Podrobné vyhledávání v článcích

Dohodu o způsobu hospodaření a péče o evropsky významnou lokalitu Niva Nemanického potoka podepsali ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc a většinový vlastník pozemků Štěpán Bečvář. Vlastník podpisem stvrdil dobrovolné dodržování konkrétních zemědělských postupů a Agentura ochrany přírody a krajiny se zavázala k finanční podpoře některých managementových opatření. Jde o první komplexní dohodu, která upravuje zemědělské hospodaření v chráněných územích ve správě AOPK ČR. 

V Moravském krasu je mnoho nepřehlédnutelných míst, která od nepaměti upoutávala lidskou pozornost. Skála zvaná „Hřebenáč“, portál jeskyně Kůlny, Býčí skála, propast Macocha a mnoho dalších. Patří mezi ně i výrazný vápencový hřeben v těsné blízkosti Ostrova u Macochy zvaný Balcarova skála. Před sto lety zde byly učiněny první speleologické objevy, které vedly k postupnému odkrytí podzemního labyrintu jeskyně Balcarky.

Pane hejtmane, Vaše podpora ochrany přírody je dostatečně známá. Sám jste při svém zvolení zdůrazňoval zadržení vody v krajině jako jednu z  priorit. Co se Vám již podařilo v této věci na jižní Moravě prosadit nebo realizovat?
Já dám jeden příklad. Když jsme nastoupili v roce 2020 do vedení kraje, tak tady existoval dotační program na zadržování vody v krajině. Tehdy kraj podpořil nějakých 76 projektů. Další rok jsme do něj přidali peníze a rozdělujeme 20 milionů korun a projektů bylo 140. A letos už máme schválených 151 projektů, a to v prvním kole. Snažíme se tím podpořit hlavně obce, protože ty toho mohou dělat opravdu hodně. Pořádáme také Cenu za krajinu, která oceňuje nejlepší projekty na jižní Moravě, aby příklady dobré praxe mohly inspirovat ostatní.

Současná kůrovcová kalamita je podle odborníků bezprecedentně největší kůrovcovou kalamitou v historii Česka. Nevyhnula se ani chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Již tak v poněkud turbulentní době generuje řadu problémů i otázek, a to lesním hospodářům, ochraně přírody i široké veřejnosti, budí emoce, je předmětem mediálních diskuzí, kde se často názory zaměňují za fakta. Cílem tohoto článku je podívat se blíže na dosavadní průběh kůrovcové kalamity v uplynulých letech na území CHKO Jeseníky, a to především prostřednictvím konkrétních čísel.

Velký Zámecký rybník v lednickém parku je součástí krajinářské úpravy prostoru severně od lednického zámku již mnoho desítek, či spíše stovek let, vezmeme-li v potaz i předchozí podoby tohoto vodního díla. Jedním z dochovaných plánů je například projekt připisovaný Bernardu Petrimu cca z roku 1805 (1), kde se již v půdorysu vznikajícího přírodně krajinářského parku objevuje souvislá vodní plocha, zaujímající přibližně jižní polovinu současné rozlohy nádrže.

