle střízlivých odhadů se jejich početnost v západní a střední Evropě včetně území dnešní ČR snížila za období let 1870–1970 o plných 90 % (Brown 1976).