Konference Velkoplošná ochrana a obnova biodiverzity
Ve dnech 2.–3. dubna 2022 proběhla v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích dva a půl roku odkládaná konference České botanické společnosti s názvem Velkoplošná ochrana a obnova biodiverzity. Akce byla uspořádána ve spolupráci se Slovenskou botanickou společností, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Masarykovou univerzitou.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Pokračující epigrafický výzkum v Kateřinské jeskyni odhalil další neolitické uhlíkové kresby
Od roku 2016 probíhá Kateřinské jeskyní výzkum uhlíkových kresebných stop. U některých z nich se prokázalo radiouhlíkovou analýzou pravěké stáří, které koresponduje z dříve zjištěnými archeologickými nálezy v portálu Kateřinské jeskyně z období pozdního neolitu (stáří cca 6000 let). Výzkumný tým složený z pracovníků Správy jeskyní ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu jaderné fyziky AVČR Praha pokračoval v další etapě tohoto výzkumu i v roce 2021. Mozaika poznání byla opět doplněna o další unikátní poznatky.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
110 let Ponikelské jeskyně
Historie objevování podzemí v podkrkonošské obci Poniklá ale začala daleko dříve. Na to, že se zde nacházejí volné dutiny, přišli jako první staří horníci, kteří na tzv. ponikelských horách těžili železnou rudu. Ruda byla zpracovávána v železárně vybudované Janem Nepomukem Arnoštem z Harrachu v roce 1754 v Horní Sytové – Arnoštově. Zprávy o dutinách v ponikelském podzemí se zachovaly díky práci arnoštovského šichtmistra Jana Hohnheisera (nejvyšší úředník hamru odpovídající vrchnosti za jeho provoz, hospodárnost a kvalitu výroby). Ten po 25 letech působení ve vedení hamru sepsal v roce 1820 historii všech dolů, které do huti dodávaly rudy. Mezi nimi byl i ponikelský Martinův důl (otevřený v roce 1803). Zde Hohnheiser uvádí: „… na dole byly často objevovány dutiny velikosti světnic, v nichž je tah větrů natolik silný, že často zhasíná lampy“. Dále vyvozuje možnost jejich propojení s povrchem: „Existuje domněnka, že tento vchod musí být někde v údolí, protože za deštivého počasí na jedné louce tryská voda rovně do výšky jako vodotrysk.“ Existenci krasu připomíná i samotný název obce Poniklá, který mohl vzniknout podle termínu „ponikat“. Jevu na místním potoce, jehož vody se místy zcela ztrácejí a opět se objevují ve vývěrech níže v údolí.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
25 let sčítání zimujících letounů v Kaňonu Labe
Sčítání netopýrů na zimovištích představuje, díky masovému zapojení sčitatelů, patrně druhý největší projekt tohoto typu, hned po sčítání různých druhů ptáků ČR (Anděra & Gaisler 2012). Projekt zimního monitoringu má už přibližně padesátiletou tradici a řadí se k nejdelším svého druhu v Evropě. Tato dlouhodobá škála údajů nedává sice informaci o absolutním množství u nás žijících netopýrů, ale neocenitelnou hodnotu mají zjištěné trendy. Nicméně je třeba zdůraznit, že zmíněný projekt pokrývá pouze netopýry, kteří pravidelně zimují v podzemí, což je menší polovina u nás žijících druhů (Anděra 2014).
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Federace EUROPARC ocenila naše národní parky
Na mezinárodní konferenci panevropské Federace chráněných území Evropy EUROPARC v rakouském Pamhagenu u Neziderského jezera se dostalo začátkem května 2022 významného ocenění správám našich národních parků a jejich přeshraničním protějškům. Partnerské národní parky Podyjí a Thayatal (Rakousko), Šumava a Bavorský les (Německo) a Krkonoše a Karkonoski park narodowy (Polsko), byly oceněny certifikáty potvrzujícími vysokou kvalitu přeshraniční spolupráce.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko
Vyhlašování národních parků je politický akt, který musí vzejít z demokratické diskuse a zároveň musí být založen na dobře podložených odborných argumentech. V případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát národním parkem.
Ochrana přírody 3/2022 — 23. 6. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Česká delegace v Arménii
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zorganizovala návštěvu české delegace v Arménii s cílem posílit tamější zákony v oblasti ochrany přírody. Arménie se zavázala v dohodě s Evropskou unií k aproximaci evropských směrnic na ochranu ptáků a ochranu druhů a biotopů souhrnně známých jako „naturové“ směrnice (směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích).
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Velké šelmy, tetřev i motýli – čeští a slovenští ochránci přírody jednali o spolupráci
Na společném jednání v chráněné krajinné oblasti Beskydy se zástupci AOPK ČR a Štátnej ochrany prírody Slovenskej republiky zaměřili především na velké šelmy, vymezování migračních koridorů, záchranné programy některých ohrožených druhů rostlin a živočichů či problematiku invazních druhů.
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Klece. Chrání ohrožené koniklece otevřené
S jarem začínají místech ze země vykukovat šedavě chlupatá poupata konikleců otevřených. V druhé půli března se objeví modrofialové květy a až poté listy. Celá rostlina je jedovatá, pletiva obsahují ranunkulin a anemonin a další sloučeniny ze skupiny saponinů a flavonoidů. To však nebrání některým zvířatům (v podezření jsou nejvíce srny a bažanti), aby poupata a květy konikleců okusovala. Může to souviset s malou potravní nabídkou v časně jarním období, případně mohou být koniklece vyhledávány právě kvůli obsahu zmíněných sekundárních metabolitů, které mohou zvěři chutnat nebo pomáhat v boji s parazity trávicího traktu. To jsou však jen teorie a pozorování přírodovědců přímo z terénu, exaktní důkazy chybí.
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Dutohlávka horská (Cladonia stellaris) po 90 letech objevena
Poslední známý nález porostu kriticky ohroženého lišejníku dutohlávky horské z CHKO Kokořínsko–Máchův kraj je datován do roku 1931. Letos se nám ji podařilo nalézt znovu.
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf