Podrobné vyhledávání v článcích

Záchranný program pro sýčka obecného je úplně nový, pro sysla obecného běží už deset let a MŽP v srpnu schválilo jeho aktualizaci. Ambicí je, aby se početnost sýčků zvýšila z dosavadní stovky na tisíc párů, pro sysla se počítá s osidlováním příhodných míst v okolí stávajících lokalit a výměnou jedinců mezi populacemi, aby se omezilo příbuzenské křížení.

Vypouštění je vrcholem mezinárodního projektu Malsemuschel zaměřeného na podporu životního prostředí perlorodky, ve kterém jsou mimo jiné odchováváni mladí mlži k obnově přestárlé populace. Mladé perlorodky tak posílí česko-rakouskou populaci tohoto vzácného mlže. Vedle odchovu je nezbytnou součástí projektu také obnova přirozeného prostředí perlorodky a plán různých úprav a opatření v povodí řeky Malše, aby perlorodka mohla přežít a rozmnožovat se. Mlže za přítomnosti expertů z obou stran hranice do Malše vypustili premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. 

Ve dnech 19.–21. září 2020 navštívili Českou republiku odborníci z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Cílem jejich mise bylo ověřit, zda návrh na vyhlášení NPR Jizerskohorské bučiny lokalitou světového dědictví UNESCO splňuje náročná kritéria, oprávněně kladená na udělení zmiňovaného i v globálním měřítku vysoce prestižního ocenění (viz Ochrana přírody, 75, 1, ii-iii, 2020). 

Mezivládní organizace Rada Evropy uděluje již od roku 1965 národním parkům, přírodním rezervacím a dalším kategoriím územní ochrany, které příkladně pečují o přírodní a krajinné dědictví nesporného celokontinentálního významu, Evropský diplom pro chráněná území (viz Ochrana přírody, 73, 2, i-iii, 2018). 

Skalní hrádek Falkenštejn u Jetřichovic byl v písemných pramenech zmiňován v letech 1395–1457. Ani po jeho zániku ale nebyl vrchol opuštěn, což dokládají četné letopočty z 16.–20. století vysekané do skály. Sloužil jako pozorovatelna v časech lovu, sucha (stanoviště požárních hlídek) a od 19. století se stal i výletním cílem. Napodiv však unikl zvelebovacím aktivitám turistických spolků. 

10. září 2020 bylo v Bad Schandau podepsáno memorandum, kterým se chráněná území na řece Labi spojila do neformální iniciativy Elbe Parks. Inspirací byla starší a úspěšná „sestra“ Danube Parks. 

Základ poznání orchidejové flóře v Orlických horách a podhůří prakticky položil František Procházka (1964), neboť předchozí široce pojaté lokality mnohdy vzbuzují pochybnosti. V poslední dekádě se tomuto tématu asi nejvíce věnoval Michal Gerža (2006, 2007, 2011, 2013, 2019). Naštěstí se zdá, že jím předvídaný „Soumrak vzácnějších orchidejí“ alespoň v současné době nenaplňuje nejčernější scénáře, ba co víc, podařilo se v CHKO Orlické hory znovuobjevit, nebo dokonce nově nalézt hned několik druhů. Na druhou stranu se opětovně nedaří potvrdit výskyt nedávno objeveného kruštíku bahenního (Epipactis palustris).

Již v době vzniku Národního parku České Švýcarsko v roce 2000 byla vnímána potřeba environmentálního vzdělávání dětí, mládeže i dospělých jako nedílná součást aktivit nově zřízené Správy NP. Ze zkušeností evropských národních parků vyplynulo, že není možné chránit životní prostředí kolem nás pouze prostřednictvím ochranářských opatření či zákazy a nařízeními, ale že je velmi důležité vzdělávání, informovanost a osvěta návštěvníků, místních obyvatel a školáků z blízkého i vzdáleného okolí. Prostřednictvím environmentálního vzdělávání a osvěty představuje Správa NP kulturní i přírodní dědictví našeho regionu a vysvětluje potřebu jeho ochrany a jeho zachování a rozvoj pro budoucí generace. Správa NP prezentuje národní park nejenom jako unikátní místo, které stojí za to navštívit, ale jako náš společný domov. Domov, jenž sdílíme s přírodou a který jsme se, jako společnost, rozhodli chránit.

Do 5. ročníku mezinárodní přehlídky turisticko-propagačních materiálů přihlásilo 98 vydavatelů z řad obcí, měst, neziskových organizací nebo podnikatelů v cestovním ruchu na dvě stovky různých materiálů. Ceny jsou každoročně udělovány v 15 kategoriích, jako jsou trhací mapy, průvodci, letáky, knižní publikace, kalendáře nebo také mobilní aplikace a další. Každý z porotců pak ještě uděluje zvláštní cenu. Jednu z nich obdržela – od společnosti COT Group – i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR za návštěvnický pas pro chráněné krajinné oblasti a národní parky.

Pestrou krajinu Českého středohoří pomáhalo stovky let udržovat tradiční zemědělské hospodaření. Poté, co lidé původní způsob obhospodařování opustili, začaly zdejší stepi, suché travnaté stráně, ale i světlé lesy, které se nehodily k zemědělské velkovýrobě, postupně zarůstat. Vzácní živočichové a rostliny, jako jsou ještěrka zelená, přástevník kostivalový, saranče skalní, střevíčník pantoflíček, kavyl olysalý a koniklec otevřený, mizeli. Na jejich záchranu je zaměřen šestiletý projekt LIFE České středohoří, který je právě v polovině.