Podrobné vyhledávání v článcích

Autoři si kladou za cíl seznámit čtenáře s novým institutem v rámci stavebního zákona, jehož účelem je standardizace a povinnost poskytování relevantních informací odpovědnými subjekty jako podkladů pro tvorbu územně-plánovací dokumentace (ÚPD). Důraz je kladen na výčet informací poskytovaných v rámci ochrany přírody, které se tak stávají nedílnou součástí ÚPD, a problémy při plnění této povinnosti ze strany poskytovatele.

Za co mohou taxonomové

Pokud jsou některé druhy rostlin či skupiny v květeně ČR taxonomicky obtížné, potom u živočichů, a hmyzu zvláště, je situace nesrovnatelně komplikovanější. Důvodem je několikanásobně větší druhová bohatost živočichů, v mnoha ohledech i obtížnost jejich studia a v neposlední řadě nízká atraktivita některých skupin. To způsobuje, že některé skupiny živočichů jsou jen velmi málo studovány.

Kroužkování jako základní metoda výzkumu ptačí migrace

Když v roce 1899 označil dánský středoškolský profesor H. C. Mortensen pár špačků lehkými hliníkovými kroužky se svou adresou a unikátním číselným kódem jistě netušil, že tato metoda výzkumu přetrvá v podstatě v nezměněné podobě více než 100 let a navíc se široce rozšíří po celém světě. První národní kroužkovací centrály (profesionální pracoviště koordinující kroužkování a vědecky zhodnocující jeho výsledky) začaly vznikat krátce po Mortensenových pionýrských krocích; do roku 1930 již existovaly téměř ve všech evropských zemích a kroužkování se rozšířilo i mimo evropský kontinent.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou zásadním koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Jejich tvorba je zakotvena v § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: („Plán péče… je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany… slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.“)

Výstavky (někdy také nazývané „výstavce“) jsou podle Lesnického naučného slovníku (Poleno et al. 1994) stromy, ponechané záměrně na porostní ploše po mýtní těžbě. Důvodem může být semenná obnova porostu, produkce jakostních sortimentů, estetické hledisko nebo zájmy ochrany přírody. Ponecháváním výstavků z důvodu ochrany přírody se budeme zabývat v dalším textu.

Velká část vodních toků v minulosti prodělala různé technické úpravy omezující jejich členitost a prostorový rozsah. Takto vzniklá poškození morfologického aspektu ekologického stavu a do značné míry i vodohospodářských vlastností těchto toků jsou dnes pokládána za nadměrná.

Smyslem tohoto článku je podělit se s ostatními o zkušenosti, které jsme v Ekologickém centru Meluzína získali i při přípravě projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hlavním záměrem bylo prozkoumat na modelovém příkladu proceduru projektu pro OPŽP. Řekli jsme si, že uděláme vše tak, jak by se správně mělo. Docela nás zajímalo, zda je to vůbec možné.

Historie ochrany přírody

Vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky předcházelo, stejně jako u ostatních chráněných území, studium a poznání zdejší přírody. První odborné zmínky o jesenické přírodě se objevují již v 1. polovině 19. století (Franz von Mückush, 1820) a soustřeďují se zejména na oblast Velké kotliny.

Jarní pohled na Hrubý Jeseník od Dolní Moravice.