Koncepce monitoringu a výzkumu v Krkonošském národním parku
Koncem loňského roku se v časopise Ochrana přírody (2010) 6: 22-23 objevil velmi důležitý článek, který analyzuje současné problémy ochrany přírody ve vztahu k využívání výsledků výzkumu. Upozorňuje na nutnost existence dlouhodobé resortní koncepce výzkumu biodiverzity i na důležitost účasti ochranářských institucí na odborných aktivitách ve svěřeném území. Ze čtyř národních parků ČR měly donedávna tři zpracovanou vlastní, více či méně detailní koncepci odborných úkolů. Nyní k nim přibyl i park čtvrtý – krkonošský.
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zonace Národního parku Šumava aneb O cestě tam a zase zpátky
Téměř po celou dobu existence Národního parku Šumava probíhají vzrušené diskuse o jeho zonaci. Někdy méně, jindy více vyhrocená vyjádření profesionálních ochranářů, státních úředníků, vědců, představitelů nevládních organizací, novinářů, politiků a dalších laiků jsou nerozlučně provázena otázkou, zda se má zasahovat či nezasahovat proti kůrovci v cenných jádrových zónách, a vytvářejí dojem, že hlavním problémem parku je zonace. Z horečných rozprav se již dávno vytratil fakt, že zonace není cílem, ale velmi důležitým nástrojem ochrany přírody.1
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf