Podrobné vyhledávání v článcích

Potřeba řešení obnovy migrační průchodnosti vodních toků jde ruku v ruce s víceúčelovým využíváním říční sítě. Není překvapivé, že v souvislostech řešení klimatické změny (mj. adaptační opatření na extrémní hydrologické situace) i energetické politiky Evropského společenství formou absolutní podpory zdrojů označovaných jako „zelená energie“ na straně člověka tato problematika zůstává, ba dokonce je aktuální více než jindy.

Fotopast zaznamenala v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko kočku divokou. Na stejném místě se tato vzácná šelma objevila již v listopadu loňského roku. Monitoring šelem tu provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s dalšími experty. „To, že se kočku divokou podařilo na stejném místě zachytit již podruhé, by mohlo nasvědčovat tomu, že zde má své stálé teritorium.

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se letos udělovala pošesté, již tradičně na konferenci Vybrané problémy naší přírody a krajiny. Cenu v kategorii Osobnost si odnesl Jan Sobotka, dlouholetý starosta Vrchlabí a senátor. V kategorii Počin ji získali tři tvůrci, kteří svými filmy přibližují krásy přírody veřejnosti – Jan Hošek, Jiří Petr a Marian Polák. Ceny předával dlouholetý děkan Fakulty životního prostředí ČZU Vladimír Bejček a ředitel AOPK ČR František Pelc.

Nejstarší buk v Česku roste v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Zjistili to vědci z České zemědělské univerzity v Praze. Růst podle nich začal v 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Nejstarší buk roste v hospodářském lese, který má takzvanou smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.

Roku 2021 sme si pripomenuli 50. výročie jedného z naj- významnejších medzivládnych programov Spojených národov pre výchovu, vedu a kultúru (UNESCO) Človek a biosféra (Man and the Biosphere Programme, MAB), ktorého základným mottom je harmonický vzťah človeka a prírody.

Až donedávna věděli o existenci luskounů (Pholidota) pouze zájemci o tropickou faunu nebo profesionální zoologové. S výjimkou břicha pokrývají místo srsti tělo těchto středně velkých savců živících se mravenci a všekazi (termity) poměrně velké ochranné šupiny, tvořené stejně jako lidské nehty či rohy nosorožců keratinem. Právě enormní poptávka po šupinách, které žádní jiní savci nemají, po mase a dalších částech těla vyvolala intenzivní pytlačení luskounů nejdříve v jižní a jihový- chodní Asii a následně také v tropické Africe. Rozsáhlý ilegální lov zcela zákonitě vedl k dramatickému poklesu početnosti zmiňovaných pozoruhodných živočichů.

JUDr. Ing. Petr Bejček absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Fakultu životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze, obor regionální environmentální správa. V roce 2011 začal pracovat v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR jako právník samostatného oddělení právní podpory státní správy. Roku 2013 se stal vedoucím samostatného oddělení právního a veřejných zakázek a od roku 2015 byl ředitelem samostatného odboru právně-personálního. V roce 2018 se stal státním tajemníkem na Ministerstvu financí. Věnuje se přednáškové a publikační činnosti v oblasti práva životního prostředí. Ředitelem České inspekce životního prostředí je od 1. března 2023.