Podrobné vyhledávání v článcích

Ministr životního prostředí Richard Brabec a místopředseda Senátu Milan Štěch koncem června slavnostně zahájili provoz devátého Domu přírody v České republice. Toto návštěvnické středisko v Krátké u Sněžného otevřeli společně s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františkem Pelcem a dalšími hosty. 

Monografie je k nahlédnutí v archivu časopisu Příroda na https://www.ochranaprirody.cz/res/archive/127/070058.pdf?seek=1569925646

Územní ochrana patří i ve Spojených státech k tradičním způsobům péče o přírodní a krajinné dědictví. Právě v USA vznikl vyhlášením části povodí řeky Yellowstone v r. 1872 první národní park na světě. 

V současné době se v Africe nachází více než 7000 chráněných přírodních území různých kategorií, od národních parků až po soukromé rezervace. Průměrné roční náklady na správu jednoho hektaru chráněného území se odhadují na 7 až 8 USD (155–177 Kč). Do péče o přírodní dědictví v subsaharské Africe se významným způsobem zapojila také nevládní nezisková organizace African Parks, která má hlavní sídlo v jihoafrickém Johannesburgu a spravuje 17 velkých přírodních území v 11 státech Afriky o celkové rozloze téměř 17 milionů hektarů., převážně v politicky a bezpečnostně nestabilních oblastech, a to po dohodě s vládami jednotlivých zemí.

Střety s elektrickým vedením představují častou příčinu člověkem vyvolaných úhynů ptáků: jenom ve Spojených státech jim padnou za oběť ročně desítky milionů opeřenců. U druhů, u nichž dochází k usmrcení či zranění na elektrovodech častěji, může zmiňovaný činitel ovlivnit přežívání celých populací. Mezi takové patří i dropové.

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, ve kterých společnosti nakupující dřevo pro své FSC výrobky používají nejvíce FSC kontrolovaného dřeva (FSC Controlled Wood). Tento text představuje, co to v praxi pro český lesnicko-dřevařský sektor znamená a jakou roli v tomto mechanismu hraje ochrana přírody.

Vysazování stromů bývá všeobecně považováno za jeden z možných způsobů omezování dopadů probíhajících a očekávaných změn podnebí a přizpůsobování se jim. Současně se stává i opatřením, jak bojovat proti nedostatku vody v krajině, v některých oblastech současně zabraňovat úbytku biologické rozmanitosti a ve městech poskytovat jejich obyvatelům žádoucí stín a snižovat dopady efektu tepelného ostrova. Četné nevládní organizace a vlády proto uskutečňují v různých částech světa rozmanité iniciativy, jejichž cílem je vysázet miliardy, nebo dokonce rovnou biliony stromů. 

Když Nadace Partnerství na jaře 2019 vyšla na veřejnost s iniciativou Sázíme budoucnost – 10 milionů stromů pro vyprahlou krajinu a přehřátá města, setkali jsme se se dvěma typy reakcí. Spontánně nadšenou od laické veřejnosti, firem i médií a skeptickou od institucí odborných, včetně některých ochranářských organizací. Jen pozvolna se nám daří kritickou odbornou komunitu přesvědčovat, že za iniciativou stojí promyšlený koncept, který jsme dávali dohromady společně s MŽP, arboristickými odborníky, představiteli obcí a dalšími partnery.

Zvuky slouží kytovcům nejen k orientaci v prostoru, získávání potravy či obraně před predátory, ale i k vzájemné komunikaci mezi jedinci téhož druhu na ohromující vzdálenosti. Nejde jen o složitý systém dorozumívání delfínů, o němž se často s určitou nadsázkou hovoří rovnou jako o jazyce, nebo širokou škálu zvuků vydávaných keporkaky (Megaptera novaeangliae) přirovnávanou ke zpěvu. Zvuk podobný hlasu žab, ale s ostrými kovovými tóny a intenzitou motorové pily, vydává jeden z nejmenších a současně dnes nejhojnějších v minulosti průmyslově lovených kytovců – plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata). 

ProKARSTerra je mezinárodní projekt Bulharské akademie věd, zabývající se ochranou krasových území. Za účelem spolupráce odborných institucí z různých států vznikla v rámci projektu v roce 2009 vědecko-praktická síť International Scientific and practical Network ProKARSTerra, mezi jejíž partnerské organizace patří i instituce z České republiky.