Podrobné vyhledávání v článcích

Do malého koloniálního městečka Santa María el Tule v jihomexickém státě Oaxaca každý den proudí davy turistů a poutníků, aby na vlastní oči spatřili a uctili jedinečnou přírodní zajímavost. U malebného kostela ze 17. století v centru města již stovky a pravděpodobně až tisíce let roste dvojice mohutných tisovců mexických (Taxodium mucronatum), z nichž ten výrazně mohutnější, nesoucí název „El Árbol del Tule“ (v překladu „strom z Tuly“), se v současnosti pyšní světovým prvenstvím z hlediska velikostních parametrů kmene.

Odborná instituce Evropské unie, Evropská agentura životního prostředí (European Environment Agency, EEA), působící od roku 1994 v Kodani, poskytuje důvěryhodné, vědecky podložené informace o stavu, změnách a vývojových trendech životního prostředí jak Evropské komisi, tak vládám jednotlivých členských států EU. Navíc obdobné údaje, ať už v tištěné, nebo digitální podobě, nabízí také nejširší veřejnosti. Členy EEA se postupně staly i některé země mimo EU jako Norsko, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko. Agentura zřizuje pro vybrané okruhy environmentalistiky, jako je znečištění ovzduší, biodiverzita, změny podnebí, nakládání s odpady, vnitrozemské, pobřežní a mořské vody, městské, suchozemské a půdní systémy nebo energie, doprava a hluk, specializovaná pracoviště, příhodně označovaná jako evropská tematická střediska. Tvoří je konsorcia vědeckovýzkumných pracovišť, odborných institucí i soukromých firem z členských zemí EEA a obvykle působí tři až čtyři roky.

„Už to s tou Zambií doopravdy přehánějí,“ mohl by si říci pravidelný a pozorný čtenář našeho časopisu. Vždyť teprve nedávno jeden z autorů v časopise představil péči o přírodní a krajinné dědictví v uvedené subsaharské zemi i způsob, jak by ji mohla státní i dobrovolná ochrana přírody České republiky podpořit (viz Ochrana přírody, 72, 6, 42-48, 2017). Poselství článků o Zambii lze shrnout v konstatování, že tato méně známá africká země, téměř desetkrát větší než ČR, hostí pozoruhodnou a v některých chráněných územích překvapivě dobře zachovalou přírodu. Příkladem je národní park Kafue.

Během pobytu v České republice poskytla známá britská badatelka Jane Goodallová rozhovor pro časopis Ochrana přírody. Podrobnější informace o J. Goodallové a o její návštěvě přináší zpráva na str. III–V kulérové přílohy tohoto čísla.

„Zeleň léčí,“ tvrdí prastaré úsloví, a to nejen v našem mateřském jazyce. Politicky korektní terminologií bychom mohli říci, že se vlastně jedná o tradiční znalost biologické rozmanitosti. Podívejme se ale poněkud podrobněji, co o vlivu zeleně na lidské zdraví zejména v lidských sídlech říká současná věda.

V letošním měsíci říjnu si připomínáme významné výročí – sto let od vzniku naší samostatné republiky v roce 1918. Na mnoha místech po celé republice se konají nejrůznější oslavy a akce, ale těmi to zdaleka končit nemusí. Jednou z důstojných možností, jak propojit oslavu tohoto výročí s přesahem do budoucna, je zasadit strom. Partnerem a průvodcem vám při tom může být Nadace Partnerství, která zájemcům nabízí pomocnou ruku v rámci projektu Stromy svobody a také k tomuto výročí přizpůsobila letošní ročník ankety Strom roku.

V posledních asi dvaceti letech se setkáváme s významným nárůstem kolonizace stromů poloparazitickými keři jmelí a ochmetu. V České republice evidovaný výskyt je v rámci Evropy mimořádný (Procházka, 2004) a v žádném jiném státě nebyl dosud zaznamenán tak kalamitní výskyt jmelí, jaký je například na severní a střední Moravě. Snahou tohoto článku je shrnout problematiku šíření jmelí bílého (Viscum album) a popsat dosavadní zkušenosti s jeho managementem v rámci realizovaných pilotních studií.

Počátky řešení mikrobiálního napadení aragonitové výzdoby ve Zbrašovských aragonitových jeskyních spadají do roku 1991. Již první výzkumy v letech 1991–92 (Marvanová et al.) ukázaly, že na znečištění aragonitu se podílejí především mikroskopické houby. Všechny následné kroky byly shrnuty v článcích v Ochraně přírody č. 4/2008 (Geršl, Hanuláková, Šimečková) a ve sborníku Acta speleologica 4/2013 Zbrašovské aragonitové jeskyně – 100. výročí objevení jeskyní (Hanuláková). Článek zachycuje výsledky závěrečné fáze výzkumu od poslední publikace (2013) do současnosti (2018).

Dnem 1. listopadu 2018 nabude účinnosti novelizace § 14 správního řádu provedená zákonem
č. 176/2018 Sb. Cílem novely je legislativně řešit problematiku tzv. systémové podjatosti úředních osob. V tomto článku chci čtenáře seznámit s novou právní úpravou a objasnit její dopady na praktickou správně rozhodovací činnost orgánů ochrany přírody.

K základním problémům péče o stromy v prostředí obývaném lidmi patří možné narušení provozní bezpečnosti. Vznik škody či újmy na zdraví v důsledku pádu stromu není příliš častý, ovšem pokud k němu dojde, reakce veřejnosti bývá často extrémní, „provozní bezpečnost stromů“ má svou stránku psychologickou a odbornou. Článek pojednává o hlavních souvislostech a postupech využívaných při hodnocení provozní bezpečnosti v rámci dendrologických průzkumů. Pro profesionální pracovníky byl aktuálně zveřejněn oborový Standard péče o přírodu a krajinu A01 001 – Hodnocení stavu stromů
(www.standardy.nature.cz), ze kterého vychází i následující text.