Podrobné vyhledávání v článcích

V souladu s Optimalizací národních dotačních programů pro ochranu přírody a krajiny, která byla schválena v polovině roku 2008 poradou vedení Ministerstva životního prostředí (více v článku Budoucnost dotačních programů, Ochrana přírody č. 2/2009) byly v roce 2009 zrušeny dva národní dotační programy – Program péče o urbanizované prostředí a Program stabilizace lesa Jizerských horách a na Ještědu.

Rovnokřídlí (kobylky a sarančata) jsou spolu s motýly nejnápadnějšími bezobratlými obyvateli českých luk. V této skupině hmyzu většina druhů obývá otevřené biotopy, nejčastěji právě nejrůznější typy luk, a jejich stridulace je zvláště v letních měsících všudypřítomná. Vedle běžně rozšířených a hojných druhů se u nás vyskytují také druhy vzácné a ohrožené. Jedním z nejpozoruhodnějších je kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda).

Za vážkami bychom se nejspíše vypravili k rybníku, řece nebo na rašeliniště. Málokoho by však napadlo hledat je u melioračního kanálu, který je jediným zpestřením stovek hektarů intenzivně obhospodařovaných lánů polí, nebo u opevněného odvodňovacího kanálu na rekultivované výsypce. I tady však žijí vážky, dokonce jeden z našich naturových druhů – šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum).

Základní poslání Národního parku (NP) České Švýcarsko je dáno zákonem č. 161/1999. Pro nastavení správného systému managementových opatření, která povedou k naplnění cílů stanovených plánem péče, je důležité systematické monitorování jevů ve všech zájmových oblastech. Dlužno podotknout, že před samotným vznikem národního parku a v jeho počátcích nebylo získávání dat zcela systematické a důsledné.

Po staletí se ze svahů Bílých Karpat v období senoseče linuly táhlé tóny koseckých písní, kterými si zdejší lidé zpříjemňovali sklizeň tisíců hektarů luk – polokulturních luk, jež byly neodlučně spjaty s jejich životem. Bez lidí by zde nebyly louky a bez luk by zdejší usedlíci stěží měli dostatek obživy. Málokterá krajina odráží soužití člověka s přírodou tak výmluvně – druhově pestré louky s roztroušenými solitérními stromy a prameništi se střídají s háji, pastvinami, políčky a sady s množstvím starých a často místních odrůd jabloní, hrušní či slivoní. Symboly zdejší přírody – pestrobarevné květy – najdeme nejen na krojích, ale také jako ornamenty na různých stavbách a užitných předmětech. Dodnes se zde rovněž setkáváme s živou tradicí oslav různých svátků (např. fašank, Velikonoce, hody), při kterých se dostávají ke slovu lidové kroje, písně a tance, v jejichž nepřeberném bohatství jako by se odrážela také pestrost okolní přírody.

Vstavač mužský znamenaný(Orchis mascula subsp. signifera)je jedním z nejhojnějších zástupců orchidejí na svahových bělokarpatských lukách přírodní rezervace Machová nedaleko Javorníka nad Veličkou. Od poloviny května zde svými nápadnými květenstvími hlásá, které plochy z celkem 263 hektarů rezervace nebyly během normalizace tolik zasaženy hnojením. Naštěstí se takových ploch v Bílých Karpatech dožilo dneška dost na to, aby se zde udržely mnohé citlivější druhy.

Tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericeasubsp. holubyana)se v České republice vyskytuje pouze v Bílých Karpatech. Vázán je zde především na jihozápadní část mezi Radějovem a Stráním, v posledních letech byl nalezen i na třech lokalitách v severovýchodní části území u Bylnice a Valašských Klobouk. Nyní je tento kriticky ohrožený druh znám z dvaceti lokalit, na kterých se vyskytuje od několika jedinců do několika desítek kusů. Vzácně však dosahuje početnosti i několika set jedinců (NPR Zahrady pod Hájem, PP Hloží). Roste na vápnitém podloží v několika typech luční vegetace, od nezapojených teplomilných porostů na skeletických půdách až po mezofilnější sady a vlhčí okraje pěnovcových mokřadů. Kvete od poloviny května do poloviny června. Květ napodobuje samičky včel rodů Euceraa Tetralonia, a láká tak jejich samečky, kteří při snaze o kopulaci zprostředkují falešné samičce opylení.