Podrobné vyhledávání v článcích

Červené seznamy celosvětově ohrožených druhů, od začátku 60. let 20. století vydávané uznávanou Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN), představují významný odborný podklad pro hodnocení stavu, jeho změn a vývojových trendů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů v globálním měřítku. Protože experti zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní ohrožující činitele. Můžeme tak získat obrázek o tom, které hnací síly přispívají na naší planetě k ubývání některých druhů.

Červené seznamy, soupisy ohrožených částí přírody, vznikly z podnětu Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a zpočátku se soustředily na druhy, resp. další taxonomické jednotky a ekologické/funkční skupiny planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a jiných organismů, kupř. hub. Červený seznam ohrožených rostlinných společenstev České republiky, poprvé uveřejněný již v roce 1983, patří mezi vůbec první soupisy fytocenóz, negativně ovlivněných lidskou činností.

Fair Isle je místem, kam za mořskými ptáky jezdí nadšenci, vědci a fotografové z celého světa. Na tomto nepatrném kusu souše v nekonečných vodách Atlantiku na půl cesty mezi Shetlandy a Orknejemi, můžete navštívit opravdový ptačí ráj. Touto krátkou reportáží by chtěl autor čtenářům přiblížit několik dní strávených na tomto jedinečném místě.

V Kyrgyzské republice existuje poměrně rozvinutý systém územní ochrany přírody. Státní ochrana přírody reprezentovaná Státní agenturou pro ochranu životního prostředí a lesnictví Kyrgyzstánu (dále jen Agentura) prostřednictvím chráněných území zabezpečuje významné přírodní památky, zachovalé části krajiny vč. cenných biotopů a kulturních památek a v neposlední řadě ochranu ohrožených druhů. Tomu odpovídá množství kategorií s diferencovanými ochrannými podmínkami a péčí. Soustava zvláště chráněných území vytváří také základ v posledních letech vymezované ekologické sítě.

V pátém čísle tohoto časopisu z roku 2012 uveřejnil autor Petr Zajíček zajímavý článek, informující čtenáře, že se pracovníkům Správy jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, podařilo o rok dříve (tj. 2011) po více než sto letech znovu objevit zapomenutý a dle některých zdrojů dávno zničený plán jeskyně Výpustku z roku 1807. Záměrem dnešního článku je poukázat na skutečnost, že možná existuje (existovala) i další mapa moravské krasové jeskyně.

Milovníkům Bílých Karpat asi není třeba NPR Čertoryje představovat. Z hlediska druhové rozmanitosti je jedním z nejcennějších maloplošných chráněných území nejen Bílých Karpat, ale i Evropy. V celosvětovém přehledu nejvyšších zjištěných počtů cévnatých rostlin na různě velkých plochách (Wilson et al. 2012) bylo pět světových rekordů hlášeno právě z luk v NPR Čertoryje: 13, 44, 105, 116 a 131 druhů na plochách 0,004, 0,25, 16, 25 a 49 m². V roce 2014 byl na stejné lokalitě vyrovnán dosavadní světový rekord 43 druhů na 0,1 m² (Chytrý et al. 2015).

Kaňon Labe v úseku od Děčína ke státní hranici tvoří významný a monumentální krajinný celek, který je výjimečný i na evropské poměry. Řeka Labe a její přítoky se v těchto místech zařízly hluboko do pískovcové kry a pomohla tak vytvořit morfologicky velice zajímavé prvky, jako jsou vysoké skalní věže a stěny, suťová pole, ale i pískovcové jeskyně, které bývají hojně navštěvovány amatérskými speleology. Odrazem atraktivity těchto míst je jejich návštěvnost. Provedená studie objasňuje některé aspekty návštěvnosti vybraných jeskyní nacházejících se na území NPR Kaňon Labe. Data byla publikována v rámci diplomové práce (Kukla 2013).

Jednou ze zajímavostí české ochrany přírody je její nejednotný přístup k zahraničním iniciativám a nástrojům. Některé tvrdošíjně opomíjíme, jiné až přehnaně oslavujeme, a to v obou případech často bez hlubší analýzy. Kde se v těchto pomyslných extrémech nachází koncept tzv. Zelené infrastruktury?