Podrobné vyhledávání v článcích

Několik posledních lyžařských sezon ukazuje, že ani zasněžovací technika není všemocná a člověk mnohdy musí kapitulovat před rozmary počasí. Důležitou roli proto stále sehrává nadmořská výška lyžařských areálů, která se odráží v příznivějším klimatu a delší lyžařské sezoně výše položených středisek. Nejvýše položené lyžařské areály u nás ovšem zpravidla požívají nejvyššího stupně ochrany přírody a dochází tak k zákonitému střetu mezi snahou o ochranu jedinečných přírodních hodnot a sportovním vyžitím. Jak se konkrétně projevuje provoz sjezdové tratě bez používání umělého zasněžování v životním cyklu horské vegetace, ukazuje následující pojednání.

Návštěvníci Beskyd se mohou v období léta setkat se zajímavou, statnou, modře kvetoucí rostlinou, omějem tuhým moravským, a to zejména podél turistických chodníků, potoků a pramenišť.

Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum Skalický) je západokarpatským endemitem s centrem výskytu v České republice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a byl popsán teprve v roce 1982 (Skalický 1982). Vzhledem ke svému omezenému areálu je řazen mezi ohrožené druhy červeného seznamu ČR a je také evropsky významným druhem, zařazeným do přílohy II směrnice o stanovištích (92/43/EHS).

Krajinné památkové zóny (dále KPZ) jsou nejvýznamnějším nástrojem památkové péče k ochraně kulturních a historických hodnot krajiny. V minulých letech byla problematika KPZ řešena výzkumným projektem Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón.

Cílem projektu bylo shrnout přednosti i slabé stránky ochrany kulturně-historických hodnot v krajinných památkových zónách a navrhnout další nástroje péče o ně. Dílčí výstupy řešení se zaměřením na problematiku identifikace a monitorování vývoje kulturních a historických hodnot na území KPZ jsou představeny v tomto příspěvku.