Podrobné vyhledávání v článcích

Více jak desetiletí se zejména mezi ochránci přírody hovoří o obnově nízkých a středních lesů. Hlavním důvodem úvah o renesanci nízkého a středního lesa je především prosvětlený charakter těchto porostů a na něj vázaná skupina rostlinných druhů a hmyzích společenstev. Ale platí tyto důvody vždy? Nepoužíváme názvy těchto způsobů hospodaření jako zaklínadlo? Víme, jaké efekty nám zásadní změna stávajícího hospodaření (častokrát spíše nehospodaření) přinese, jaké cíle splní? Pro zahájení procesu této změny – převodu stávajících různě obhospodařovaných porostů rozmanitého původu na pařeziny a sdružené lesy – je nutné si ujasnit, jak máme jednat, plánovat a hospodařit, abychom tyto cíle splnili.

Pro Moravský kras jsou typické a v krajině nápadné závrty na zemědělské půdě. Vyskytují se na krasových plošinách, které jsou pro svůj rovinatý terén obdělávány. Většina závrtů na dnešních zemědělských plochách vznikla už před počátkem zemědělství. Jejich současná – většinou bezlesá – podoba byla vytvořena vykácením původních lesů a nástupem zemědělství, kdy závrty byly využívány většinou jako pastviny a ty přístupnější jako louky. Po scelení pozemků se znepřístupnily a postupně se přestaly obdělávat. Původní luční druhy byly potlačeny a většinou zde zcela převládly ruderální druhy.