Řeku Dyji společně s řekou Moravou obklopuje největší a ekologicky nejcennější komplex lužních území střední Evropy. Napřímením toku v 70. a 80. letech 20. století byl tok Dyje zkrácen téměř o 3,2 kilometru. Současně s tím byly podél hraničního úseku Dyje na obou březích vybudovány protipovodňové hráze. Tato opatření měla jednak stabilizovat státní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou, jednak zajistit protipovodňovou ochranu. Celý hraniční úsek řeky Dyje, který má délku 16,5 km, na dlouhou dobu uzavřela železná opona. Po vodohospodářských úpravách zůstalo v nivě zachováno více než dvacet zbytků původního koryta – odstavených ramen. Jejich charakter byl velmi různý. S přibývajícími lety ale všechny tyto fragmenty původního koryta řeky Dyje dospěly do vysokého stupně zazemnění a směřovaly k rychlému zániku. Upravené koryto, které vzniklo „průpichem“ těchto ramen, vykazovalo nízkou morfologickou hodnotu a zkrácení toku přispívalo ke zrychlení odtoku vody z krajiny. Z hlediska adaptace na klimatickou změnu se jednalo o nevyhovující stav. Proto správce vodního toku přistoupil k obnovním opatřením.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s lesním hospodařením na Soutoku v posledních letech. Celospolečensky jsou lesy v klínu řek Moravy a Dyje vnímány jako velmi cenné, na což musí reagovat i jejich správci, státní podnik Lesy České republiky. AOPK ČR spolu s Krajským úřadem Jihomoravského vede již mnoho let dialog s Lesy ČR, s. p., o možnostech ochrany přírodních fenoménů tohoto území. Jedním z výsledků je vzájemná dohoda na principech hospodaření v této dekádě. Pokud bychom se rozhodli popisovat celou strastiplnou cestu této oblasti k územní ochraně, vydal by text nejen na celé číslo tohoto časopisu, ale spíše na knihu. V článku tak nejsou popisovány některé aspekty, které bezprostředně souvisí se zachováním lužních lesů v jejich přírodní kráse, jako je vodní režim v území nebo oborní chov zvěře.

Toto číslo Ochrany přírody je zaměřeno především na jedno z nejkrásnějších a nejhodnotnějších míst v naší zemi, kterému se dosud nedostává adekvátní ochrany. Nejjihovýchodnější výběžek České republiky na soutoku řek Dyje a Moravy se pyšní nejen hlubokou historií a množstvím kulturních památek, ale také jedinečnou krajinou s nivními loukami, různými typy lužních a listnatých lesů či solitéry obrovských dubů. Hostí neobyčejnou druhovou bohatost rostlin a živočichů včetně vzácných a ohrožených taxonů, které jinde u nás nenajdeme, anebo jen výjimečně. Kde jinde uvidíme na obloze společně kroužit orla královského, orla mořského, luňáka červeného a luňáka hnědého? Kde narazíme na tak rozsáhlé porosty velké bledule letní? Tomuto úchvatnému přírodnímu a kulturnímu dědictví musíme zabezpe-
čit dlouhodobě udržitelnou péči a ochranu. Všechny tyto hodnoty včetně neobyčejně vysoké biodiverzity jsou spojeny se specifickými ekologickými podmínkami, geografickou lokalizací, ale i se způsobem obhospodařování lesní i nelesní krajiny v minulosti. Na ně je nutné navázat a rozvinout. Oceňuji, že se AOPK ČR a Lesy ČR po mnoha letech nejednoduchých jednání podařilo najít shodu na ekologicky vhodném způsobu hospodaření v  evropsky významných lokalitách Soutok-Podluží a Niva Dyje, které se nakonec v součinnosti s Krajským úřadem Jihomoravského kraje promítlo do lesních hospodářských plánů. Krokem správným směrem je i zahájený proces vyhlašování maloplošných přinejmenším celostátně významných chráněných území. Jsou to pozitivní zprávy. Nicméně stále nedostačující pro celostní, státem dlouhodobě garantovanou ochranu. To ostatně delší dobu kriticky hodnotí i orgány Evropské unie, které nás na to opakovaně upozorňovaly. 

Ochrana rozsáhlých přírodně a kulturně hodnotných území formou chráněné krajinné oblasti je významná nejen pro zachování druhové rozmanitosti. Je rovněž důležitá pro podporu ekologických procesů, jejichž výsledkem je řada ekosystémových služeb, společenských a ekonomických přínosů, včetně široké škály příležitostí pro realizování rekreačních aktivit ve volné přírodě. Návštěvníci chráněné krajinné oblasti pak svými výdaji plynoucími regionálním poskytovatelům turistických produktů a služeb přispívají ke zvýšení produkce či zaměstnanosti dané regionální ekonomiky. Článek si klade za cíl přiblížit výsledky studie Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok, která vznikla z iniciativy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a směřovala k vyhodnocení využití území přírodní oblasti soutoku Moravy a Dyje, včetně posouzení změny návštěvnosti a vyvolaných ekonomických efektů na region Soutoku, pokud zde dojde k vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti CHKO Soutok o rozloze 139 km².