Podrobné vyhledávání v článcích

Od nepaměti lidé na Bouzovsku znali na úbočích vrchu Sprang, dnes zvaném Špraněk, tři podivuhodné krasové jevy. Propast Zátvořici, skalní bradlo Zkamenělého zámku, na němž stával menší hrádek, a také jeskyni Svěcenou díru. Ta zvláště jitřila fantazii obyvatel z okolních vesnic, a tak není divu, že se ke kopci Špraněk váže hned několik pověstí. Nejčastěji jsou spojovány s drahými kameny a dalšími poklady ukrytými v podzemí.

V červenci 2019 byly vybrané části českého i saského Krušnohoří zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Protože oblast byla po dlouhou dobu v obecném povědomí spojována spíše s dopady těžby v hnědouhelných revírech na úpatí tohoto rozsáhlého horského masivu na obraz krajiny a lesní porosty, setkávali jsme se již v době přípravy podkladů k nominaci s řadou dotazů a pochybností. Článek proto dodatečně přispívá k objasnění, v čem kulturně-historické hodnoty Krušnohoří vynikají, a je inspirací k prohloubení mezioborové spolupráce. Zároveň jde o příspěvek k úvaze, jak s těmito hraničními horami z hlediska národní ochrany nakládat do budoucna. Krušné hory, i přes vysoký podíl zajímavé krajiny, představují totiž paradoxně pohoří, které na rozdíl od jiných hraničních masivů nemá na svém území ani národní park, ani chráněnou krajinnou oblast.