Podrobné vyhledávání v článcích

11. března 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nemoci covid-19 způsobované novým typem koronaviru SARS-COV-2 (Gorbalenya et al. 2020, Zhou et al. 2020a) za pandemii (WHO 2020a). Propuknutí infekčního onemocnění zasáhlo během pouhých dvou měsíců většinu naší planety, zvýšilo nemocnost a úmrtnost obyvatelstva, změnilo život bez nadsázky miliardám lidí a výrazně ovlivnilo na dlouhou dobu naši civilizaci včetně hospodářství. Do 1. 12. 2020 byl vir potvrzen u 63,6 milionu lidí, přičemž koronavirovému onemocnění podlehlo 1,47 milionu pacientů (WHO 2020b). V letech 2000–2019 zažilo lidstvo šest epidemií (viz Tab. 1): i když všechny způsobily viry, žádná z nich nevykazovala prostorové rozšíření a široký dopad na lidskou společnost jako právě covid-19. Nicméně vliv uvedené virózy na naši civilizaci a přírodu se v různých částech světa a v rozdílném čase významně liší a zahrnuje jak radikální změny ve způsobu života obyvatel i společnosti jako celku, tak urychlení změn, které by nastaly i bez něj (Cheval et al. 2020). Z rozsáhlé problematiky spojené s covid-19 se v našem článku stručně soustředíme na některé vzájemné vazby mezi novou chorobou a ochranou přírody a krajiny.

Kapverdské ostrovy v Atlantském oceánu byly pojmenovány podle nejzápadnějšího mysu Afriky (Zelený mys, francouzsky Cabo Verde) ležícího v blízkosti senegalského Dakaru, od něhož jsou vzdáleny západně asi 600 km. Tvoří je především sedm větších ostrovů a spolu s Kanárskými ostrovy, Madeirou a Azorami jsou součástí Makaronésie. Od roku 1975 je Kapverdská republika nezávislá a udržuje si silné vazby na Portugalsko. Celková rozloha souostroví dosahuje 4033 km2 a osídluje jej na půl milionu obyvatel, přičemž čtvrtina žije v hlavním městě Praia.